Není na světě člověk ten, aby se zavděčil lidem všem.
Zaujala ho víc jako objekt k focení, nebo jako dívka, kterou by miloval? Nebo jenom dostal do postele. Naskakuje zelená. Františkovo auto se rozjíždí právě ve chvíli, kdy Amálie bere telefon. Škoda že nevolá mně, pomyslí si František a zároveň se tomu zasměje. Jak to říká Irena? Starý vypelichaný kozel, který si nevšiml, že stráně. Věčný romantik. Nepoužitelný. (str. 124)
Za recenzní výtisk děkuji autorce Pavle Trnkové.
Za recenzní výtisk děkuji autorce Pavle Trnkové.
11 povídek vypráví o rodinných peripetiích všeho druhu. Vztahy s nejbližšími nejsou vždy tak vřelé, jak bychom si přáli. Hrdinové jsou lidé z masa a kostí, kteří žijí úplně obyčejné životy a hledají kousek štěstí. Povětšinou se nacházíme v současnosti, ale některé pasáže nás zavedou i do minulého režimu. Prózy spojuje špetka legrace a velká porce naděje.
Zlaté vejce
Marta touží o zahradě s perfektními slepičkami, chce navázat na rodinnou tradici. Co na tom, že chovu kuřic nerozumí ani za mák a vše musí nastudovat na internetu. Její tvrdohlavost se někomu stane osudnou...
Er-forma prosycená spoustou přímé řeči nás přivádí do rodiny Marty, která působí jako stepfordská panička. Manžel se jí snaží ve všem vyhovět a cítí se nedoceněný. Tento pocit zná i Marta, a to od svého otce, kterému se rozhodne ukázat, že je schopná založit chov kropenatých kamarádek sama bez jeho pomoci. Třem synům a tátovi je pouze pro smích... Touha zavděčit se všem se totiž nakonec vždycky vymstí.
Vepřová krkovička
Dva sezdané páry pojilo nerozlučné přátelství, které zpřetrhala tragická událost. Z čista jasna přichází zpráva od jedné manželky pro manžela té druhé. Chce se sejít. Vašek je postaven do nepřirozené situace, která ohrožuje jeho morální kredit. Hranice mezi dobrem a zlem je tenká, ale pevný vztah ustojí vše.
Přesná časová chronologie se datuje do údobí před rokem 1989. Místo SMS zpráv se vyměňovaly dopisy a automobilem disponoval málokdo. Vašek se kvůli špatným autobusovým spojům ocitá na noc u ženy. Ta neztratí ostrovtip ani v perných okamžicích a projeví se velmi velkoryse.
Ze staré známosti
Starý mládenec Charlie touží najít práci otci a zkusí poprosit exmanželku dávného kamaráda o pomoc. Alena vlastní vzdělávací agenturu, ale na nedostatek lektorů si nemůže stěžovat. Ovšem sama by na revanš potřebovala od Charlieho rovněž malou laskavost. Slovo dá slovo a Charlie podlehne syndromu hodného kluka.
Zvolená ef-forma prokvétá množstvím uvěřitelných dialogů. Chronologii oživují drobné záblesky z minulosti, které jsou odděleny kurzívou. Negativem je otevřený konec, který předjímá jiskřivou šanci na změnu.
Kolo, kolo mlýnský
Doktor psychiatrie má svérázné metody k uzdravování pacientů. Vystavuje je děsivým situacím a nutí je čelit zpříma svým démonům. Při náhodném setkání na toaletě v obchodním domě si uvědomí, že by je sám potřeboval praktikovat u sebe...
Černohumorná zkazka vyniká originální zápletkou a nepředvídatelnou pointou. Ústředním tématem je vedle psychopatologických jevů pacientů především doktorův narušený vztah s dcerou, jež má problematické vztahy s muži. Filozofické úvahy na téma stárnutí jsou vítanou třešničkou na pomyslném dortu.
Jsme tým
Zvídavý dvanáctiletý Michael miluje literaturu a rád uniká do fikčních světů poetiky. Jeho tatínek je nadšený sportovec a mrzí ho, že mají se synem jiné záliby. Nic to však neubírá na jeho lásce k němu. Máma celou situaci vidí negativně a boří se do hluboké propasti beznaděje.
Sledujeme nefunkční rodinu očima dvanáctiletého kluka, který nevědomky slepuje vše, co je rozbité. Autorka skvěle vykresluje diametrálně odlišné mužské a ženské pohledy na život, což činí s potřebnou dávkou empatie a nadhledu. Komunikace je metlou lidstva a děti jsou mnohdy chytřejší než rodiče. Každý by měl v životě najít vášeň, činí svět barevnější.
Dvojdomek
Bohdana vychovali prarodiče. Po jejich smrti zdědil dvojdomek, který obývá s dědečkovým bratrem. Strýc není nejmladší a brzy nastane čas, kdy se bude muset odebrat na onen svět. Půl domku zdědí příbuzná Lada, se kterou si Bohdan jako malý hrával. Léta se neviděli a poměry se změnily, Lada je sama se dvěma dětmi a s jasnou představou o rekonstrukci domku...
Do událostí nahlížíme optikou samotáře Bohdana. Ústraní ho naučilo nezávislosti a uzavřenosti. Promlouvá pouze k urnám s mrtvými prarodiči a odmítá mít někoho rád, protože ztráta blízkých bolí. Citu neporučíš a šikovné ženské manipulaci rovněž ne. Obecná čeština autentickým jazykem vystihuje vesnické obyvatele.
Takový klidný večer
Učitelka v mateřské škole prožívá běžný den, trpí samomluvou a neustále popisuje události kolem sebe, prostě čistá pracovní deformace. Submisivní choť se jí pokusí udělat radost novou pračkou. Když oba zjistí, co zapomněli v té původní, čeká je trošku šok. V místní putyce se snaží získat zpět důstojnost, občas není na škodu trochu upustit páru.
Banální příhoda líčí strasti a slasti maloměstského života a touhu po dokonalosti před ostatními. Niterné pocity a myšlenky hlavní hrdinky jsou oddělené kurzívou, pedagožčiným pohledem vnímáme svět o něco infantilněji. V malé obci se všichni navzájem znají, ale i přesto dumají nad svými problémy a ostatní neřeší tolik, jak se zdá.
Příběh o iluzi a touze
Stárnoucí František pozoruje mládím kypící sousedku oknem už nějakou dobu. Jakožto fotograf umně skrývá okouzlení za závoj umění. Je to ještě stále nevinná záliba? A není trochu podivná, když má František manželku?
Kontrast k předchozí povídce, František žije ve velkoměstě, kde si všichni hledí svého. Lidé sice bydlí blízko v malých králíkárnách, ale nevědí o sobě vůbec nic. Náhodné setkání ovlivní oba protagonisty, přestože si nic bližšího neřekli. Poetický text balancující na hraně magického realismu nutí k zamyšlení nad stavem lidské společnosti a pomíjivostí života.
Odpuštění uzdravuje
Úmrtí otce svede dohromady pozůstalé, kteří si složitě našli čas v nabitém programu. Matka rodu se snaží o rodinnou pohodu a pospolitost. Touží se obklopit krásnými vzpomínkami na zesnulého. Když je na jeho hrobě místo květin nalezena hromada exkrementů, potomci se začnou ptát proč a na světlo se dostávají nepěkná tajemství...
Toxicita nezdravých vazeb sálá skrze řádky neobyčejnou opravdovostí. Zaostalý Gustav je věrohodnou ukázkou, kam až může zajít nešťastná žena, zoufale zahnaná do kouta. Nebožtík sklidí, co si zasel. Zápletka i přes předvídatelnost přináší zadostiučinění.
Rajská hudba
Unavená matka čtyř dětí je zaplavená pocitem selhání. Partner Robert ji nejapnými poznámkami sráží stále hlouběji do pasti nepochopení a deprese. Při jedné z hádek se urazí a rozhodne se přespat na půdě, kde narazí na staré fotky své babičky, která také vychovala čtyři ratolesti. Bezútěšné přání se stane skutečností a začnou se dít věci mezi nebem a zemí.
Rajská hudba perfektně připomínkuje aktuálně rezonující téma postavení jemnějšího pohlaví ve společnosti. Superžena musí zvládat vše na jedničku, mít naklizeno, navařeno, co nejlépe zazářit na pracovním trhu oslnivým životopisem a okouzlujícím vzhledem. Fantaskní narativ s lehkou feministickou tezí poukazuje, jak jednoduché by tyto úkony mohly být, kdybychom na ně nebyly samy. Žánrový mix existenciálního dramatu se špetkou snové reality zaujme neotřelým námětem, jemuž by slušel větší rozsah.
I am not perfect
Andrea leží po neočekávaném záchvatu v nemocnici a pomalu si začíná rozpomínat předchozí události. Neustálý zápřah a stres ji dostal na sterilní nemocniční lůžko. Uvědomění, že je čas na změnu je možná za dveřmi. Kariéra totiž není všechno...
Užitá ich-forma nás přivádí do Andreiny myslí zmítající se na hraně mezi panickou atakou a vyhořením. Osudové setkání ji přinutí změnit priority a uvědomit si, co je opravdu důležité.
Rodinné poklady jsou směsicí různých žánrů. Povídky jsou povedené, ale dosti různorodé. Aktéry nespojuje naprosto nic. Humorné kousky Zlatá vejce, Vepřová krkovička a Takový klidný večer připomínají příhody z tolik oblíbených Bakalářů. Ostatní cílí spíše na strunu dojetí a filozofického bilancování o smyslu lidské existence a narušených rodových vazbách. Trnková umí čtenáře zaujmout, ani jediná próza nevyznívá hluše, a nelze jí upřít vypravěčský um a originální zápletky.
Rodinné poklady bych doporučila především zaneprázdněným čtenářům. Jednotlivé úseky jsou velmi krátké a stačí na ně cesta do práce. Kompozice je na vysoké úrovni a pokud máte na čtení málo času, o to více oceníte kvalitu. Svěží čtivý styl udrží pozornost od první do poslední strany. Ilustrace od Petry Lemmonier jsou příjemným doplněním. Jedná se o drobné, černobílé, místy lehce abstraktní kresby vztahující se k jednotlivým příběhům.
Pavla Trnková studovala francouzštinu v Olomouci a živí se jako překladatelka. Na literárním poli debutovala sbírkou Rodoklamy a následovala psychologická novela Kočka na křižovatce.
Rodinné poklady mě mile překvapily, útlá knížečka obsahuje opravdu zajímavá témata a i přes žánrové rozkoly jako celek funguje, určitě zkusím ještě další počiny Trnkové.
Závěrečné hodnocení: 90 %
Soubor povídek Rodinné poklady s humorem a lehkostí popisuje situace, které se odehrávají snad v každé rodině. Hrdinové příběhů touží po obyčejném štěstí a jsou pro to ochotni udělat ledasco. Marta chová slepice, aby navázala na rodinnou tradici a svým synům připravila zajímavý program na prázdniny. Bohdan opravuje se svou příbuznou Ladou dvojdomek po prarodičích. Je velmi nepraktický, na rozdíl od Lady, která v tom umí chodit a svého souseda rozhodně nešetří. Vanda neztrácí laskavost a humor, když se dozví, že se její manžel málem zakoukal jinde. Přepracovaná a roztržitá matka čtyř dětí žongluje se svými povinnostmi jako s neposednými míčky, připraví tak sobě i rodině nejednu horkou chvíli. Pro protagonisty jedenácti povídek znamenají, stejně jako pro nás, šťastné chvíle v rodinném kruhu hodnotu, která rozhodně stojí za naše úsilí.
Rodinné poklady navazují na sbírku povídek Rodoklamy z roku 2019.
Rok vydání: 2023
Žánr: povídky
Počet stran: 186
Vazba: brožovaná
Komentáře
Okomentovat