Co se skrývá v odlehlém koutě ďáblického hřbitova?
Jen její tramvaj je vždycky poloprázdná. Jede opačným směrem. Tam, kam nikdo nechce. Koleje vedoucí na konečnou lidského bytí. Jako dítě se vydáš na jízdu společně s rodiči, sedíš vedle nich skoro celou cestu, drží tě za ruku. Jak život za okénky utíká, máma a táta si přesednou kamsi dozadu, aby uvolnili místo někomu, kdo zrovna přistoupil a chce si přisednout právě k tobě. Dál s tebou jet aspoň kus cesty. (str. 230)
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Host.
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Host.
Detektivka bez vyšetřovatele, tak by mohl znít podtitul nového románu Petry Klabouchové U severní zdi. Bezejmenný mstitel, kterému kdysi bylo ublíženo tolik, že se z traumat nikdy nevzpamatoval, se rozhodl vzít spravedlnost do vlastních rukou. Pomalu odkrývá několik příběhů, jež spolu zdánlivě nesouvisí. Přináší svědectví o nelidských podmínkách ve věznici na Pankráci, kde za minulého režimu vydechla naposledy spousta politických vězeňkyň a jejich bezbranných potomků. 50. léta jsou bezesporu jednou z nejtemnějších dob našich novodobých dějin. U Severní zdi poukazuje na zvěrstva, o kterých se bohužel dodnes příliš nemluví a za které nebyl nikdo potrestán.
Protagonista, který nemá jméno, je označován jako Muž s dírou v srdci, což přesně vystihuje jeho mysl, chování a pohnutky. Je krvežíznivý, nelítostný a krutý, ale nenechá vás na pochybách, že si brutalitu daní lidé zaslouží. Ústředním tématem je odplata, za naše činy přece musí vždycky následovat spravedlivý trest. Karma vás najde a nepustí, co na tom, že vystupuje jako téměř neviditelný, nemocný muž na prahu důchodu, jenž si jako obětinu volí ještě sešlejší a churavější jedince. V zákonech existuje konkrétní doba, kdy se skutky promlčí, náš (anti)hrdina tuto skutečnost neuznává a neurvale se řítí za pomstou.
Užitý jazyk je květnatý, plný popisných pasáží. Dominující spisovná čeština je okořeněná vulgaritami, hovorovými výrazy a lékařskou hantýrkou. Originální metafory a vybroušená stylistika řadí titul mezi vysokou literaturu, kterou je radost číst.
Struktura nepatří k nejjednodušším, čtenář má před sebou několik časových rovin, spoustu postav a scenérií sice zajímavých, ale pro počáteční orientaci velmi náročných. První osa času, rok 1956, útěk přes české hranice, napínavá cesta chlapce a jeho maminky, jde na dřeň emocím. Druhé údobí, prostřední domova důchodců u Sv. Anny. Pojítkem mezi oběma částmi jsou bezejmenní vypravěči, jak už bylo výše zmíněno, Muž s dírou v srdci, kterému zdatně sekunduje Ošetřovatelka umírajících v domově pro seniory. U Sv. Anny se s příchodem nové chovanky Ludmily Krausové začínají dít podivné věci, které je možné jen těžko racionálně vysvětlit. Lze pozorovat mnoho hororových prvků, což z díla činí žánrový mix na pomezí detektivní ságy plné historických odkazů a mrazivého thrilleru naplněného akcí.
Na náměstí je zase černo a rudo, jako ostatně každý den kolem poledne, když zrovna nelije. Ostatní jsou v práci, zůstali jen ti, o jejichž etniku se nesmí mluvit, ale smí se označovat tím úžasně politicky korektním a zároveň vše vypovídajícím termínem „nepřizpůsobiví“. Slovem, kterým získali definitivní status nedotknutelnosti, přizpůsobit se musí logicky ti přizpůsobiví. Zbytek jsou Rusové, všech barev, vyznání a stupňů alkoholové závislosti. (str. 45)
Tísnivou náladu lehce vyvažuje svým sarkasmem a silně nekorektním ostrovtipem doktor Brož. Jeho nejapné poznámky na adresu nové sestřičky ukrajinského původu Světlany vás určitě rozesmějí, pokud máte rádi černý humor a nadsázku. Ukrajinka je pověrčivá, což Brože provokuje a přináší spoustu vtipných scének, které odlehčí tíživou atmosféru. Oproti tomu Ošetřovatelka umírajících tvoří paralelu s Mužem s dírou v srdci. Oba se svým chováním snaží nevyčuhovat z davu a být neviditelní. Osud jim zasadil těžké rány již v raném věku, což se silně otisklo do jejich vnímání světa.
Temná tematika je protkaná celým dílem, nejenže je stěžejním námětem zvěrstvo napáchané komunistickým zřízením, ale ke slovu se dostávají i těžkosti spojené se stářím a smrt jako taková. Na konci života každý člověk bilancuje svou existenci a bojí se posledního soudu.
Klabouchové se podařilo odvyprávět kus naší historie s neobyčejnou syrovostí. Troufnu si říci, že těžce zapůsobí na všechny čtenáře a není vhodný pro slabší povahy. Velkým kladem jsou plastické postavy. Důraz je kladen na absenci černobílosti, všem charakterům vidíme až do hlavy a dozvíme se jejich nejniternější pohnutky. Třešinky na dortu v podobě leitmotivu písně Cikánečky a autofikční poslední kapitolu nelze nevypíchnout.
Doporučení patří především příznivcům těžší literatury, kteří se nezaleknou před složitou kompozicí a potrpí si na detail. Stavba je propracovaná do nejjemnějších momentů a vše má svůj důvod. Ke srovnání se nabízí styl Jana Štiftera, který užívá podobně spletitý koncept a ojedinělé básnické figury.
Rodačka z Prachatic Petra Klabouchová vystudovala mediální studia a žurnalistiku na Masarykově univerzitě v Brně. Živila se jako novinářka, v současnosti žije střídavě mezi Itálií, USA a ČR. Věnuje se práci v hudebním průmyslu a jako manažerka zastupuje skupiny Hollywood Vampires, S. E. X. Department a Rock'N'Roll Army. V roce 2021 na sebe upozornila románem Prameny Vltavy pojednávajícím o tajemném koncentračním táboře na Šumavě, za který obdržela Cenu Johanna Steinbrenera.
Tvorba Petry Klabouchové mě nadchla už u Pramenů Vltavy, U severní zdi je mnohovrstevnatější a ještě chmurnější. Syntaktický koncert okořeněný jízlivostí aktérů a sugestivními historickými prvky je pohlazením pro mou náročnou čtenářskou duši.
Závěrečné hodnocení: 98 %
Přišel čas platit účty za padesátá léta.
Tajemný Muž s dírou v srdci si nese životem nezhojené jizvy na těle i na duši. Dávný zločin, který ho v dětství připravil o rodinu, nebyl nikdy potrestán. Všichni už zapomněli nebo se o to usilovně snaží. Až na něj. A čím víc se blíží jeho vlastní konec, tím naléhavěji jako přízraky z hloubi hromadných hrobů Ďáblického hřbitova vystupují příběhy dětských obětí komunistického režimu.
V léčebně dlouhodobě nemocných pomáhá Ošetřovatelka umírajících svým pacientům v posledních chvílích jejich pozemského života. S novou klientkou však do ústavu přichází i něco, co je mimo možnosti chápání zdejšího personálu. Bude nutné z léčebny nebo ze svědomí stařečků, kteří tají temnou minulost, vymítat ďábla?
Nakladatelství: Host
Rok vydání: 2023
Žánr: historická detektivka
Počet stran: 343
Vazba: pevná
Komentáře
Okomentovat