Recenze: KRETÉNI (Lukáš Havlas)

 Z prvotřídní smetánky luxusním alkoholikem

Spravedlnost však bývá často slepá a nedokáže postihnout všechny kretény, kteří by si to zasloužili. V lidech, jimž zničili nebo ničí život, vyvolávají frustraci a nekonečný pocit beznaděje. Jak to, že kretén pořád setrvává tam, kde škodí ostatním? Jak to, že zločinný šmejd si bezstarostně žije ve svém azylu a dávno nesedí v žaláři, aby už nikomu nemohl ubližovat? Jak je možné, že proti pazdrátovi nezasáhla mocná ruka spravedlnosti? (str. 5)


Za recenzní výtisk děkuji autoru Lukáši Havlasovi.


Před dvaceti lety patřili mezi pražskou smetánku. Vyrůstali v rodinách, kde jim nic nechybělo. Přesto kývli na nechutný kšeft a natočili dvě videa, kde smrt hrála hlavní roli. Podařilo se jim vyváznout bez trestu. Boží mlýny někdy sice melou velmi pomalu, ale s neochvějnou jistotou. Mysleli si, že když si jako terč vyberou lidi bez domova, nebude je nikdo postrádat. Jenže se šeredně spletli… Čtyři kamarádi Burák, Iťák, Myšák a Langoš se již nějakou dobu pravidelně nestýkají, přesto se vedou v patrnosti. Nenadálá událost spojí jejich životy, budou muset vypořádat s minulostí jednou provždy.

Kreténi pomocí krátkých kapitol vypráví příběh s mafiánskými prvky plný akce. Úspornost jednotlivých úseků podporuje chvíle napětí a činí knihu téměř neodložitelnou. V prologu autor bilancuje s otázkou, zda opravdu na všechny pachatele čeká zasloužený trest, nebo je některým nakloněna štěstěna až příliš a prochází jim vše, co udělají. Tyto dotazy se snaží Kreténi zodpovědět.

Máme před sebou společensko-kriminální drama. Stejně jako u prvotiny 180 stupňů nás Havlát zavádí do známých pražských lokalit a českého podsvětí. (Anti)hrdinové se neštítí naprosto ničeho.

Úderný a svižný styl psaní podporují neustálé zvraty, nuda nehrozí. Perfektní stylistika nezapře dlouholetou novinářskou praxi, včetně názvů oddílů predikujících děj. Ve vyprávění Havlas střídá er-formu s ich-formou, různé scenérie i vypravěče, proto je orientace v první třetině trochu složitější. Text je bohatý na vhodně zvolené vulgarismy korespondující se sociální vrstvou. Vystupující charaktery staré party lze těžko rozeznat, protože většina z nich mluví a jedná podobně, nicméně příznačná řečová vada kápa vám poleze na nervy.

Burák byl odjakživa ctižádostivý bolístkář, takže výsledky se záhy dostavily. Váha šla během roku dolů ze 130 kilogramů na 100, hodnoty diabetu se postupně zlepšovaly. Omezil alkohol, kokain a skoro přestal kouřit, tedy spíše přešel z klasických cigaret na elektronické, které jsou sice také nezdravé, ale neobsahují karcinogenní dehet. A každý den strávil půlhodinku na nově pořízeném rotopedu. Celkově se cítil i vypadal mnohem lépe, což přirozeně mělo pozitivní vliv na jeho sebevědomí, jinak nabourané kromě žalostného vzhledu také vadou řeči. Tou trpěl od malička, za což schytával posměch od spolužáků. Nejspíš proto se vždy snažil vyniknout v jiných disciplínách. (str. 34)


Ústředním tématem je odplata, která přichází v tu nejméně vhodnou chvíli. Vliv činů na pozůstalé je také styčným bodem.
Investigativní novinářka Julie se v honbě za sólokaprem nezastaví prakticky před ničím. Typický bývalý vekslák Burák nemá svědomí, Langoš touží najít rozhřešení v Chrámu páně, Iťák zahání vinu prací a Myšák zase na dně lahve s alkoholem a lásce ke psovi. Zajímavou postavičkou je překupník Pepíno, kterého dohání touha po snadno vydělaných penězích. Ženské postavy jsou vyobrazeny buď jako naivní, či na kariéru orientované dámičky. Nejde nespatřit lehký stereotyp, který jsme mohli zahlédnout už v autorově debutu.

Kretény je možno považovat za drsnou mafiánskou gangsterku, která rozhodně není pro slabší povahy. Přehršel naturalistických scén plných explicitně vyobrazeného násilí svou formou připomíná Mechanický pomeranč, v jehož středu rovněž stála partička krutých mužů. V českých luzích a hájích můžeme uzřít paralelu v Řeznících od Jana Pavla. Dílo doporučuji fanouškům šokující literatury.

I přes enormní dravost v některých místech a s autenticitou hazardující zlomové okamžiky, jsou Kreténi příjemným osvěžením v českém literárním rybníčku. Donutí vás přemýšlet na osudovostí a zda se věci stávají náhodou, či nad námi bdí někdo nahoře.

Lukáš Havlas dlouho pracoval jako novinář například pro MF Dnes nebo Hospodářské noviny, zastával funkce redaktora, editora i zástupce šéfredaktora. Je zakladatelem portálu pro seniory i60.cz. V roce 2022 mu vyšel román 180 stupňů.

Jakožto milovnice drsných příběhů jsem byla opět nadšena. Havlas si mě získal především neutuchajícím vypravěčským umem. I přes neuvěřitelné kotrmelce v dějství mě prostě baví. Partičku nelítostných hochů jsem měla chuť zmlátit a zároveň nedokázala přestat číst. Je bravurní, jak krátká novela dokáže vzbudit silné emoce.

Závěrečné hodnocení: 78 %


Anotace:
Že boží mlýny melou pomalu, ale jistě, si na vlastní kůži ověří partička znuděných zbohatlíků, která produkuje ohavná videa, na nichž umírají lidé v přímém přenosu. Ačkoli v minulosti měla zlatá mládež štěstí, že se její zločiny nepodařilo vyšetřit, po mnoha letech se jako přízrak zjevuje mstitel, který bere spravedlnost nelítostně do svých rukou. Bohatí páni v nejlepších letech obklopení luxusem zpočátku nechápou, co se děje. Brzy jim však začne docházet, že musí být připraveni zaplatit za své hanebné skutky cenu nejvyšší.

Nakladatelství: Pointa
Rok vydání: 2024
Žánr: thriller, novela
Počet stran: 120
Vazba: brožovaná

Komentáře