Recenze: ZPOVĚĎ FARÁŘKY (Martina Viktorie Kopecká)

 Přetvoř utrpení v sílu

Raději se smíříme s tím, co máme. Jsme na to zvyklí. Umíme v tom chodit. (str. 49)


Za recenzní výtisk děkuji
společnosti Albastromedia.
Chci zakoupit tento titul!


Říká se „hodně povolaných, málo vyvolených“. Martina Viktorie Kopecká se rozhodla pro službu bohu a momentálně působí jako farářka Církve československé husitské. Co všechno tato povinnost obnáší, jsme se dozvěděli v prvotině Deník farářky. Zpověď farářky, jak už název napovídá, jde více do hloubky. Nastiňuje několik konkrétních témat a přibližuje autorčin osobní pohled na věc. Může oslovit i nevěřící čtenáře?

Zdroj: archiv recenzentky

Kniha se skládá z osmi pojmenovaných kapitol, jež jsou prokládané rozhovorem, který vedl Tomáš Novotný. Bloky se zabývají např. působením ve Stardance, cestou k víře, láskou, nevěrou, nadějí, LGBT či první bohoslužbou. Že si nedokážete představit farářku, co sváří? Po přečtení zjistíte, že možné je úplně všechno.

Láska promlouvá mnoha jazyky, nakonec jí ale možná nejvíce porozumíme právě beze slov. Vnímat myšlenky toho druhého, snažit se porozumět pohledu milovaného člověka, přijmout to, že některé věci si každý myslíme jinak a neznevažovat úsudek druhého, to nám umožní milovat se doopravdy. Zamilovanost budí dojem věčnosti svou intenzitou, jako by říkala, že není třeba cokoliv dál budovat a obstarávat. V době zamilovanosti prožíváme pocit naplnění, nehledíme na další rozvoj osobnosti nebo vztahu, všechno se zdá být dokonalé právě takové, jaké to je. (str. 85)

Filozofické a psychologické úvahy jsou osobité, jdoucí na dřeň. Myšlenky, honící se hlavou nám všem, jsou orámované citacemi z Bible. Srozumitelně a přístupně poukazuje i na další abrahamovská náboženství, systém spolupráce na mezinárodní úrovni i úlohu žen v církvi s jejich těžkými začátky. Dotkneme se komentáře na pravoslavnou církev i to, jak reaguje na rusko-ukrajinský konflikt.

Zdroj: archiv recenzentky

Od práce v korporátu se přes náročné období studia psychologie a teologie přesuneme k psychoterapeutickému výcviku a prvnímu uplatnění. Hodně patrný je posun ve vnímání sebe sama a svých potřeb. Až se čtením těchto řádků pochopíme, jak náročné musí být permanentně poslouchat stesky ostatních a přitom si udržet empatii a pokoru. Může farář vyhořet? Jsou nějaké situace, na něž ani on nestačí? Není celibát přežitkem? A kdy dojde k modernizaci církve a přiblížení myšlení současného člověka?

V terapii by se to pojmenovalo jako problém hranic. Jen těžko umím říkat ne. Místo toho, abych sebrala odvahu říct ne, častokrát řeknu ano. Protože se bojím, že se na mě někdo bude zlobit, že někomu zkazím plány, že si o mně řeknou, že jsem líná a neochotná. A pak je to na úkor mého veškerého volného času, mých vztahů. Potřebuju se soustředit na to, co je důležité, a taky na to, do čeho se mi chce. To není zhýčkanost, každému z nás jde něco jiného, těší nás jiné věci a do těch bychom měli investovat svůj čas a úsilí. (str. 43)

Rozhovory sice tematicky částečně reflektují předchozí zamyšlení, dost často jdou ale vlastní cestou a více se větví do abstraktnějších či úzce zaměřených otázek, což vede k opakování již řečeného. Osobně bych koncept postavila trochu jinak, protože zůstala spousta nevyřčeného na úkor repetitivnosti.

Zdroj: archiv recenzentky

Použitým jazykem je spisovná čeština, přesto nepůsobí nikterak škrobeně a umně vyvažuje polohu filozofickou i lidskou. Rozhodně nebudete mít pocit, že čtete zkostnatělé názory, naopak poznáte pokrokovou a moderní ženu, která kromě pokračujícího studia zvládá mnoho dalších aktivit. Text neobsahuje výrazné chyby, jen nadbytek zvratných zájmen, případně špatné mezery před interpunkcí.

Nejsem přesvědčená o tom, že bychom měli za každou cenu udržovat všechny vztahy. Ne všechna manželství by měla pokračovat dál. Jsem přesvědčená o tom, že vztah můžeme označit jako dobrý, pokud se na něm něco naučíme. Něco o sobě, hlavně o sobě, protože v tom vztahu se druzí pravděpodobně nezmění tak, jak bychom si to přáli. Spíš se ukazuje, že to, co jsou na začátku schopni korigovat, tak postupem času vyhřezne v plnosti. (str. 66)

Důležitou komponentou je grafický doprovod. Ilustrace od Moniky Pavlovičové a fotografie Lukáše Bíby. Provedení je vedené v různých tónech růžové, černé a bílé. Součástí je taktéž báseň Vladimíra Holana a Jana Skácela. Vhodnou kombinací je vytvořen dojem, že čtete něčí osobní zápisník.

Pokud hledáte titul, u něhož chcete zpomalit, zklidnit a dobít se pozitivní energií, tímto rozhodně nesáhnete vedle. Nemusíte být nutně věřící, ale určitá spiritualita a otevřenost je žádoucí, abyste pochopili různé podtóny vyprávění. Autorka si nehraje na nedotknutelnou světici, naopak ukazuje, že pochybovat je přirozené.

Zdroj: archiv recenzentky

Martina Viktorie Kopecká má vystudovanou teologii, psychologii, speciální pedagogiku, pracuje na doktorské práci a dokončuje další psychoterapeutický výcvik. V roce 2013 byla zvolena do ústředního výkonného výboru Světové rady církví, působí jako prezidentka festivalu Meeting Brno či jako Vyslankyně dobré vůle ČR. Tuto činorodou farářku můžete vidět sloužit mši v kostele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí či v malé kapličce ve Strašnicích.

Mě osobně publikace pohladila po duši. Obohatila mě v duchovním i psychologickém rozměru, donutila mě zastavit a o některých věcech přemýšlet z jiného úhlu pohledu. Dovedla bych si představit, že by byla založena pouze na myšlenkových úvahách a i bez rozhovoru by zůstala osobitým a zajímavým čtením. Doporučuji.

Závěrečné hodnocení: 88 %


O životě farářky už jste četli. Teď se připravte na cestu do jejího nitra.

Faráři i farářky jsou neustále připraveni naslouchat ostatním. Co se ale děje v jejich duši? Martina Viktorie Kopecká dává v nebývale otevřené zpovědi nahlédnout do svého vnitřního světa. Co si myslí o celibátu a založení rodiny? Jak vnímá vážné nemoci a odcházení farníků? Je ze služby někdy unavená? A jaké podoby může mít duchovní praxe v době zaměřené na výkon a hmotné statky? Sbírku nadčasových úvah doplňují rozhovory, v nichž nejznámější česká farářka vůbec poprvé promlouvá i o nečekaných tématech.

Nakladatelství: Mladá fronta
Ilustrace: Monika Pavlovičová
Rok vydání: 2023
Žánr: biografie, rozhovory
Počet stran: 200
Vazba: pevná

Komentáře