Láska nás může potkat v jakémkoliv věku
Láska. To je odpověď i lék. V jednom. Na všechno. (str. 55)
Za recenzní knihu děkuji Nakladatelskému domu Grada.
Chci zakoupit tento titul!
Bronislava se potýká s poněkud nudným bytím osamělé důchodkyně. Je dávno rozvedená a dcery si na ni takřka neudělají čas. Život se jí otočí vzhůru nohama, když k ní oknem přiletí papoušek – a pěkně upovídaný! Čtyřicátnice Ema zanevřela na lásku, raději se věnuje práci v milovaném květinářství. Jenže to by nesměla narazit na Vilmu, která velice ráda mluví – nejen o všech a o všem, ale i do života ostatních. Ani soused Bruno to s ní nemá dvakrát jednoduché… Co se stane, když se cesty všech zmíněných překříží?
Oddechový román Každý den je Valentýn od Anety Kollerové Maškové nese podnázev Láska kvete po celý rok. Dělí se do dvaceti devíti kapitol vyprávěných vševědoucím vypravěčem, tu a tam hovořícím ke čtenáři (er-forma). Spojuje v sobě humor, romantiku, ale i mezilidské vztahy, především sousedské a rodinné.
Hlavními hrdinkami jsou Vilma, Bronislava a nově přistěhovaná Ema. Sekunduje jim Vilmin dlouholetý kamarád Bruno a papoušek Bounty. Děj se odehrává v Olomouci, působí však komornějším dojmem – převážná část totiž probíhá v Emině květinářství či u postav doma.
„To vaření je pro mě nejhorší. Moc mi to nejde. I když jednu specialitu ovládám dokonale!“ pochlubil se.
„Jakou?“
„Řízky na loupačku.“
„Na loupačku?“
„Jo, jsou tak černé, že si je musíš oloupat.“
„A karcinom máš?“
„Ne, co bych s ním dělal?“
„Pěstoval ho.“ (str. 128-129)
Autorka každé hrdince vdechla vlastní osud, strasti i záliby. A i když v jejich psychologii netesala příliš hluboko, snadno se do nich vcítíte. Bronislava, milovnice květin, knih a čaje, se zpočátku jeví jako poněkud mrzoutská důchodkyně, nejspíš si vás nezíská na první dojem. Poté, co jí však do domu vletí papoušek, jehož pojmenuje Bounty, začne se oprošťovat od všudypřítomné hořké samoty, způsobené především citelným zanedbáváním jejími třemi dcerami. Najde si dokonce brigádu – nikde jinde než ve zmiňovaném obchůdku s květinami – a na stará kolena naváže nové (nejen) přátelské vztahy. Nakonec začne mít ráda nejen zvířata, ale i lidi… Postava jako vystřižená z reality. Připomínka, že naši (pra)rodiče tady nebudou věčně. Že stačí skutečně málo, jako je občasná návštěva, abyste vykouzlili úsměv na tváři.
Vilma je Broniným opakem – kam vleze, je jí plno. Nemá za sebou jen jeden rozvod, ale rovnou čtyři. I přesto se s takovou minulostí rozhodne dohazovat své nové oběti Emě nápadníky. Nutno dodat, že jednoho horšího než druhého… Vlastní děti nemá, zato má blízkého kamaráda Bruna, který však po všech těch letech vzájemného špičkování netouží zůstat jen u toho – věřím, že jejich slovní přestřelky budete milovat. Vilma je nadmíru uštěbetaná, lehce otravná, ale hodná sousedka, která to však svou milostí poněkud přehání.
Ema z jejího zápalu najít jí manžela není dvakrát odvařená. Na rozdíl od výše zmíněných má do důchodu daleko, stejně tak ale k svatbě. Samou prací nemá na muže čas, a vlastně je ani kvůli dosavadním zklamáním nehledá. Ne že by to ovšem Vilmu zajímalo… Milá, přátelská žena ve středním věku, která život naplňuje prací, což stará sousedka ne a ne pochopit. Jenže není důležité milovat i to, co děláme?
Bruno se smál a smál se dlouho.
Ano, někdy je život legrace a smích. Když si tedy legraci a smích do života pustíme a dovolíme si žertovat. (str. 211)
Užitý jazyk je jednoduchý, zcela odpovídající žánru odpočinkové literatury. Nenáročný text prolínají vlídná moudra i zábavné komunikační střety. Občas se mihne menší překlep, na straně 237 se například místo Emy zmiňuje Vilma, ale nejedná se o nic výraznějšího, co by překazilo plynulost čtení. Co by však někomu nemuselo vyhovovat, je celkem časté opakování, které se sice jeví jako součást autorčina stylu psaní, nicméně občas působí nadbytečně.
Laskavá, oddechová četba okořeněná nejen nadhledem či nenásilným humorem, ale také jemnými nuancemi společenských témat. Pozvolné vypravování s mírně dynamickými sousedskými vztahy i lehčími charakterovými změnami, především v případě Bronislavy. Konec je sice naivně šťastný pro všechny zúčastněné, ale ke zbytku příběhu se hodí – rozhodně neurazí.
Každý den je Valentýn je knížkou vhodnou k odpočinku za každého počasí. Doporučuji spíše dospělým čtenářům – takovým, kteří touží po lehké jednohubce, která pobaví, pohladí a přiměje k zamyšlení zároveň.
Anetu Kollerovou Maškovou (*1990) provází láska ke knihám již od dětství. Vystudovala střední knihovnickou školu, posléze vysokoškolský obor Česká a latinská filologie na Univerzitě Palackého. Po studiu několik let pracovala jako knihkupkyně. V roce 2022 debutovala s románem Přes práh (nakl. Rosier), Každý den je Valentýn: Láska kvete po celý rok vyšel v roce 2024 pod značkou Cosmopolis.
Subjektivní hodnocení: Osobně jsem sice čekala o něco romantičtější počtení, byla jsem však příjemně překvapená, jak moc mě příběh i přes absenci výrazných milostných zápletek vtáhl a pobavil. Líbila se mi Bronislavina změna, Emina zatvrzelost i Vilmina schopnost ve stejnou chvíli lézt na nervy a být sympaťačkou. Velmi oceňuji komunikační humor. Správně uštěbetané čtivo!
Závěrečné hodnocení: 80 %
Začtěte se do humorného i něžného příběhu, jehož hlavní ingrediencí je láska. Láska spojující i pomáhající. Láska mezi lidmi, i mezi člověkem a zvířetem. Láska, co naplní srdce a pohladí duši. Protože každý den může být Valentýn.
Bronislava má ráda svůj dům, květinovou zahradu a čaj s mlékem. Horší je to se zvířaty. Aspoň do doby, než k ní, neznámo odkud, přiletí mluvící papoušek a nehodlá jen tak odletět. Ema má zase ráda svoje květinářství a svůj život, jenž naplňuje jen a pouze prací, poněvadž práce, ta ji nemůže zklamat. Důchodkyně Vilma se ráda zajímá o životy ostatních, což pro změnu nemají rádi ti, na které se zaměří. A Bruno? Bruno se ji snaží mírnit a být něčím víc než pouhým sousedem a přítelem. Když se všichni v jednu chvíli potkají, jejich životy ožijí jako zahrada, na kterou dýchlo jaro.
Nakladatelství: Cosmopolis
Rok vydání: 2024
Žánr: humorný, společenský román
Počet stran: 272
Vazba: brožovaná s chlopněmi
Komentáře
Okomentovat