Recenze: TICHÁ POŠTA (Tereza Herzogová)

 Koloběh života

„Víš, celej život byla mým vysněným cílem dokonalá a šťastná rodina, jenže pořád mi připadalo, že k tomu perfektnímu ideálu něco chybí. Jednou to bylo špinavý nádobí, pak zase drobky na stole, neposekaná zahrada nebo nevěrnej manžel. Došlo mi, že žádný dokonalý cíle ve skutečnosti neexistujou. Jsou jenom křižovatky a cesty plný kompromisů. A možná že každou chvíli stojíme někde na rozcestí a naším skutečným cílem jsou právě a jenom ty cesty. (str. 290)


Za recenzní výtisk děkuji autorce Tereze Herzogové
a společnosti Albatrosmedia.


Tichá pošta je volným pokračováním Schovávané z roku 2022. Šárce je třicet pět a zůstává v partnerství s Ivanem Výtvarem, učitelem v důchodu a úspěšným spisovatelem historických románů. Věkový rozdíl je s uběhlými léty hmatatelnější. Ivan oslavil sedmdesátku. Když se na těhotenském testu ukážou dvě čárky, Šárka bude muset čelit strachům z Ivanova stáří a své vlastní budoucnosti.

Příběh startuje během horkého června, Ivan se Šárkou jsou na dovolené ve Francii. Říká se, že sedmý rok vztahu bývá zlomový, i hlavní hrdinka začíná pociťovat negativa spojená s láskou ke staršímu muži. Neustálé pichlavé komentáře příbuzných a přátel jí na náladě nepřidávají, a když se objeví tajemný restaurátor Bartoloměj, osud začne míchat kartami…

Tichá pošta je rozdělená do kapitol dle čtveřice ročních období. Časová chronologie je přesná s drobnými retrospektivními momenty. Dynamický text v obecné češtině je prosycen velkou dávkou vulgarismů, které ke známým postavám neodmyslitelně patří. Popisné pasáže z Francie nadchnou cestovatele a doslova dýchají romantikou. Vybroušená stylistika bez jakýchkoliv gramatických chyb a neutuchající vypravěčské umění jsou u Herzogové samozřejmostí. Třešinkou na pomyslném dortu je erotika, jež není laciná, ale místy opravdu vzrušující. Někdy však dokáže vzbudit i úsměvy vzhledem k rozdílnému sexuálnímu apetitu nesourodého páru.

Vševědoucí vypravěč popisuje události nejen optikou Šárky a Ivana. Ke slovu se hlásí oblíbenci ze Schovávané. Především Šárčin kolega z pedagogického sboru, populární nekorektní poeta Chroust. Sice nedostává tolik prostoru, nedávno se stal otcem, ale stále překypuje nemravným humorem a rozdává nevyžádané rady. Mezi ostatní důležité aktéry řadíme Šárčinu matku Helenu a bratra Patrika. Ani oni neřeší lehké situace, Helena má zdravotní problémy a začíná ji pálit dobré bydlo u manžela Bedřicha. I Patrik je nucen přehodnotit manželství, když mu nečekaně vtrhne do cesty minulost… Šárka pořád pracuje ve škole, dokonce vydala už několik beletristických děl. Prodejnost není špatná, ale cítí, že je v Ivanově stínu. Ivan zjišťuje, že čas a stárnutí jsou jediné komodity, jež jsou ke všem spravedlivé.

Telefon dál vyzváněl bez odezvy, a tak hovor ukončila a schovala mobil zpět do kapsy. Zamyšleně se zadívala na řeku. Voda se v nejhlubších místech nad jezem líně šinula, pak těsně před šlajsnou prudce zrychlila, a než se stačila nadechnout, spadla do nekonečných hlubin, kde ji semlel zpěněný válec. Šárce najednou přišlo, že je to dokonalá metafora života, který stále nezastavitelně plyne dál, zrychluje se a sem tam člověka nečekaně hodí do propasti. (str. 84)


Ústředním tématem je vedle milostných kotrmelců titulní dvojice hledání smyslu existence. Najdeme spoustu filozofických úvah o lidském bytí, štěstí, ale i společenském postavení.
Důraz je kladen na rodinu. Šárka čelí tikotu biologických hodin i přesto, že potomka vědomě zatím nechtěla. Nevyhnutelnost konce si uvědomuje čím dál víc.

Velkým kladem je nadhled, jenž hrdinka neztrácí ani při řešení palčivých situací. Nekonvenční romantická linka je perfektně vybalancovaná, nemusíte se bát přeslazených dialogů a patosu. Rozhovory jsou uvěřitelné a charaktery bez výjimek plastické. Za vypíchnutí stojí kvalitně odvedené rešerše z architektonické a historické oblasti.

Někomu by mohla vadit parta gayů, kterými se Šárka obklopuje. Jsou vyobrazeni stereotypně, zejména stylem oblékání a vztahovými karamboly.

Komplexně Tichá pošta funguje skvěle, tempo je umocněné častými dějovými zvraty. Některé části mohou vypadat jako z argentinské telenovely, ale píše je sám život. Láska se totiž neptá a kvete v každém věku. Román i přes lehkou notu silně působí na emoce a díky sympatickým účastníkům budete mít pocit, že jste v centru dění spolu s nimi.

Tichou poštu doporučuji fanouškům oddechové literatury s přesahem, originální romance nadchne i čtenáře zvyklé na složitější narativy. Tichá pošta je četba vhodná pro všechny věkové kategorie. Paralelu lze najít v loňském debutu Veroniky Gonzáles Mezi nimi. Spojujícím prvkem je svérázný ostrovtip, umně napsané lechtivé scény a netradiční partnerské strasti. Kniha by se dala číst i samostatně, ale pro umocnění čtenářského zážitku nesmíte Schovávanou minout.

Rodačka z Plzně Tereza Herzogová vystudovala inženýrství na Fakultě ekonomické ČZU v Plzni. Už od dětství je nadšenou čtenářkou. Na literárním poli debutovala povídkovou sbírkou Hospoda u Konce světa a získala čestné uznání v soutěži o Cenu Bohumila Polana. Románový debut Schovávaná (2002) vzbudil pozitivní čtenářské ohlasy.

Osobně jsem vydání vyhlížela s nadšením a Herzogová mě nezklamala. Jedná se spíše o lehčí čtení, ale přímo návykové. Dalšímu počinu o Šárce a Ivanovi bych se nebránila. Čtení jsem si užila na maximum a slzami dojetí rozhodně nešetřila.

Závěrečné hodnocení: 95 %


Anotace:
Do srdce stačí zašeptat

Šárce je pětatřicet a stojí před slušnou hromádkou životních otazníků. Svého přítele miluje, je ale sedmdesátiletý spisovatel Ivan opravdu jejím osudovým mužem? Moc času na rozhodování nemá. Tajemství, které před Ivanem skrývá, si vynucuje rychlé řešení a navíc se v jejím životě objeví nový muž – samotářský restaurátor Bartoloměj. A zatímco si mezi barokními zdmi Santiniho staveb hrají na tichou poštu, Šárka netuší, že není jediná, kdo ostatní tahá za nos.

Nakladatelství: Motto
Rok vydání: 2024
Žánr: společenský román
Počet stran: 304
Vazba: pevná s laminovaným potahem

Komentáře