Recenze: SRDCOVÁ DESÍTKA (kolektiv autorek)

 Motto autorky v jiném světle

„Chtěl bych tě fotit.“ Nikdy přesně nepochopil, co je na té větě tak erotického. Ale vždycky fungovala spolehlivě. Pak přišla vlna hnutí MeToo a Šimon se trochu stáhl. Nepotřeboval, aby na něj nějaká nanynka z Horní Dolní ukázala prstem, že jí pomáhal svlékat kalhotky. (str. 62)


Za recenzní výtisk děkuji společnosti Albatrosmedia.

Srdcová desítka je soubor z per předních spisovatelek nakladatelství Motto. V antologii najdete deset povídek pojednávajících o spletitosti mezilidských vztahů. Každá z autorek vydala u Motta již několik stěžejních děl, které se mnohdy staly bestsellerem. V Srdcové desítce dostaly za úkol napsat něco mimo svůj žánr.  Tento koncept se ukázal být nad očekávání zábavný. 


Kde domov můj – Petra Klabouchová

První a nenaplněná láska mezi italskou emigrantkou a českým chlapcem. V mladém věku od sebe byli odloučeni nejen kvůli politické situaci, ale i pletichaření chlapcova okolí…

Kde domov můj vyniká neotřelým námětem, dnes již zapomenutou částí našich dějin. Po první světové válce u nás dostala azyl spousta italských občanů, kterým se naše země vryla do paměti, i když byli posléze vyhoštěni. Dodnes žije ve Valle di Ledro trošku české kultury.

Vyprávění v er-formě je bohaté na romantické popisy krajiny a citů. Více než na děj je důraz kladen na emoce. Přestože Klabouchová vybočila z obvyklého rámce, najdeme nádech opomíjených dějinných událostí, což je pro její tvorbu příznačné.

Rodačka z Prachatic Petra Klabouchová prožila školní léta na Šumavě, což se zrcadlí v Pramenech Vltavy zabývajícím se zamlčovaným koncentračním táborem, který kdysi v šumavském pohoří stál.  


Pod čarou – Barbora Šťastná

Hororová jednohubka vychází z aktuálního palčivého problému, a to počtu volných míst na středních školách. O řemesla už skoro není zájem a tato potíž trápí nejednoho rodiče. Hlavní hrdinka se rozhodne získat místo pro dceru na vysněné škole stůj co stůj, klidně i tím nejkrutějším způsobem….

Jednoduchá strohá stylistika podporuje tempo a napětí. Pocit mrazení vás neopustí až do závěrečné dechberoucí katarze. Šťastná by rozhodně měla horory psát častěji, objevila v sobě skrytý talent.

Novinářka Barbora Šťastná je editorkou archivu Paměť národa společnosti Post Bellum zaznamenávající vzpomínky pamětníků. Na literární scéně debutovala Šťastnou knihou, vycházející z osobního blogu. Následovaly počiny kombinující současnost a historii: Samotářky (2022) a Hotel Atlantic (2023).


Chtěl bych tě fotit – Lucie Šilhová

Dvě časové roviny jsou propojené zvláštní paralelou hlavních aktérů. V současnosti sledujeme promiskuitního fotografa, který si život užívá naplno. V textu je hmatatelná kritika konzumu a touhy po dokonalosti. Sociální média jsou plná perfektních fotografií, které se ničím neodlišují. Když umělec začne opět fotografovat opravdové scenérie, fanoušci a lajky ubývají

Lokalizace do období covidu může leckomu vrátit pachuť zmarů z této nedávné doby. Ovšem nápodoba se španělskou chřipkou tvoří most mezi dneškem a včerejškem. Smutná minulost se pořád opakuje.

Poetický jazyk činí z Chtěl bych tě fotit jednu z nejzajímavějších částí knihy. Jemná fantaskní linie navozuje příjemnou mysteriózní náladu. Poukazování na úskalí instagramové povrchnosti nutí k zamyšlení nad stavem dnešní společnosti.

Lucie Šilhová pracovala pro lifestylové magazíny Elle, Marianne a Cosmopolitan. Roku 2006 jí vyšla prvotina Matkou ve vyšším věku, kterou napsala s gynekoložkou Janou Stejskalovou. 


Stepford – Jana Jašová

Již z názvu lze tušit, že se jedná o variaci na zlomové dílo Stepfordské paničky. Sci-fi nás přivádí na předměstí, kde všichni mají stejné domovy, bílé ploty a perfektně naklizené domácnosti. Manželky totiž mužům i sobě do života dobrovolně vpustily nejnovější typ robotek. Tyto vylepšené dámy je zvládnou dokonale zastoupit v kuchyni, na zahradě, ale i za zavřenými dveřmi ložnice

Při čtení tohoto mrazivého thrilleru si nelze nevzpomenout na fenomenální seriál Černé zrcadlo z dílny Netflixu. Obojí mapuje pokrok moderních technologií a AI, který postupně vymazává lidskou podstatu. Zůstane pouze prostor pro otázku, zda jsou technologické vymoženosti krokem vpřed, nebo zpátky… Vševědoucí vypravěč nahlíží na události optikou několika rodin. Sloh je ozvláštněn konverzacemi z internetového fóra.

Jana Jašová se živí jako překladatelka. Za překlad románu Michelle Paverové Zrádce přísahy byla v roce 2010 oceněna Zlatou stuhou. V roce 2022 vydala Znič to jméno, který měl velmi pozitivní čtenářské ohlasy.


Není na co čekat – Michaela Klevisová

Malý milovník přírody rád pozoruje v přilehlém lese zvířata všeho druhu. Přeje si drahý dalekohled, který si rodiče nemohou dovolit. Záhy mu ho matka bezostyšně nabízí. Má to jeden háček, budou se muset odstěhovat mimo město, protože se s otcem rozvádějí…

Dominujícím prvkem jsou popisné pasáže o fauně a flóře. Ich-forma skvěle dokresluje autenticitu klukovské mysli lačnící po dobrodružství a nehynoucí lásce k domovině.

Michaelu Klevisovou netřeba zevrubně představovat, je nekorunovanou královnou českého detektivního rybníčku. Její čtenářsky oblíbená série s vyšetřovatelem Josefem Bergmanem čítá osm dílů, naposledy zazářil ve Vraním oku (2023).


Selhání dokonalého muže – Scarllet Wilková

Jak být ideálním mužem? Tento milník je pro našeho hrdinu něčím nedosažitelným. Práce v korporátu z něj vysává zbytky energie a kreativity. Touží se zavděčit šéfovi i manželce a při hledání sebe samého zjišťuje, že se čím dál více ztrácí. Nezlomná touha být perfektní ho přivede mezi ezotericky motivované souputníky, kteří beze strachu projevují city a zdá se, že oni sami sebe našli…

Dnešní doba si žádá zoufalé činy, aby byly naplněny všechny představy o tom být příkladným manželem a otcem. Sonda do vnitřního světa muže, který tápe, hledá pochopení a jediné, co mu chybí, je opravdový nadhled. Kde najít tolik potřebnou útěchu? Ironie a nadsázka jsou hnacím motorem a Wilková  stejně jako v Desetkrát a dost ukazuje, že jí humor sluší.

Scarllet Wilková dlouhodobě publikuje v MF Dnes. Je součástí projektu Paměť národa, odkud čerpala i pro svou prvotinu Až uvidíš moře, která mapuje osudy řeckých uprchlíků na našem území. 


Nemůže se nic stát – Miriam Blahová

Maminka na mateřské dovolené zažije učiněné peklo od sousedky-stalkerky. Paranoia a odtržení od reality prostupuje až do morku kostí. Začíná honba na kočku a myš? Opravdu je vše černobílé a role jsou pevně dané, nebo se nás Blahová pokouší záměrně manipulovat?

Próza jde až na dřeň emocím, navazující předěly mezi částmi podporují dynamiku dění a jsou poznávacím znamením Blahové. 

Miriam Blahová ve své tvorbě spojuje minulost se současností a jejím oblíbeným narativem je romantika, viz Příběh slunečnice (2022), Příběh akvamarínu (2023) a Příběh mateřídoušky (2024).


Vzkaz – Klára Mandausová

Matylda najde po smrti milované babičky mezi zděděnými věcmi krátký tajemný vzkaz. Bábinka ji posílá do Švédska a udává přesnou adresu. V jejich rodině se této zemi a jazyku věnují ženy po generace a brzy má Matylda pochopit proč…

Pohádková, naivní romance vyniká vzletným lyrickým jazykem a svému žánru nezůstane nic dlužna. Čtenáře čeká vzplanutí horoucím citem i následný nelogický úprk a patetický komunikační šum mezi milenci. 

Klára Mandausová je redaktorkou časopisu Marianne. Proslavila se knižními rozhovory se zajímavými osobnostmi (Radkin Honzák, Marek Orko Vácha, Jan Hnízdil) a píše úspěšné romány pro ženské pokolení.


Teorie krásné Amélie – Zdenka Hamerová

Policista Leoš si všimne, že poslední dobou jezdí k dopravním nehodám, kde je viníkem slečna Amálie. Chce přijít záhadě na kloub, Amálie musí být buď šílená, retardovaná, nebo opravdu špatná řidička

Rozevlátá zrzka Amálie a zarytý realista Leoš spolu hrají hru na kočku a myš. Jejich dialogy jsou uvěřitelné a vyznačují se kousavou ironií. Pomyslnou třešinkou na dortu je duchařská linka, díky které vyčnívá z průměrnosti.

Zdenka Hamerová píše detektivky. Po několikaleté přestávce chystá novinku. Její starší tituly se pyšnily čtenářskou oblibou, např. Příliš tenkej led (2019) nebo Nářek ze tmy (2018).


Sedmdesát dva hodin – Jana Poncarová

Doménou Poncarové jsou válečné příběhy, povětšinou se však jedná o dávné dějiny. V Sedmdesáti dvou hodinách sledujeme mladou ukrajinskou maminku, které se důvěrně známý svět rozpadl na tisíc kousků a ona musí začít říkat doma úplně cizímu místu.

Mezi řádky je cítit všeprostupující tíseň, tohle není veselé čtení. Sedmdesát dva hodin vzbudí pohnutí, které je podtrženo plastickými postavami a melancholickým podtónem.

Jana Poncarová úspěšná tvůrkyně historických románů zaměřujících se na významné a silné ženy: Podbrdské ženy (2020), Cyklistka (2021).


Jak už to u sborníků bývá, některé kousky vyniknou více a jiné měně, ve všech deseti případech se však povedlo silně zabrnkat na emoční strunu a budou ve vás ještě nějaký čas po dočtení dál rezonovat. A přesně o tom literatura je, o niterném lidském zážitku.

Srdcovou desítku doporučuji všem, kteří zatím tápou v českém literárním moři a chtějí za krátkou dobu poznat tuzemskou ženskou spisovatelskou elitu. 

Jako celek mě Srdcová desítka oslovila různorodostí daných námětů. Podivuhodné je, že se mi nejméně líbily povídky od mých oblíbenkyň, Klabouchové a Klevisové. Tento nešvar přičítám délce rozsahu a nutnosti zaměřit se mimo jejich obory. Šťastná a Blahová se mohou směle vrhnout do hororových thrillerů, moc ráda si je přečtu!

Závěrečné hodnocení: 85 %


Anotace:
Povídkový soubor od oblíbených autorek z nakladatelství Motto. Michaela Klevisová, Jana Poncarová, Barbora Šťastná, Petra Klabouchová, Scarlett Wilková a další skvělé spisovatelky pro vás připravily pestrou mozaiku originálních příběhů. Prožijete s nimi osud italské uprchlice a českého mladíka za první světové války, vražedný thriller o přijímačkách na střední školy, vtipnou sci-fi o dokonalých robomanželkách, psychologický horor o hlubinách mateřské duše nebo ironický příběh z kurzů pro skutečné muže.

Nakladatelství: Motto
Rok vydání: 2024
Žánr: povídky, mix žánrů
Počet stran: 240
Vazba: brožovaná

Komentáře