Otrokem své hlavy snadno a rychle
Jsem rád, že se vždy tak krásně domluvíme. Ani nevím, jak to dělám, ale skoro pokaždé mě stejně poslechneš. Proto Tě tak miluji, Petře. A rozhodně se nikam nechystám odejít. Je mi v Tobě krásně! (z 1 % knihy)
Za recenzní e-knihu děkuji autorovi Danielu Pelikánovi.
Chci zakoupit tento titul!
Myslíte si, že je váš život hrozný, pokud řadíte hrnky podle barvy či se vracíte ověřit, zda jste skutečně zamkli? To jsou případy spíš úsměvné. Existuje ale nemoc, jež vás dokáže učinit svým otrokem – obsedantně kompulzivní porucha. Daniel Pelikán nám předkládá psychologickou novelu, v níž si hlavní hrdina projde peklem vlastní mysli…
Petr pracuje jako učitel, a i když děti dovedou být pěkná kvítka, chodí do zaměstnání rád. Volný čas si tak nějak samovolně ubíhá bez výraznějších momentů. Sem tam zajde na oběd s kamarádkou, jinak nic zvláštního. Největším nepřítelem mu je hlava s nevítaným návštěvníkem. On je důvodem, proč je často doma, poněvadž okolí je vysoce rizikové a on musí být chráněn.
Cizí člověk, cizí bakterie! URČITĚ na Tebe bude sahat pří pozdravu! A ten její manžel měl před týdnem nějakou nemoc! URČITĚ něco vážného a extrémně infekčního! (z 12 % knihy)
Hlavní podstatou je ustavičný dialog mezi Petrem a vetřelcem – obsedantně-kompulzivní poruchou. Pro lepší přehlednost je protagonistův hlas uveden standardním fontem, u nemoci kurzívou. V osmnácti pojmenovaných kapitolách sledujeme permanentní boj, v němž se pomyslné ručičky vah přesouvají v mužův neprospěch. Od počítání kroků, přehnané hygieny a „správného“ oblečení začíná používat i nebezpečné chemikálie. Jsou to přece nezbytnosti, které potřebuje pro své bezpečí… Už tak slabý sociální život začíná být prakticky úplnou izolací, i plnění pracovních povinností je čím dál obtížnější. Dokáže včas vyhledat lékařskou pomoc?
Dynamické tempo, připomínající nikdy nekončící slovní přestřelku. Choroba je vynalézavá a dokáže v nejlepším okamžiku vyvolat odměňující pocity. Chvilkové trvání je ale vykoupeno tvrdým drilem a nepřetržitou (sebe)kontrolou. Hlásek měnící bytí v muka. Podobného „rádce“ můžete vidět u Any a Mii (anorexie, bulimie).
Spokojenej? Nechceš mě už třeba nechat na pokoji? Nechceš mi dát alespoň malou pauzu?Přestaň prosím brečet! Nechtěl jsem ti ublížit. Nevěděl jsem, že to je pro Tebe takhle obtížné. Moc mě to mrzí, Petře. Mohu ti nějak zvednout náladu?Nevím. Co třeba chvíli mlčet?Vždyť víš, že to nedokážu. Moc Ti děkuji za ten výplach. Asi to nechápeš, ale jsem rád, že jsi mě poslechl. Důležité je, že mě posloucháš. Nemusíš tomu věřit. JÁ se o Tebe postarám! JÁ nedopustím, aby Ti cokoliv ublížilo! (ze 4 % knihy)
Petrův charakter je komplexní a odráží ambivalentnost, jež je přítomna u lidí s psychickým onemocněním. Současnost mu sice nevyhovuje, na druhou stranu aktivně nepodniká mnoho kroků, jak by ji změnil. Uzavřený ve vlastním vesmíru. Obsedantně-kompulzivní porucha předkládá, jak si vás nejdříve drobnými ústupky podmaní, a když padnete plně do její moci, sevřou se kleště úzkosti, takže bude ve vašem vlastním zájmu jí ve všem vyhovět.
Kromě Petra si přečteme zmínky od jiných lidí hodnotících jeho osobu. Zajímavostí je, že do příběhu krátkodobě vstoupí ještě jeden vypravěč. Vzhledem k rozsahu a momentu překvapení ho nebudu blíže specifikovat. Není ale o moc hodnější…
Dnes bych to viděl na tři sta třicet tři gramů bílého jogurtu s nakrájeným banánem a kakaem. Zvládneš to?Ano.Tenhle banán ne! Je trochu černý.Tak který?Ano, ten! Ale dojdi si pro pravítko! Ať má každý kousek jeden centimetr!Jak mě tohle chrání před nebezpečím?Tohle ti dává do života řád! Přeci bys nechtěl mít každý kousek banánu jiný, nebo ano? (z 50 % knihy)
Po jazykové stránce je kniha vyrovnaná, bez chyb, jež by na první dobrou trkly do očí. Pár vět bych stylisticky upravila, ale jedná se spíše jen o můj subjektivní prožitek. Čtivost má vzestupnou tendenci, podmínky nemoci se stupňují a řítíme se k nevyhnutelnému konci. V něm však vidím slabé místo. Vyústění by si zasloužilo finálnější dramatičnost. Ostatně, celý koncept je postaven na osmdesáti stranách textu, takže je jasná určitá limitace, nicméně na to, jak si autor poradil se syrovostí, vyhnul se zbytečnému opakování, naopak ukazoval mnoho pohledů, tak mu k úplné dokonalosti chyběl propracovanější závěr.
Originální počin ukazující úzkosti, vtíravé myšlenky, neustálou kontrolu a rituály vedoucí k vnitřnímu zklidnění. Nemoc, které není přisuzována taková váha, protože mnoho z nás vidí jen stránku, jež může evokovat situace úsměvného charakteru. Jenže to není o tom, že musíte mít stejný pár ponožek na sušáku vedle sebe, počítat dlaždičky či kontrolovat zámky. Lidé vnitřně velmi trpí a dostat se z kola obsese-kompulze bývá ohromně těžké. Psychologická jednohubka pro všechny, kdo se zajímají o duševní zdraví.
Daniel Pelikán studuje bohemistiku na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Město, v němž se narodil i v současné době žije. Na literární scéně je nováčkem a právě Vetřelci v našich hlavách jsou debutem.
Osobně mě počin zaujal a trochu jsem litovala, že rozsah není větší. Je hezké, když se o vás někdo stará, ale osobního strážce takového kalibru byste nechtěli… Prvotina nepostrádající hloubku, věnující se bagatelizovanému tématu. Nepodceňujte mentální vitalitu, poněvadž je spojenou nádobou celého těla. Těším se, s čím dalším Daniel Pelikán přijde.
Závěrečné hodnocení: 88 %
Vyčisti si zuby! Ještě jednou! To je málo! Ty bakterie se množí každou vteřinu! Učitel Petr žije s obsedantně-kompulzivní poruchou, vetřelcem v jeho hlavě. Chvilková úleva je střídána nesnesitelnou úzkostí a frustrací. Trpí nejen Petr, ale i jeho okolí, které mnohdy netuší, co prožívá. Těm z vás, kteří tento hlas znáte, chci říct: Netrpíte sami. Někde na světě existuje minimálně jeden další člověk, který si také myje ruce pětkrát za sebou, který se také bojí Slunce, bakterií, kouře nebo třeba aspartamu.
Nakladatelství: E-knihy jedou
Rok vydání: 2023
Žánr: psychologická novela
Počet stran: 80
Formát: epub, mobi, PDF
Komentáře
Okomentovat