Recenze: DESETKRÁT A DOST (Scarlett Wilková)

 Deset až příliš dokonalých schůzek

Adam si v těch chvílích vybavil kamarády, kteří už měli děti, postavili domy a zasadili stromy, a proto od rána do večera seděli v nudných zaměstnáních nebo s vypětím sil přesvědčovali své okolí i sami sebe, že jsou podnikatelé a že se jejich bysnysu daří. Ve skutečnosti se každý měsíc hrozili momentu, kdy si banka z jejich účtu vycucne dalších čtyřicet tisíc jako splátku hypotéky, spotřebitelského úvěru a leasingu na jejich i manželčino auto. Pokaždé, když platili kreditní kartou, s chvějícím se srdcem doufali, že na ní ještě nějaká částka zůstala. (str. 175)


Za recenzní výtisk děkuji společnosti Albatrosmedia.


Tři padesátnice z různých společenských vrstev Brianu, Tamaru a Markétu svede dohromady podivná náhoda. Všechny jsou single a na populárním portálu Bezva šedesátka hledají mužský protějšek. V rychlém sledu po sobě objeví tajemného Jiřího, milovníka Řecka, který dokáže hodiny zaníceně vyprávět o krásách tamních pláží a zajímavé architektuře. Deset schůzek působí pohádkovým dojmem, což v ženách vyvolá pocit absolutního štěstí. Po dekádě úžasných rande se Jiří přestane ozývat a zanechá v každé z nich nesmazatelnou stopu. Tamara se nehodlá vzdát bez boje a pokusí se vypátrat, kdo je vlastně tajemný svůdník a kde je mu konec…

Vševědoucí vypravěč nahlíží do dění několika různými optikami. Ve vyprávění se střídají podnikatelka Tamara, ošetřovatelka v domově důchodců Briana, novinářka Markéta a stárnoucí businessman Přemysl. Všichni syrově popisují pozvolné stárnutí, které samo o sobě není růžové, ale díky sarkasmu přináší nejeden úsměvný moment ze života moderních padesátníků a šedesátníků. Výjimku tvoří Přemysl, který by mohl leckomu lézt na nervy svým poněkud patetickým postojem k existenci a smýšlení o vlastních dětech, které se ani nesnaží pochopit.

Koše plné zapáchajících papírů na řeckých toaletách ovšem označoval za kulturní tradici. Překořeněné maso, z něhož kapal přepálený tuk do jogurtu s okurkami, nazýval absolutní delikatesou.  A o moři bouřícím mezi skalisky tak, že z něj lidé vylézali s krvácejícími ranami, prohlašoval, že jde o nejlepší koupání na světě. Přemyslovi chutnalo i řecké pivo Mythos a byl tak zřejmě jediným českým mužem, který nejenže byl ochoten připustit, že tato tekutina může být nazývána pivem, ale dokonce se na něj celý rok těšil. (str. 136)


Protagonisté mají pocit, že světu mladých sice pozvolna přestávají rozumět, ale ještě rozhodně nepatří do starého železa. Majitelka portálu Bezva šedesátka Tamara je energickou připomínkou faktu, že touha najít pravou, bezpodmínečnou lásku není pouze přáním mladé generace, ale spíše lidskou přirozeností. I přestože obličej už brázdí vrásky, duše zůstává stejná jako ve dvaceti.

Desetkrát a dost je syrovou sondou do myšlení stárnoucí generace, která je o tolik jiná než dříve. Mladí senioři, jak je autorka nazývá, chtějí cestovat, poznávat odlišné kultury, mají koníčky a touží žít. Pouze nevědí, jak stačit tempu, které se stále zrychluje.

Jednotlivé kapitoly začínají buď citátem, nebo výňatkem novinového článku, který se pak srze hlavní charaktery rozebírá. I přestože Wilková mapuje dojmy generace, která zažila komunismus a úžasnou úlevu při sametové revoluci, nevyhne se ani aktuálnímu tématům, jako jsou například přeceňované hipsterské kavárny. Úsměvné názory aktérů na trendy, jako je obliba veganství, ezoterické tendence a pití až příliš kvalitní kávy nebo předražených domácích limonád, pochopí většina čtenářů. Někomu mohou připadat tendenční, někomu úsměvné. Rozhodně se zamyslíte nad společností bez příkras a na chvíli uvidíte její tragikomičnost.  

I přes oddechovost tohoto titulu mezi řádky vyvěrají témata pro Wilkovou stěžejní, jedna z epizodních postav zažila holocaust, což je výborným, osvěžujícím doplněním. Za vypíchnutí stojí rovněž oslavné líčení řeckých scenérií, obzvláště romantické Pargy, kam se spolu s hrdiny vydáte. Kvalitní popisné pasáže nepostrádají dynamiku a budete se na toto úchvatné místo chtít podívat i v realitě svých dní.

Plastické postavy plné autentických povzdechů a glos na uspěchanou dobu, ekofanatismus a zdravý životní styl ožívají spolu s otáčenými stránkami. Zajímavá kompozice nabízející mužský i ženský narativ činí z Desetkrát a dost odpočinkovou literaturu, která vezme za srdce sice spíše ženské publikum, přesto se dá říci, že Wilková vystihla i mužský pohled na strasti a slasti stárnutí. Model dnešních vztahových peripetií, které nekončí ani po téměř třiceti letech manželství, je velmi důležitým středobodem našeho vesmíru. Fenomén rozvodů v tomto věku totiž stále roste a je důležité na smutný trend upozorňovat. Stěžejní myšlenkou je teze o tom, že život rozhodně nekončí po padesátce ani v jiném věku.

Fanoušky literatury s historickým podtextem kniha nenadchne a možná budou mít problém s výraznou změnou námětu u Wilkové. Desetkrát a dost bych doporučila spíše čtenářkám Dagmar Digmy Čechové, které hledají zábavnou četbu, u které se sice odreagují, ale i přesto v ní lze najít palčivě aktuální otázky. Velkým kladem je neobyčejně upřímná zpověď o stárnutí plná empatie a neutuchající upřímné naděje. Wilková opuštěním vod historických ság může oslovit širší publikum.

Žurnalistka Scarlett Wilková dlouhodobě publikuje v Magazínu DNES, kde se zaměřuje na současná společenská témata. Do širšího povědomí se dostala díky spolupráci s Post Bellum provozující databázi Paměť národa, která je zaměřená na vzpomínky pamětníků dob nedávných. Díky zkušenostem z Paměti národa debutovala v roce 2022 kritikou vřele přijatým románem o řeckých uprchlících, Až uvidíš moře. V druhém díle Ty chladné oči se zaměřuje na problematiku kolaborace Čechů s Němci za druhé světové války.

Názory v knize se mnou neobyčejně rezonovaly i přesto, že ještě nepatřím k lidem ve zralejším období žití. Tvorba Wilkové mi učarovala hned při našem prvním setkání a autorka se rozšířením záběru dnes recenzovaným kouskem posunula ještě o několik pater výše na žebříčku mých oblíbenkyň.

Závěrečné hodnocení: 82 %


Scarlett Wilková, jak ji neznáte. Současný román plný řeckého slunce.

Seznamka po padesátce je jako spící sopka – všichni jsou zdánlivě zkušení, klidní a vyrovnaní, ale pod povrchem to vře. Svoje štěstí tam zkouší i novinářka Markéta, pečovatelka Briana a majitelka seznamky Tamara. Všechny se poznají se sympatickým mužem, který ale vždycky po desáté schůzce zmizí. Při pátrání po jeho identitě se ženy seznámí a zjistí, že sdílejí celou řadu zájmů, třeba lásku k cestování. V malebném řeckém městečku Parga na ně pak čeká zajímavé překvapení

Nakladatelství: Motto
Rok vydání: 2023
Žánr: společenský román
Počet stran: 264
Vazba: pevná

Komentáře