Život urgence – pamatuj na smrt!
ať neodpoví,lidi, co přisátí jsou jako klíště,a z první řady zvou tě na jeviště.ať nejsou slyšet,jejich sliby, co jak nešlechtěné růže,máš navždy vtetovány do své kůže.ať nepodlehnu,v nicotě soucitu, v pocitu beztíže,rád bych měl raději pinzetu poblíže.lidi jsou někdy přisátí jak klíště,jednou jsi skladiště,jindy útočiště. (str. 17)
Za recenzní výtisk děkuji autorovi Michalu Jurmanovi.
Chci zakoupit tento titul!
Říká se, že pokrok nezastavíš, jenže k některým výdobytkům stále pociťujeme respekt. Přestože probíhá automatizace ve všech odvětvích, robotizace v medicíně také není kdovíjakou novinkou, pojem umělá inteligence budí strach. Překladatelé nebudou mít co jíst, ze spisovatelů a malířů se stane ohrožený druh. Jsou naše obavy na místě, nebo pociťujeme jen pradávnou fobii ze všeho neznámého? Michal Jurman v kooperaci s AI vytvořil básnickou sbírku pojednávající o fenoménu současnosti.
Kniha obsahuje padesát pojmenovaných básní, z nichž některé mají modrý nadpis, jiné červený. Úvodní řeč Adolfa Insteina nám předkládá i určitý návod, jak publikaci číst. Předpokládejme, že v červených básní, vždy psaných kurzívou, se do lyrického subjektu promítá umělá inteligence. Vyjma počáteční a závěrečné části jsou básně nesoucí název dle ročního období psané v haiku (útvar skládající se z trojverší o počtu slabik ve schématu 5-7-5). Vybočující urgence začíná jako haiku, avšak překlopí se do úderných heslovitých veršů. Oproti tomu v modrých básních je lyrický subjekt nespecifický, připomínající monolog odkrývající nedůvěru v budoucnost a kritiku přítomnosti.
Dílem se line několik námětů: společnost lapá po dechu, do opozice se staví lidský a ekonomický aspekt, jede se na výkon, mizí vřelost, vítězí skepse a uniformita. Navzdory tomu si alespoň zvířecí říše uchovává věrnost a radost. Jakou sílu má hlas člověka oproti konzumu a volbám, které jsou ne vždy svobodné?
výdech a nadýchnutí,sune se těžký strojek,nesnáší velká rozhodnutí,na krku má obojek.a kdo že drží,kdo směřuje vodítko,otázky sypou se,jak písek přes sítko.do srdce svého vlez,najdi v něm tikot,je silné, je nerez,už není v něm lítost.výdech a nadýchnutí,pochyby včelí se rojí,tak držíme dál distanc,mezi námi a stroji. (str. 29)
Michal Jurman využívá řady básnických prostředků. Celý koncept připomíná epanastrofu, kdy první verš následující básně je totožný s posledním veršem předchozí. Ačkoli vzniká básnická propojenost, je to spíš estetický prvek než funkční. Mezi další použité figury a tropy patří aliterace (přesto, přes sto x presto, presto), epizeuxis (stejná slova v jednom verši), epiteton (mrazivou vášní meruněk), metafora (zhořkla jsi jak pelyněk), metonymie (když si Čapky čítával), anafora či oxymóron (slza vzhůru stéká).
Titulem prostupuje verš střídavý (ABAB), sdružený (AABB) a volný. Haiku zaměřené na roční období mile a jednoduše vystihuje podstatu dané části roku. Oproti tomu zbytek vyvolává mnoho explicitně nevyřčených otázek pracujících s emocemi. Barvy, chutě i obrazy. Jaká bude cena vykoupení naší lenosti? Je plusem být zavalen informacemi? Máloco má jednoduché řešení…
Žánrově se jedná o lyriku, jež nezachycuje časovou posloupnost, nahodile předkládá básníkovy myšlenky a pocity. Vzhledem k veršové návaznosti je žádoucí číst dílo chronologicky.
Jako velké pozitivum vnímám práci s opravdu pestrou paletou básnických prostředků, která poslouží jako skvělý nástroj pro procvičení literární teorie. Už samotný název řeč Adolfa Insteina lze interpretovat vícero způsoby. Vzhledem k tématu se nabízí spojení Alberta Einsteina a Adolfa Hitlera. Postavit na jednu stranu génia a na druhou hrozbu demonstruje autorovy představy o umělé inteligenci jakožto nástroji převratných nápadů, a přesto i nebezpečí.
Čitatel dle vlastního výkladu může text vnímat jako skličující, nebo naopak stále si udržující naději ve světlé zítřky. Paralely se současností okořeňují odkazy na minulost. Konkrétně Karel Čapek použil poprvé označení robot ve slavné divadelní hře R.U.R a i Michal Jurman ho zmiňuje.
S poezii je to jako se zmrzlinou – existuje spousta druhů, ale oblíbených máte jen pár. Milovníci klasického pojetí nenaleznou čistokrevnou milostnou, přírodní či vlasteneckou lyriku. Spíše se jedná o mix, od každého trochu, s převahou reflexivní lyriky. Počítejte, že užité rýmy jsou jednoduché, připomínající prvotní verze jazykových simulátorů AI. Ale třeba zrovna vy budete cílová skupina, co ráda experimentuje. Konzervativní čtenáře příliš neosloví.
o našich dícíchnamazat příběh na bible toust,napříč poli i v ulicích,bez rozdílu cestujících,všem nabídnout tisíc soust.o našich vináchnechat promluvit hvězdáře,z kuropění v hlubinách,a lží padlých v bažinách,už nestavět svatozáře.co hořet má,ať popel zdobí,co mlčet má,ať neodpoví. (str. 15)
Ilustrace zhotovila umělá inteligence dle požadovaných kritérií. Plastika, stopy mozaiky, abstrakce či biblická vyobrazení. Dle vkusu čtenáře se bude odvíjet buď dojem přeplácanosti až kýčovitosti, nebo naopak zajímavé využití zkoumaného jevu v autorův prospěch.
Michal Jurman vystudoval obor Rozhlasová a televizní dramaturgie a scenáristika na brněnské JAMU. Na kontě má básnické sbírky (V)Stupnice do novoduru, Žloutek, divadelní hru Služebníci zazděného nebe a fantaskní novelu Ptáče.
Bohužel, titul se se mnou v mnoha ohledech míjel. Neoslovil mě po obsahové ani formální stránce. Pár vzletných vyobrazení je na sbírku, jež nemá být zapomenuta, málo. V tomto pojetí brzy vyšumí z mé mysli, byť se zřejmě bude moci pyšnit prvenstvím ve zpracování motivu AI.
Závěrečné hodnocení: 55 %
Aktuální básnická sbírka o umělé inteligenci (AI) – fenoménu, který otevírá otázky, na něž ještě mnohdy neznáme odpovědi. Básnická sbírka, kterou navíc AI kompletně ilustrovala.
Nakladatelství: Bookla
Ilustrace: AI
Rok vydání: 2023
Žánr: poezie
Počet stran: 64
Vazba: pevná
Komentáře
Okomentovat