Recenze: BEZ DUŠE (Simona Michálková)

Romantická dramatická oddechovka plná zvratů s vodníkem v hlavní roli


Zelené oči mu plály zlostí, když se kolem mě protahoval do vstupní síně. „Co to sakra vyvádíš, Darrow?!“ 
„Já?! Spíš co vyvádíš ty!“ 
„Vážně, už zase?! Zase máme všichni strádat kvůli tvé útlocitnosti?“ (str. 15)


Za recenzní výtisk děkuj nakladatelství Brk.


Bez duše přiláká milovníky young adult literatury už svou velice krásnou a poutavou obálkou, laděnou ve fantasy stylu. Ilustrátor Michal Sirotek si dal rozhodně záležet, protože je nepřehlédnutelná a zaujme na první pohled. Ztvárnění dvou odlišných světů, které se v knize mají šikovně spojit, je zkrátka neodolatelné.

Vypravování v ich-formě probíhá ze dvou úhlů pohledů. První vám předkládá lidská dívka Anna, druhý Darrow, který patří do rodiny vodníků. Styl psaní je jednoduchý a svižný, nepostrádá atmosféru, emoce ani myšlenky. Jemná pohádkovost mu dodává šmrnc a čtivost. Pro náročnější milovníky fantasy, kteří si libují v young adult, by mohlo nepřesně vyznívat ztvárnění vypravování Darrowa. Může totiž působit jemněji, dokonce až zženštilým dojmem, protože popisy dle mého názoru neodpovídají autentickému užití slov mladého chlapce. Ne každý však bude tuto rovinu bude porovnávat, je možné, že na vás bude působit spíše jako citlivější mladík. 

Simoně Michálkové již není -náct, možná proto se rozhodla nejít s dobou a nevytvořit klasický moderní román, ve kterém hrají prim moderní vymoženosti nebo se objevují prvky soudobosti, tedy sociální sítě, Netflix atd. Namísto toho tu máme starou školu, která více potěší letitější požitkáře milostných dramat. Je možné, že cílové čtenářky YA žánru si na své nepřijdou. 

I u knih pro dospívající však lze kvalitně vystavět koncept a promyslet ho. V tomto případě je dílo méně propracované. Dochází sice na dramatické situace, ale jejich vyřešení je věnováno velice málo prostoru, hned se totiž pokračuje k další zápletce. Sice je dění, kdy protagonisté musí překonávat jeden zádrhel za druhým, přitažlivé, ale někomu se s postupem času může celková jednoduchost a účelově vytvořená dramata začít zajídat. V tomto případě je psychologie minimální, což je škoda, protože s ohledem na ni má právě kniha opravdu velký, ale nevyužitý potenciál.

Bez duše má krásnou atmosféru, takřka pohádkovou. Rozhodně mnohé potěší, že děj se odehrává v českých luzích a hájích, tedy ve Slavkově a částečně i v Brně. Sice nejsou použité žádné reálie, takže máte pocit, že by se to mohlo odehrávat naprosto kdekoliv, ale jména, tedy až na ta vodnická, jsou česká a mentalita lidí rovněž odpovídá naší vlasti. 

Jak zřejmě nemusím zmiňovat, jedná se o fantasy, a to s námětem velmi tradičním. Vodník, i když je to poměrně známý tvor, je ve fantastice využíván minimálně. Michálkové se podařilo najít slabinu žánru a vytasit se s vodnickým řemeslem, o kterém si většina čtenářů jistě touží přečíst. Škoda jen, že jako v případě osnovy bez větší promyšlenosti nakládá podobně i s fantasy – motiv v podstatě nemá žádné pevně ukotvené základy. Vodník se může přeměňovat, jak je mu libo, a my netušíme proč. Stejně tak je na tom i pozření duší, a to nejen lidských. Když už je námět tolik originální a na naší scéně nedostatkový, za mě by si určitě zasloužil větší péči. 

S Annou se setkáváme během oslav Silvestra, kdy se nechá unést, a ač běžně nepopíjí, přece jen v tu chvíli do sebe lije alkohol ve velkém. K překvapení všech se pak dopotácí na zamrzlý rybník k otevřené díře v ledu, kam ji cosi/kdosi vtáhne. Rovněž ji ale i někdo zachrání, což je už dle anotace právě Darrow. Od té doby na ni chlapec dohlíží. Ve hře ovšem není jen její bezpečí, ale také fakt, že ho zahlédla a může tak prozradit vodnickou komunitu. Dozvíte se, jak to ve společenství vodníků chodí či jaké vztahy má Darrow se svou rodinou. Celkem zajímavě je představen i podvodní svět, který působí chladně a lehce smutně, ačkoliv Darrowovi rodiče jsou skrz na skrz hřejivými bytostmi a snaží se svého syna podporovat.

Darrow je protagonista, kterému čtenářky budou držet pěsti a prožívat s ním jeho nesnadnou pouť. Sympatický, citlivý mladík toho v životě moc k radosti nemá. Mezi svými se cítí nepochopený. Naivně očekává, že se zřeknou lidských duší, i když je potřebují k přežití, a chce po nich, aby lidi netopili. Jenže copak to lze, když bez jejich dušiček umírají? Darrow je zkrátka jiný. A možná proto si je s Annou tolik blízký… 

Mladičká Anna je přátelská. Má kolem sebe spoustu kamarádů a se všemi příbuznými – na rozdíl od Darrowa – vychází dobře. Nemusí se bránit nevraživosti ze strany sourozenců jako Darrow, celkově je její život docela poklidný a plný běžných starostí dospívajících. Klidné a milující zázemí není sice příliš zobrazeno, ale přesto cítíte, že Anna pochází z dobré rodiny. A možná proto nemůže nechat Darrowa jen tak jít… 

Jak mohou skončit milostné pletky vodníka a lidské dívky? Nemáte ani tušení, jaká dramata si pro ně spisovatelka připravila a čím vším si budou muset až k samému závěru projít. Rozhodně je nešetří a při všem tom nebezpečí a napětí občas není čas ani na romantiku, přesto se však dočkáte polibků a něhy první lásky. Nejdramatičtější je samozřejmě konec, ve kterém se změní mnohé… i to, co by jeden nečekal. 

Bez duše je jednoduchá oddechovka, která má opravdu velký potenciál, bohužel nevyužitý. Proto si na něm náročnější čtenář příliš nesmlsne, kdežto nenáročný se určitě rád nechá opájet krásnou atmosférou, romantickým příběhem i napínavými zvraty.

Simona Michálková je spisovatelka, korektorka a recenzentka, která se zaměřuje na slovenskou mytologii a pohádky. V roce 2020 vydala Pekelný plášť u nakladatelství Bookmedia, také si od ní můžete přečíst několik povídek, kupříkladu Tma v tichém světě (DivergentCzech, 2015) či Amorovy děti z roku 2022. 

Subjektivní názor, nespadá do objektivního hodnocení: Bez duše by mohl být nezapomenutelný a kvalitní skvost, protože ten potenciál opravdu má. Osobně mě zamrzelo, že se tvůrkyně přiklonila k jednoduché verzi, která sice ukázala milý dramatický příběh, každopádně velkolepý dojem neudělá. Nemyslím si, že obsah dostál kvalit knižní obálky, věřím však, že při větší péči bych mohla být naprosto omráčená a nadšená. I když mě čtení bavilo, vadily mi účelové a nepropracované zvraty, chyběla mi psychologie postav. Darrow byl sice miláček, ale nepůsobil na mě věrohodně, protože mu scházela zmíněná autenticita. I to fantasy bylo sice dobré, ale zkrátka nepropracované. I jako náročnější čtenářka čtu young adult běžně a vím, že lze i v tomto žánru představit příběh, který nepostrádá hodnotu. Bez duše takovým počinem sice není, ale jako jednohubka neurazí. 

Závěrečné hodnocení: 65 %


V dnešním světě, třeba ve Slavkově u Brna, kde žije i Anna, na nás mohou čekat jen docela obyčejné nástrahy. Například na zamrzlém rybníce si musíme dávat pozor pouze na to, aby se pod námi led neprobořil. Ale co když je to celé trochu jinak? Anna má vzpomínky zamlžené, ale je přesvědčená, že ji do té vody něco vtáhlo. A něco jiného ji možná naopak zase zachránilo. Každopádně se jí od toho okamžiku začnou dít podivné věci a ta nejpodivnější z nich má pronikavě modré oči, výrazný nos a překrásně, podmanivě hraje na housle. Jistě je to jen sen, protože kdyby to, co tenhle Darrow říká, byla pravda, pak Ale ne! Vodníci přece neexistují!

Nakladatelství: Brk
Žánr: fantasy, young adult
Vydání: 2023
Počet stran:272
Vazba: brožovaná

Komentáře