Recenze: VĚK PŘÍZRAKŮ (Lenka Poláčková)

 Historický román s mystickým nádechem

Dokážou si to vůbec představit? Uvažují vůbec nad tím, jaké to je, když vaší myslí pronikne duše jiného člověka? Když se vám někdo vloupá do hlavy, prorve se dovnitř vašeho rozumu, vychrlí do vás vlastní tragické vzpomínky a pak zase odlétne a zbude po něm jen hrůzná prázdnota tepající strachem… (str. 38)


Za recenzní výtisk děkuji autorce Lence Poláčkové.
Chci zakoupit tento titul!


Žofie je obyčejná dívka, jež pracuje jako služebná pro německou rodinu. Když se  nečekaně setká s přítelem z dětství, její už tak nelehký život se ještě více zkomplikuje. Na povrch totiž vypluje přísně střežené tajemství, a to skutečnost, že slyší hlasy mrtvých. Schopnost ji sice pozvedne v očích zaměstnavatelů, ovšem kvůli stále častěji organizovaným seancím za účasti místní honorace se brzy ocitá na pokraji vyčerpání. Otázkou zůstává, zda se zvládne dostat z moci temných sil dříve, než bude pozdě…

Věk přízraků obsahuje mnoho témat, která leckomu na první pohled mohou připadat jako nesourodá, případně překombinovaná. Tajemno a nadpřirozené síly zasazené do prostředí Olomouce roku 1895, tedy časů rakousko-uherské monarchie, anarchistické hnutí, sociální nerovnost, těžký úděl dělnické třídy. Výsledkem je však překvapivě dobře fungující mozaika přinášející neotřelý příběh, jenž zaujme a strhne čtenáře prakticky od začátku. Dobová atmosféra je navíc vykreslena pečlivě a přesvědčivě, čemuž napomáhají i úryvky z tehdejšího tisku.

Mimo výše uvedených motivů zabírá relativně hodně prostoru i milostná zápletka. Romantická linka je zpracována velmi citlivě a vkusně, včetně jedné sexuální scény, a proto lze knihu doporučit i mladším čtenářům (na zadní straně přebalu se uvádí doporučený věk 13+).

S postavou Žofie jakožto sympatického mladého děvčete se člověk snadno ztotožní. Kromě protagonistky si přízeň čtenářů snadno získá i její bratr Ambrož. Autorce se podařilo přesně vykreslit silné sourozenecké pouto, které ještě více zesílilo zejména po smrti rodičů. Žofiina dětská láska, Matěj řečený Matrna, představuje moudrého mladého muže, schopného vyřešit snad každý problém. Německá rodina, u níž musí sloužit, je záměrně zobrazena jako povýšenecká, místy až krutá. Antipatie, jež vzbuzuje, dokazují spisovatelčin um. Na příkladu syna pána a paní domu ovšem ukazuje i pozitivní vývoj vedlejšího hrdiny a fakt, že se lidé dokáží změnit k lepšímu.

Jazyk je plynulý a nekomplikovaný. Román je psaný v ich-formě z pohledu Žofie (s výjimkou několika krátkých pasáží, kdy se ke slovu dostávají nadpřirozené síly). Poláčková se ukázala jako velmi zdatná vypravěčka, schopná vystavět napínavý příběh se zajímavou zápletkou. Dialogy i popisné pasáže zpracovala na výbornou. V textu se vzhledem k době, kdy se odehrává, vyskytují relativně hojně historismy či archaismy. Všechny jsou ale vysvětleny v slovníčku na konci knihy.

Autorka mimo jiné opatřila dílo souhrnnými poznámkami, v nichž uvádí do širšího kontextu události a skutečné osobnosti zmíněné v ději. Také upřesňuje a uvádí na pravou míru určitá fakta, která si pro vyprávění lehce upravila. Prvek se jeví jako velmi sympatický, jelikož něčím podobným se mnoho spisovatelů vůbec neobtěžuje. 

Věk přízraků se dá směle označit za povedený spis. Poláčková zvládla zkombinovat poměrně mnoho témat, která ve výsledku fungují takřka v dokonalé souhře. Pouze závěr působí bohužel lehce zmateně a možná i překotně. Celkově se však jedná o zdařilý young adult počin a lze jej doporučit všem, kteří nemají nic proti mystickým prvkům v literatuře. 

Zdroj: archiv recenzentky

Lenka Poláčková má na kontě kromě Věku přízraků další dva romány. S Mojí cestou do fantazie vyhrála literární soutěž Hvězda inkoustu. Zvítězila i v povídkové soutěži nakladatelství Yoli – vítězná povídka Rezonance se objevila ve sbírce Historky ze tmy. Přispěla i do sbírek Za pět minu zvoní a Lístek do Curychu.

První setkání se spisovatelkou hodnotím více než pozitivně. Ačkoli jsem byla zpočátku lehce skeptická k různorodosti motivů, jímž se Poláčková ve Věku přízraků věnovala, výsledek mě mile překvapil a nadchnul. 

Závěrečné hodnocení:  90 %


Je moudré naslouchat přízrakům? Píše se rok 1895 a na holých loukách za Olomoucí rostou místo vlčích máků přepychové vily. V jednom z těch krásných německých domů pracuje jako služebná i česká dívka Žofie. Život nemá lehký, ale zkomplikuje se ještě víc, když se do něj vrátí její dětská láska a s ní i tajemství, které roky střežila – slyší hlasy zesnulých. Díky své schopnosti se sice stává oblíbenkyní místní smetánky, ovšem zároveň se zaplétá se silami, které si pohrávají s jejími smysly i rozumem. Dokáže je ovládnout dříve, než bude pozdě? Příběh z historické Olomouce plný napětí, lásky a nečekaných spojenectví od Lenky Poláčkové, vítězky 5. ročníku literární soutěže Hvězda inkoustu.

Nakladatelství: YA čtu

Rok vydání: 2023
Žánr: young adult, fanstasy, historický
Počet stran: 280
Vazba: brožovaná

Komentáře