Ostrá realita, dospělost, která bolí, a špetka naděje
„Poslyš, Jess, nemohla bys mě místo toho morálního odsuzování vyblejsknout? Podle mě se nám tady rýsuje obálka na nový album, ale každou chvíli vyprázdním zbytek nádrže, takže si nemůžem dovolit zahálet. Ne? Fajn, já už se o to postarám…“ Hřbitov s tichým smířením sledoval, jak Oliver Cunningham loví z kapsy mikiny mobil, neohrabaně míří objektivem sám na sebe a zachycuje na fotografii několik posledních kapek třísnících Josephinin náhrobek. (str. 18)
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Host.
Jak informuje anotace, tahle kapela to nikdy nikam nedotáhla. Nedá se mluvit ani o hudební kvalitě, přestože jejich texty jsou rozhodně poutavé a mají potenciál – stejně jako kniha sama. Hned v úvodu se s většinou členů setkáte na festivalu Rottenburry. První kapitola je trochu zavádějící, vypadá to, že se jedná o velké požitkáře, kteří pijí, holdují drogám a ženským klínům – zkrátka pořádní drsní rockeři. Ve výsledku je to však trochu jinak a šikovné je, že autor později právě na tuhle kapitolu napojuje a zobrazuje ji od začátku až do konce, takže se nenechte poplést tímto výňatkem. Ten vás jen naláká na neotřelou show…
Věřte mi, skutečně taková bude, i když to chvílemi vypadá, jako by se jednalo spíš o román, který pojednává o existenciální krizi. Na členy skupiny je nahlíženo po patnácti letech, kdy to ani s jedním z nich nevypadá růžově. V dospělosti ztratili naději, své sny i rozhodnost a jsou z nich jen dospělí, kteří se nechávají strhnout proudem a prostě žijí, i když ne šťastně.
Jess je učitelkou, ač ji práce leze občas pořádně na nervy. Kdysi byla ve školním sboru a z něj se rozhodla vstoupit i do Lenochoda Jimma a jeho backup bandu. Život má víceméně obyčejný, tedy až na snoubence s dětským zanícením pro nerdské zájmy.
Dylan je sám, i když ho to vždycky táhlo k Jess. Zřejmě se jednalo o první lásku, která však vyšuměla a on tak po večerech kouká na seriály pro ženy. Každý den navštěvuje nudné zaměstnání, které nesnáší. Prostě proplouvá životem…
Nejspíš stejně jako Ollie. O něm se dozvídáme nejméně, ačkoliv právě on je iniciátorem toho všeho a vlastně i nejstarším členem kapely. Přesto se však ze střípků dovíte, že měl těžké dětství i dospívání, zřejmě ani teď nemá na růžích ustláno. Spíš je tomu naopak – žije velmi skromně. A to natolik, že bydlí ve svém autě.
Benjaminek kapely Casper, který k Olliemu vzhlížel, se oženil s dívkou, již kdysi bláznivě miloval. Teď je však po letech manželství povětšinou nešťastný. Jeho milovaná na něj jenom štěká a diriguje celou rodinu. Největším pokladem je dcera Rory, kvůli které jsou oba úzkostliví.
Stala se totiž událost, která všechny členy kapely změnila k nepoznání. Najednou už to nebyla zábava, tahání hudebních nástrojů a hraní před publikem v baru, kterému museli nejprve slíbit pivo zdarma, aby vůbec přišlo. Jejich malý svět, kde byli hvězdami, navštívila krutá realita a tragédie.
Co se týče psychologie, tak ta je v tomto případě lehčí a oddechovější, i když s ohledem na námět by si možná zasloužila být výraznější a propracovanější. Každý z protagonistů je jiný, řídí se zajímavým smyslem pro čest a oplývá dobrými i špatnými stránkami. Lenochod Jimmy, idol v popředí, je netradiční a povedenou součástí skupiny a ledacos i beze slov vysvětluje.
Autor Pavel Bareš se zde nejvíce věnuje hudebnímu tématu. Podle životopisu sám patřil pár let zpět ke kapele, rozhodně je znát, že je v tomto prostředí jako ryba ve vodě. Všechny ty názvy a žargon však spíše ocení ti, kteří jsou skutečně znalí nebo se v hudební sféře pohybují. Běžný čtenář to sice tolik neocení, ale ani ho to neodradí. Máte možnost částečně poznat, jak fungují garážové bandy a hraní pro lidi v různých podnicích.
Nebo i na velkých festivalech, jak se můžete přesvědčit právě v Rottenburry. Tvůrce vás uvádí na legendární místo v Anglii – předpokládám, že vymyšlené, protože ve skutečnosti by snad nebyl nikdo schopný vytvořit festival na starém hřbitově. Ale takhle to zkrátka v Rottenburry funguje. Má to svůj účel, jak se můžete dočíst v závěrečné čtvrtině. Ke všemu zvolené prostředí podporuje silnou atmosféru – působí trochu černohumorně a komorně.
Někteří čtenáři vyzdvihují humor. Upřímně, nejsem si jistá, jestli je zdejší zábavná složka vhodná pro každého. Někdo bude natolik zaujatý závažnými tématy, že ho vtipné scény, pubertální zážitky nebo vtípky zkrátka nechají chladným. Řeší se tu smrt (v širším i tradičním měřítku fantasy románů), psychické nemoci (zmínka a ukázka dopadu dané choroby, když není léčená, což je svým způsobem trendy klišé; nerozebírá však přímo diagnózu jako většina publikací, což je osvěžující), přátelství a dospělost ve skutečném světě.
Vypravování v er-formě se zaměřuje na několik úhlů pohledů, je plynulé a opět příhodně ozvláštněné o zvukové efekty. Pokud máte od Bareše přečtená jiná díla, nepřekvapí vás to, naopak už tyhle maličkosti očekáváte. Mnozí si bez nich jeho tvorbu již nedovedou představit. Dějová linie není totiž jen přítomná, ale obsahuje i návraty do minulosti, které nejsou chronologicky specifikované. Jelikož kapitoly nejsou označené, tak se čtenář ztrácí a je zmatený, v jaké časové rovině se právě ocitá, a chvíli trvá, než se zorientuje. Přitom by stačilo pouze je označit a hned by byla orientace snadnější. Nejsem si jistá, jestli šlo o záměr mást, ale tohle bude velké mínus zřejmě pro všechny.
Zdroj: web nakladatelství
Z větší části reálný příběh hrdinů se upíná k jednomu cíli, který se postupně mění a každý zatouží po něčem jiném. Nejprve je to zahrát si na festivalu jako kdysi, ale postupem času poznáváme, že se účelem stává něco zcela jiného, doposud upozaděného, co vystupuje a zobrazuje surovost dění. Opět poměrně veliký rozsah, který ale není ale natolik využitý, jak jsme u Bareše zvyklí. Jako by spisovatel tentokrát zůstal na povrchu a nechtěl proniknout hlouběji. Zaměřil se na dění místo na myšlenku. Škoda.
Někdy je řešení spíše upozaděno ve změti akce, která je v závěru kontroverzní a nečekaná. Někoho změna zaskočí nepříjemně, jiného potěší. Co se týče samotného finále, je hodně zaměřené na show, možná by bylo vhodnější ho trochu zestručnit – je znát, že jelikož je autorovi blízké, popustil uzdu a nechal se strhnout, jenže tím trochu zazdil právě ta podstatná témata, která příběhu vévodila a na která se mohl náročnější milovník dramat upnout.
Lenochod Jimmy & jeho backup band má veliký potenciál a mohl by se stát neotřelým a opravdu kvalitním počinem vaší knihovničky, ale zdá se, že se Bareš rozhodl trochu ubrat a vytvořit něco oddechovějšího. Dá se říct, že mezi všemi jeho díly je tento nejvíce vhodný i pro nenáročné čtenáře. Ti náročnější se tentokrát úplně nezasytí. Čtení bych doporučila všem, kteří touží po překvapení, věrohodné ukázce vyhoření a nešťastného bytí spolu s oživujícím závěrem.
Pavel Bareš je učitelem angličtiny, zapáleným hráčem videoher, čtenářem komiksů, cestovatelem i jachtařem, který kdysi dokonce vystupoval společně s kapelou. V roce 2017 debutoval románem Projekt Kronos. Trilogie se záhy stala velice úspěšnou, přičemž se spisovatel dále začal realizovat i v samostatných románech, jako je Meta či právě Lenochod Jimmy & jeho backup band.
Osobně jsem očekávala víc, jelikož jsem od Pavla Bareše četla všechno, tak vím, že opravdu umí vytvořit neodolatelné náročnější čtení. Myslím, že Lenochod je pro autora asi hodně osobní s ohledem na hudební prvek, který byl opravdu autentický a propracovaný. Odklonil se tím však od podstatného. Co se týče fantasy, bylo nečekané. Doposud si nejsem jistá, jestli se mi líbilo, nebo mi přišlo nevhodné. Na druhou stranu osvěžilo příběh a vlilo do něj špetku naděje. Opomíjená byla tentokrát trochu i psychologie postav, které nabízely opravdu hodně. Kupříkladu Ollie pro mě zůstal tajemstvím, i když mi přišel nejvíce výrazný.
Závěrečné hodnocení: 82 %
Lenochod Jimmy a jeho backup band to do rádií nikdy nedotáhli. Svoji kariéru v hudebním šoubyznysu zakončili úplně stejně, jako ji začali: coby podprůměrná středoškolská garážovka, která svým fanouškům kromě chronického pískání v uších nikdy nepřinesla žádnou přetrvávající hodnotu. O patnáct let později si Dylan huntuje záda při kancelářské práci, Jess si ničí nervy jako učitelka na své alma mater a Casper se marně snaží uchopit otěže rodinného života. Z divokého mládí stráveného na pódiích zahulených klubů jim zbyly jen zastřené, hořkosladké vzpomínky. Alespoň do té doby, než se na scénu vrátí bývalý spoluhráč Ollie s nápadem natolik absurdním, že ho nejde odmítnout: Lenochod Jimmy a jeho backup band se dají znovu dohromady. Společně vyrazí na tentýž fesťák, na kterém se před patnácti lety všechno podělalo, vrátí zpátky čas a splní si svoje mladistvé sny dřív, než se všichni do posledního stanou oživlými mrtvolami v zajetí dospělých povinností.
Nakladatelství: Host
Žánr: fantasy, drama
Vydání: 2023
Počet stran: 456
Važba: brožovaná
Komentáře
Okomentovat