(Ne)vánoční antologie
Svatá Lucie noci upije, dne ale nepřidá, jestli se nepostíš, břicho ti rozpárá. (str. 22)
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Epocha.
Chci zakoupit tento titul!
U nakladatelství Epocha vychází spousta poutavých antologií. Dá se říct, že je to jejich specialita, protože sbírky jsou vždy velmi dobře hodnocené a čtenáři přijímané. Možná i proto, že do nich přispívají populární a vypsaní autoři, kteří nám představují svou fantazii.
Tento sborník připravili dvě známé veličiny české fantastiky. Petr Brožovský, na kterého mnozí nedají dopustit díky jeho dilogii Tanec papírových draků, a spisovatelka Michaela Merglová, jež má na svém kontě vícero děl a nejspíš vám utkvěla v paměti díky sérii Píseň oceli.
Společným jmenovatelem pro všechny zúčastněné tvůrce byli Vánoce, a to všelijak uchopené… Slovo úvodem si vzal na starost šéfredaktor časopisu Pevnost, Martin Fajkus, který má se sbírkami ohromné znalosti a několikrát stál za jejich kvalitou. Jednalo se kupříkladu o Temné časy, Legie nesmrtelných či Společenstvo Pevnosti.
Před každou povídkou byla černá dvojstránka plná sněhových vloček, jež obsahovala nejen poetickou vánoční složku, ale také medailonek včetně součtu děl.
Pranostiky – Martin Paytok
Publikaci otevírá Martin Paytok, známý díky Prokletí pro všechny. Brzy mu má vyjít také Láska, smrt a všechno zlý. Protagonisty Pranostik je Léňa, Kalaš, Dolf a Čenda, lupiči amatéři, s nimiž je i nebezpečí děsná švanda. Nouze není ani o noční démony nebo rukojmího, který má důležité poslání. Pranostiky jsou ukázkou, že i s českými kulisami lze napsat vtipný thriller ve stylu vánočních komedií amerického střihu a s dramatickým fantasy závěrem. Vypravování v er-formě má zdatnou pointu, rozhodně pobaví a nezklame. Velmi slibný začátek…
Kdo kráčí pouští – Pavel Fritz
Fritz není žádným začátečníkem a na kontě má již čtyři povedené publikace. Tentokrát se zaměřil na tradiční pojetí Vánoc, jak můžete vytušit dle názvu, ovšem v hávu sci-fi. Mediální oddělení má v budoucnu možnosti, o kterých se nám nesní a mohou díky nim nahlížet do minulosti. Er-forma tentokrát předkládá příběh spíše pro fanoušky science fiction, obsahuje různé technické vymoženosti, ukázky z křesťanství v osobité a originální rovině i umělou inteligenci. Závěr je až vánočně mrazivý.
Náhradník – Marie Domská
Kdo by neznal Sivou krev, které předcházel debut Návrat Terrexantence. Spisovatelka přesouvá čtenáře do vesmíru, kde to začíná být dramatické v podstatě hned. Šokující úmrtí v úvodu vypovídá, že se nebude jednat o lehké čtivo a Vánoce v tomto pojetí budou depresivnější. Zajímavý koncept je nápaditě pojatý, nejen co se Vánoc týče, ale osobně mě zaujalo i nahlížení na rodinu, smrt a nahrazování ztráty. Silný příběh plný emocí, které dokreslují u deníkové záznamy. Kladná je též pointa včetně konce, na kterém je znát, že autorka umí pracovat i s psychologií. Potěší i náročnější čtenáře.
Porcování medvěda – Jan Kotouč
Jan Kotouč je aktivní již od roku 2015. Od té doby napsal třiadvacet literárních počinů. Místem konání jeho příběhu je letadlová loď Blaník, dne 23. 12. 1947. Ústřední hrdina Lukáš Berg nesnáší Vánoce, někteří s ním budou v tomhle military dystopickém příspěvku sympatizovat. Jestli máte v oblibě letectvo, budete nadšeni. Je znát, že Kotoučovi je námět velice blízký, umí pracovat s textem a zaujmout čtenáře. Přiznám se, že osobně je mi téma nejvzdálenější, a proto mi tolik neučarovalo, ale přesto mělo Porcování medvěda svůj půvab a smysl.
Krámek snů a nočních můr – Zuzana Hartmanová
Od tvůrkyně jsem četla Před bouří a musím uznat, že psát umí. Krámek snů a nočních můr si zařizuje Imala, která je čarodějnice. Milovníci magie si konečně přijdou na své, protože doposud se jim kouzla v antologii vyhýbala. Atmosféra se nese v duchu vánočních koled, čarodějnic a dlaků v běžném světě. Vypravování v er-formě je svižné, jednoduché a jen s jemnou dávkou dramatu, na rozdíl od předešlých povídek. V závěru na vás čeká příjemné překvapení.
Dopis Ježíškovi – Ondřej Neff
Populární, výrazný a zkušený spisovatel má za sebou již sto knih, přičemž zasahuje do mnoha žánrů a témat a jejich zpracování jsou kvalitní. Dopis Ježíškovi dýchá námětem robotiky a cestování časem. Odehrává se na Měsíci a ze začátku se může zdát být trochu nadbytečně komplikovaný v ohledu názvů a jmen. Neff se stejně jako ostatní zaměřuje na er-formu a pohotově líčí dynamický děj.
Zbraně azylu – Lucie Lukačovičová
Lucie Lukačovičová už nám poskytla jednadvacet knih, například čtenářsky oblíbenou sérii Zákon azylu, se stejnojmenným prvním dílem a pokračováním Čepel Azylu. Tato povídka je svým způsobem náhledem do těchto děl, jelikož autorka ji v závěru věnovala jejich čtenářům. Ve svých knihách se Lukačovičová zaměřuje především na fantasy s historickou vsuvkou, stejně tak tomu je i zde. Děj se odehrává v Dublinu a Azyl je společnost, která sdružuje lovce nestvůr.
Ústřední postavou je John, který spolu s Seamusem žije na ubytovně Azylu. Jeho nebezpečné a napínavé dobrodružství se rozehrává v období zimy. Vyprávění v er-formě obsahuje i anglické texty, což nepotěší starší čtenáře, kteří tento jazyk neovládají (překlad není k dispozici), ale zaujme cílové. Povídka má na závěr dokonce epilog – hodný hrdiny.
Veselé Vánoční hody – Filip Koryta
Koryta, známý také pod pseudonymem Dr. Filipitch, vydal již osm knížek, přičemž se věnuje slam poetry, klasické poezii, mikropovídkám i rozsáhlejším románům – kupříkladu z 90. let 20. století. Tento počin je sepsán jako deníkové zápisky, které v řádu minut až hodin zobrazují dění. Na rozdíl od předešlých textů je tento předložený v ich-formě a styl psaní je velice autentický, dokonce nespisovný. Veselé Vánoční hody jsou víceméně komickou složkou, osvěžující scénkou, která zobrazuje mladíka, jenž si nebere servítky, je upřímný, ale nechce nikoho zbytečně osočovat, spíše příhodně obhajuje. Zábavné dílko se starou dobrou akcí, střelbou na zombie a neotřelou mrtvolnou zábavou. Oproti ostatním uvolněné a humorné čtení, které vás o svátky (i mimo ně) probere ze zimní letargie.
Ozdoby – Vilém Koubek
Koubek je díky publikaci Korektor znám svým nekorektním, smrtícím a suchým humorem zároveň. Určitě jsou vám známé jeho romány Posmrtná predace či Smějící se bestie. Osobně jsem se na jeho humor, hrubost a nápaditost moc těšila. Nezklamal. Hned v úvodu vás čeká tradiční vánoční dobrodružství týkající se krádeže smrčku. Láďa a Irenka jsou odvážní a společně kují u nás tento tolik oblíbený zločin. Vypadá to na standardní českou domácnost, kde se řeší všem známé problémy. Blízké dění, skvělá atmosféra. To, co následuje, má však do tradičnosti daleko… Příběh v er-formě se postupem času mění v nápaditý horor.
Jednou se to stane – Vilma Kadlečková
Devatenáct knih, z nich pro mnohé nezapomenutelná série Mycelium. Kadlečková předkládá originální témata, stejně tak můžete originalitu očekávat i v Jednou se to stane. Vánoce jsou tu brané jako katastrofa, nahlíží se na ně s hrůzou a depresí. Úžasná atmosféra, neotřelá myšlenka a výtečné zpracování v er-formě vás nenechá na pochybách, že před sebou máte čtení, jež je sice trochu komplikované, ale rozhodně zajímavé. Jedná se totiž o pojetí military ve fantasy stylu, kdy Vánoce jsou předzvěstí masakru a tragédie v lesním porostu… Hrdinů je vícero, ale prim hraje Jeslička a Zvonek a další netradiční hrdinové, kterým budete držet pěsti až do konce. Ať žijí stromečky!
Erža – Patrik Banga
Spisovatel vydal u Hostu svou autobiografii pojednávající o rasismu, romské literatuře, 90. letech 20. století a dospívání. Dílo se stalo vítězem Dilia Litera za debut roku (2023). Jak můžete už podle názvu očekávat, i tentokrát se autor rozhodl o psaní v romském stylu v ich-formě, zobrazuje zde vánočního ducha roku 1989. Hrdina vypráví svůj příběh, kterak jeho Vánoce zkazila příbuzná Eržika. Počin je krátký, ale silný. Vypráví o rodině a dramatech. Předpokládám, že ne každého osloví, ale určitě stojí za přečtení. Předá vám přesně to, co antologie slibuje.
Vánoce v srpnu – Dalibor Vácha
Dvaadvacet knih, z nichž jsme vám na projektu představovali kupříkladu titul Šedá nebo Jizvák Jim a další můry. Vypravování v er-formě zobrazuje Vánoce v srpnu, protože Tonda odjíždí na čas do Afriky. Srpnové horko a Vánoce jsou správnou komickou složkou, která je však spíše upozaděná válečným střetem. Military v surovém dění potěší, ale řekla bych, že se autor vzdálil od tématu nejvíce ze všech. Dění se datuje do dob, kdy se letiště ještě jmenovalo Ruzyně, ale o konfliktu bych řekla, že je aktuálnější. Závěr je takový volnější, drama není přímo dopsáno, ale čtenář moc dobře ví, jak to všechno bohužel/bohudík končí.
Na konec světa a dál do nebe – Petr Stančík
Tento tvůrce píše pod mnoha pseudonymy, na kontě má již čtyřiačtyřicet děl, přičemž se zajímá o žánry krimi, detektivky, dobrodružné romány a humor. V tomto případě se jedná o dystopické čtení, v němž jsou Vánoce opět nepříjemnou konstantou. Ne každý asi ocení humor, kdy je cokoliv týkající se Vánoc hrubé a vulgární, rozhodně lze však dílko označit za pozoruhodný nápad. Pasáž je krátká, pointa jemná a jedná se spíše o oddechové čtení.
Co pro mě znamenají Vánoce – Štěpán Kopřiva
Deset knih, přičemž znát můžete kupříkladu 101 minut. Autor se obvykle dotýká žánrů horor, thriller či detektivní krimi. Tentokrát se Kopřiva rozhodl pro neobvyklé ztvárnění křesťanské a velice známé scény, kdy za Ježíškem do Betléma přichází Tři králové. Křesťana příspěvek nejspíš nepotěší, zato běžný čtenář se bude bavit od začátku do konce díky originalitě a zároveň zachování tradičních znaků. Musím upozornit, že závěr je poměrně vulgární, čímž se vymyká i nad ostatními počiny. Jedná se o nekorektní, poměrně stručné psaní, po kterém si nejspíš povíte: To tedy byla síla! A možná si ho pro pobavení přečtete ještě jednou.
Pau Au naděluje – Jiří Pavlovský
Spisovatel sci-fi a hororu vydal již devět děl, povědomé vám může znít třeba O krok před peklem nebo Maie pro každého. Protagonista povídky Felix, taková práce všeho druhu, je osobnost, která zaujme na první pohled – stejně jako jeho praktiky. Výtečně vytvořená postava, která se rozhodne osvětlit hrůzy, jež se tu dějí na Vánoce. Nápaditý styl v er-formě zobrazuje, jak jistě tušíte, Pana Tau ve formě, kterou byste nechtěli zažít. Z milého pána se najednou stává něco, co by vás donutilo křičet. Originální pojetí, skvělý přístup, hororové scény jsou pěkně… vánoční a mrazivé. Opravdu povedená povídka, která po předešlých kratších úsecích zaujme na delší dobu. Pointa je působivá, a ten závěr…
Zvířátka, která šla spát příliš brzy – Lukáš Vavrečka
Známý autor, čtrnáct knih, Tesla Noir či Mesopotamis. V krátkosti představený Vavrečka si pro čtenáře připravil pasáž o Davidovi a Silvě, kterou hrdina kdysi miloval. Ztratila se její dcera Anička a David se snaží vše osvětlit. Čtení vám nejspíš bude připomínat něco známého, asi lehká inspirace, která zobrazuje nápaditý hororový příběh s fantasy prvky. Závěr je dramatický a rozhodně vás bude vábit, ostatně jako celý koncept.
Šťastné a veselé – Petr Heteša
Výrazný spisovatel české fantastiky, jenž vydal už devětadvacet knih a mnozí nedají dopustit na jeho tvorbu o Baltimore. Mezi známější patří kupříkladu Infico, Démoni jsou věční či Morphin Red. Pokud znáte Hetešovu tvorbu, víte, že je upovídanější. V tomto případě vypráví příhodu z vesmíru, navozuje kvalitní atmosféru Vánoc ve stylu sci-fi a samozřejmě nechybí ani pravé drama v Hetešovském podání klasických hrdinů z 90. let, které u něj máme tolik v oblibě. Nechybí ani zmínky o populárních filmech, v jednu chvíli poněkud ulítlé kulisy, ale i řešení mezilidských vztahů, samozřejmě ani děda Mráz či Santa Claus. Protagonista Frank zažije pořádně peprné časy a věřím, že si to s ním pořádně užijete.
Půjdem spolu do Betléma – Petr Brožovský
Petra Brožovského určitě znáte díky jeho neotřelé dilogii Tanec papírových draků, s kterou na českou scénu vrhl čerstvý vzduch. Autor psát umí, což také zdařile ukazuje v této povídce. Vypravování v er-formě je obohaceno o slang, nechybí myšlenky či emoce, dávka hravého humoru a drama. V tomto případě se jedná o šikovně podané sci-fi s prvky postapa, kde se na Vánoce nesmíte s kaprem ani ukázat, kde existují odboje a prim hraje náboženství. Děj je trochu divoký, chvílemi možná lehce zmatečný. Ježíš už není tradiční pojem, naopak hrdina Jáchym ví přesně, co je zač. Pointa v závěru hřeje jako adventní svíčka a věřím, že Brožovský dokázal (nejen) své čtenáře zaujmout a ukázat, že umí pracovat s rozličnými náměty.
Dromův syn – Michaela Merglová
Tvůrkyně je známá svou Písní oceli nebo Prokletou věží. Ještě jsem od M. Merglové nic nečetla, ale tahle povídka opravdu zaujala nápaditostí. Možná se lehounce inspirovala Kingovým hororem To. Hrdinou je malý Juho, kterého hlídá babička. Juho působí jako každé jiné dítě, chodí do školky a má rád svou rodinu. Prožívá trauma z minulých Vánoc, a proto ty letošní jsou pro něj těžké. Ke všemu ví něco, co jeho vrstevníci ne – o černé průrvě, příšerách a Dromovu synovi… V této povídce nefiguruje klasický Ježíšek nebo Santa, ale Joulupukki, neboť se příběh odehrává v Laponsku. Juho je odvážný chlapec, brzy vám přiroste k srdci. Zažije hororové scény, ale také chvíle plné naděje… Alespoň v to tedy doufám.
Brožovský s Merglovou dodali na konec knihy nejen pasáž Slovo závěrem, ale také Výňatek z kuchařky pro monstra a příšery. Jedná se o recepty v hororovém podání, předpokládám, že pro běžné kuchaře nepoužitelné, ale jeden nikdy neví…
Krev, monstra a cukroví je vánoční sbírka povídek, které jsou vcelku zdařilé a potěší jak nenáročné, tak i náročnější čtenáře. Nejspíš byste čekali o trochu větší rozmanitost, ale i přesto věřím, že si čtení užijete stejně jako já. Ke všemu není nutné číst soubor pouze během Vánoc – užijete si ho v jakékoliv době.
Osobně jsem si početla. Je jasné, že některé texty mi byly bližší, jiné naopak vzdálenější. Příjemné bylo, že všechny povídky povětšinou držely vysokou laťku. Některé pro mě přímo vynikaly. Třeba Dromův syn od Merglové – jak jsem již zmínila, od autorky jsem nic nečetla a nyní si myslím, že bych to měla napravit. Dále Jednou se to stane od Vilky Kadlečkové, opět spisovatelka, od které jsem nic nečetla a velice mile mě překvapila. Pan Au naděluje, to bylo opravdu kruté a výtečné, Pavlovský si mě nečekaně získal a rozhodně si od něj chci něco přečíst. Totéž Veselé Vánoční hody od Koryty, byly neskutečně zábavné a osvěžující, že jsem si je hned oblíbila. Pranostiky od Paytoka se mi taky hned zalíbily, vtipné a osobité. Mezi nejslabší naopak řadím počin Zuzany Hartmanové, který mi přišel prostší a o level níž než ostatní, spolu s dílem Petra Stančíka. Antologie mě však zaujala především díky spisovatelům Petr Heteša a Petr Brožovský, kteří nezklamali. :)
Závěrečné hodnocení: 87 %
Vánoce jsou to nejkouzelnější období z celého roku. Doba zázraků, radosti a dárečků. Jenže za hranicemi krbového světla se nocí plíží věci, ze kterých vstávají hrůzou vlasy na hlavě. Stíny. Monstra. Ježíšek. Mají chuť na cukroví, a často také na krev… Sbírka zbrusu nových povídek, ve kterých hrají hlavní úlohu nadpřirozeno a vánoční svátky, vám naservíruje výbornou štědrovečerní večeři z české fantastiky. Čeká vás akční nářez, přemýšlivé kousky nositelů ocenění Magnesia Litera i příběhy, které pohladí duši. To nejvánočnější čtení a nejlepší dárek pod stromečkem.
Tak šťastné a veselé!
Do antologie přispěli: Patrik Banga, Petr Brožovský, Marie Domská, Pavel Fritz, Zuzana Hartmanová, Petr Heteša, Vilma Kadlečková, Štěpán Kopřiva, Filip Koryta, Jan Kotouč, Vilém Koubek, Lucie Lukačovičová, Michaela Merglová, Ondřej Neff, Jiří Pavlovský, Martin Paytok, Petr Stančík, Dalibor Vácha, Lukáš Vavrečka.
Nakladatelství: Epocha
Rok vydání: 2023
Žánr: fantasy, sci-fi
Počet stran: 616
Vazba: pevná s přebalem
Komentáře
Okomentovat