Před tajemstvím neutečeš!
Vždy to začínalo stejně. Před očima se mu rozprostřela temná čerň s pocitem, že oslepl. Tento pocit prvně zaznamenal v restauraci na schůzce s panem Dubským. Když po chvilce tmu vystřídal neurčitý obraz, ucítil současně i odér mokré hlíny. Hustě pršelo. Vše kolem bylo špinavé od bláta. Zaslechl cinkot lopat. Zase ty lopaty. Cinkaly o sebe. Jejich doprovodem bylo hlasité souzvučné oddychování několika lidí. Když se mu pohled rozjasnil, zjistil, že stojí nad jámou. (str. 82)
Za recenzní výtisk děkuji autorce Marii Jakoubkové.
Píše se rok 1981 a Libor s Lucií kupují dům uprostřed lesa. Nový domov hledali dlouho a kvůli omezeným finančním prostředkům se spokojili s obydlím mimo civilizaci. Lucie je již v pokročilém stádiu těhotenství a starosti spojené se stěhováním ji značně zmáhají. Cítí potřebu co nejdříve se zabydlet. Libor je v tomto období příkladným manželem plným pochopení a snahy ji podpořit. Jenže po nastěhování se začíná na povrch dostávat temnota, která jej obklopuje a kterou se jeho mozek kdysi rozhodl vytěsnit…
První polovina se nese ve velmi pozvolném tempu, hlavní dějovou linií je Lucčina příprava na mateřství. Po narození Vašíka se jako nejvíce hororový prvek jeví noční vstávání, celkové vyčerpání a uvadající vztah ústřední dvojice. Anotace láká na horor a čtenář může být pomalou dynamikou dozajista otráven.
Námět na první pohled neoplývá přílišnou originalitou, manželský pár se nastěhuje na samotu a očekává potomka. Nejednomu milovníku literatury strachu jistě vyvstane na mysl Rosemary má děťátko, a to díky velkému prostoru, který tato linie dostává. Dějství se brzy začne ubírat úplně jiným směrem.
Styl psaní je strohý, jednoduché věty se sice snadno čtou, ale postrádají napětí. I přestože narativ poskytuje prostor pro fantazii a chvíle děsu, autorce se tato atmosféra vybudovat nepodařila. Oproti hororové povídce Studna ovšem vynechala přehršel přímé řeči a zaměřila se na psychologii charakterů. Libor i Lucie mají dostatek času na odhalení svých nejniternějších pohnutek. Nicméně nelze upřít čtivost, zvědaví jedinci budou napjatí, jak to celé dopadne. Problémem je pokulhávající syntax, která způsobuje silnou krkolomnost některých slovních obratů, viz ukázka.
Lucie poukázala na dům. „Žila jsi tu někdy?“ Trochu se nad svým dotazem otřásla. Ani ve snu by ji nenapadlo, že bude někdy komunikovat s duchem. Filmům s hororovými náměty se spíše vyhýbala. Zejména těm, v nichž hlavní úlohy ztvárňovaly právě děti. Přišly jí neskutečně strach nahánějící. (str. 49)
Komornost obsazení podporuje tajemnou atmosféru, která se v druhé polovině naplno rozvine. Plusové body si zaslouží zajímavá pointa, kterou bohužel kazí příliš patetické zakončení.
Děj je napsán převážně chronologicky s výjimkou prologu, kde je zároveň odhaleno vyústění. Tento styl není na škodu, ale může zkazit čtenářovo očekávání. Tzv. „wow efekt“ se dostaví pouze v lehké formě v poslední třetině. Závěr vyznívá do ztracena.
Doporučení patří milovníkům série Stopy hrůzy, kam by se tento příběh mohl směle zařadit. Pokud tuto edici znáte, nebude vám vadit naivní chování postav, které je pro ni typické. Pokud budete k Domu za lesem přistupovat s tímto pocitem, nebude zklamaní a dostanete lehce ponurou jednohubku na večer.
Marie Jakoubková žije v malé vesničce na jihu Čech. Psaní se věnuje již od roku 2020, kdy debutovala kratičkou prózou O zvědavé chudobce. V dalších počinech píše o svém koníčku cestování časem, který se, jak sama doufá, stane časem realitou. Její žánrový rozsah je velice pestrý, od pohádek přes sci-fi až k hororu. Na projektu jsme recenzovaly již zmíněnou povídku Studna.
Přestože se Marie Jakoubková v lecčems posunula dopředu, stále mám k její tvorbě několik výhrad. A to především z hlediska nelogičnosti jednání protagonistů a podivného slovosledu, ale motiv a zápletka mají předpoklad zaujmout.
Závěrečné hodnocení: 59 %
Lucie s Liborem si pořídili velký dům. Sice nepůsobil nikterak okázale a těžko by jej šlo přirovnat k domu snů, přesto byli šťastni, že mají vlastní bydlení. Zanedlouho od nastěhování se jim narodil syn Vašík. Jeho příchodem jako by se rozmotalo klubko náhod a zvláštních okolností, které se začaly proplétat životem jejich rodiny. Liborovy hrůzostrašné sny jej krůček po krůčku naváděly a připomínaly mu léta zapomenutou skutečnost, která se však nyní rozhodla prodrat se zuby nehty zpět na povrch. Dávný hřích, jenž Libor upozadil kdesi hluboko ve své paměti, si teď žádá svou odplatu.
Nakladatelství: Marie Jakoubková
Rok vydání: 2023
Počet stran: 224
Vazba: brožovaná
Komentáře
Okomentovat