Závist je metlou lidstva
Čím víc cestujete, tím víc je to stejný. Chudáci se špínou za nehty za vámi neustále běhají a nabízejí vám tretky, dealeři drogy a čtrnáctiletý šlapky vám lezou do postele. Je to všude stejný, na Filipínách, v Indii i v Panamě. Najít něco nedotčenýho, panenskýho, řekl bych dokonce – nesmějte se – nevinnýho, to už spíše někde natrefíte na yettiho. (str. 64)
Za recenzní výtisk děkuji společnosti Euromedia.
Publikace Po stopách zločinů je souborem detektivních povídek z pera současných hvězd české prózy. Třináct na první pohled rozdílných pohledů na zločin přece jen něco spojuje: za většinou spáchaného zla stojí žárlivost, jedna z nejhorších lidských vlastností. Známé pořekadlo praví, že hranice mezi láskou a nenávistí je velice tenká. Jak moc, o tom se při čtení můžete snadno přesvědčit. Útlá knížečka je napětím doslova napěchovaná.
Alena Mornštajnová: Vražda milé paní
V sousedství je zavražděna milá, nekonfliktní paní. Unavený vyšetřovatel se pouští do šetření zdánlivě složitého mordu. Na povrch vyvěrají kompromitující informace, které předobraz miloučké staré dámy pomalu ničí. Tentokrát se pořekadlo "o mrtvých jen dobře" bude muset porušit.
Vševědoucí vypravěč zainteresovaně popisuje události optikou poručíka Horáka, který před důchodem vyfasuje svoji poslední kauzu. Ze sympatického protagonisty čiší vyčerpání, i přesto se jeho výjimečný um a mnohaletá praxe dostanou ke slovu. Z nepochopitelné vraždy se stane realitou políbený prototyp sousedských vyhrocených vztahů. Jednoduchý námět bohužel skýtá stejně prostou pointu, ničím nepřekvapí, vyznívá do ztracena.
Alena Mornštajnová je jednou z nejoblíbenějších tuzemských autorek, píše především o obyčejných lidech, kteří žijí své životy na pozadí velkých dějinných událostí. Její nejslavnější kniha Hana byl přeložen do několika světových jazyků, a dokonce se dostal i na divadelní prkna.
Jakuba Katalpa: Řeznice
Drsná naturalistická třicátá léta v Českoslovenku, místní řeznice si žije nad poměry a svou práci miluje nadevše. Přesto když v relativně mladém věku ovdoví, nehodlá se spokojit se samotou. V lázních se poohlíží po novém milostném vzplanutí. V krátké době jí osud přivede do cesty na první pohled dokonalého muže. První dojem ale vždycky nemusí být ten správný…
Syrovost vyprávění je Jakubě Katalpě vlastní, její hrdinky jsou – eufemisticky řečeno – nekonformní a u řeznice Kytlicové tomu není jinak. Dynamický text si vaší pozornost udrží hned od prvních řádků. Zápletka je sice lehce předvídatelná, což vůbec neubírá na čtivosti. Důmyslné dávky vzrušení jsou třešničkou na dortu.
Jakuba Katalpa, vlastním jménem Tereza Jandová, je plzeňská rodačka, spisovatelka a výtvarnice. V roce 2007 debutovala počinem Je hlína k snědku?, následovala díla Němci, Doupě a Zuzanin dech. Její tvorba se vyznačují velkou mírou imaginace a střídáním časových rovin.
David Urban: Zrádný počítač
Bohatý podnikatel se probudí spoutaný na neznámém místě. Srovnání s béčkovým hororem Saw, hra o přežití se přímo nabízí. Touha přežít stojí v ústředí podnikatelova zájmu. Snaha uklidnit své zjitřené emoce se mu nejprve daří. Na manželku se přece dá perfektně spolehnout…
Zvolená er-forma podtrhuje bezútěšnost situace, ve které se pan Málek ocitnul. Předvídatelný děj se rychle mění a čtenáři budou překvapení závěrečným vyústěním. Sdělit heslo k počítači se nevyplácí.
David Urban pracuje více než polovinu života jako kriminalista. Od roku 2016 se začal účastnit literárních soutěží, kde sbíral jedno ocenění za druhým. V roce 2017 vydal prvotinu 4. český thriller. Na projektu jsme tento rok recenzovali detektivku Déjà vu.
Bianca Bellová: Nevšední portrét indiánského mladíka
Cynický majitel galerie se při cestování seznámí se zvláštním indiánským mladíkem. Jeho nesporný talent koliduje s nespoutanou povahou, takže přemluvit ho k návštěvě Česka je takřka nemožné. Galeristovi se to nicméně podaří, bohužel indiánské malby vedle velkých finančních výnosů přinášejí i nečekaný bonus.
Lehce mysteriózní námět perfektně osvěžuje sborník a přináší zajímavý pohled na dnešní konzumní společnost. Máme všeho tolik, že potřebujeme další a výraznější stimuly, abychom cítili, že žijeme. Exotika prostě přitahuje.
Bianca Bellová se proslavila postapokalyptickým Jezerem, jež v roce 2017 získalo cenu Magnesia Litera. Vystudovala VŠE v Praze a má bulharské kořeny, živí se jako tlumočnice.
Marek Epstein: Krev
Lačnost po krvi je jeho vášní. Rád pozoruje okolí a čeká na svou příležitost. Když někdo potřebuje pomoc, stává se nečinným pozorovatelem, co nikdy neodvrací tvář.
Anonymní tvor popisuje okolní dění včetně detailů agrese. Když se rozklíčuje jeho úloha v událostech, věřte tomu, že si oddechnete. Kdo je záhadným pozorovatelem zvěrstva kolem?
Marek Epstein je český scenárista, spisovatel, dramaturg, příležitostný herec a režisér. Přednáší na filmové akademii v Písku. Napsal scénář k úspěšnému filmu Šarlatán v hlavní roli s Ivanem Trojanem, zpracovávající životopis léčitele Mikoláška. V roce 2006 mu vyšla novela Ohybač křížů.
Martin Goffa: Dženáro
Ostřílený komisař jde do vězení vyslechnout známého výtržníka. Morálně volní vlastnosti hrdiny dostanou na frak, poprvé čelí pokušení vzít spravedlnost do vlastních rukou.
Zvolená ich-forma dotváří realistickou atmosféru českého vězení. Mladý muž zvaný Dženáro i přes pestrou kriminální minulost oplývá příjemným charakterem a určitou dávkou chrabrosti. Nelze s ním nesympatizovat.
Martin Goffa strávil většinu pracovní kariéry jako detektiv. Po patnácti letech se z řad příslušníků - zákona přesunul k obchodování a psaní. Jeho nejznámější knižní série s Mikem Syrovým čítá již deset dílů.
Ondřej Neff: Satanův dech
Ne nadarmo je dílko věnováno královně detektivek Christie. Parafráze na Deset malých černoušků je více než zřejmá. Advokátní koncipient přijíždí do luxusního sídla bohatého malíře vyřídit úřední listiny. Není náhodou, že se nachomýtne k vraždě, kterou se po vzoru Hercula Poirota pokusí pomocí šedé kúry mozkové vyřešit.
Styl se snaží vykreslit paralelu s Christie, což vychází na výbornou. Neoriginální narativ neubírá na umně dávkované akci. Zaměstnanec advokátní kanceláře by klidně mohl být pomocníkem zmiňovaného kníratého detektiva.
Ondřej Neff je synem slavného spisovatele Vladimíra Neffa a patří k předním tvůrcům české sci-fi. Věnuje se rovněž překladům a dramatizacím Julesa Verna. Několik let provozuje internetový deník Neviditelný pes. Jeho nejznámějším titulem je dystopický román Tma.
Kristýna Trpková: Ester
Uzavřený případ vraždy dítěte a pokusu o sebevraždu matky nedá policistovi spát ani po uzavření. Rozhodne se vyslechnout sestru oběti, aby mohl opět klidně snít.
Výslech simulující hru na kočku a myš je velmi zajímavou komorní záležitostí. Slovní ping pong postrádá jakákoliv hluchá místa. Závěrečné odhalení po malých dávkách podsouvá tu nejtemnější pravdu.
Kristýna Trpková žije v Holicích, v současnosti se stará o tři malé děti a píše. Její trilogie Stvůra, Vesnice a Vetřelec s vyšetřovatelkou Laurou Linartovou se těší velké čtenářské oblibě.
Markéta Hejkalová: Nabroušené nože
Krvavá podívaná je i pro začínající vyšetřovatelku děsivým startem kariéry. Rozhodně musí před kolegy zachovat tvář a i přes jejich kyselé obličeje a nedůvěru si rychlým odhalením pachatele vydobýt patřičný respekt.
Dějství plyne rychle a díky strohým větám autenticky. Doslovné popisování připomíná napínavou filmovou scénu. Předvánoční čas zase potřebnou melancholii.
Markéta Hejkalová vystudovala finštinu a ruštinu, v druhé polovině devadesátých let byla konzultantkou a kulturní atašé na českém velvyslanectví ve Finsku. Dnes pracuje pro rodinné nakladatelství Hejkal a překládá do češtiny Miku Waltariho. V roce 2022 vydala historický román Dům pod náměstím.
Kateřina Surmanová: Ctitel
Bydlení v paneláku s sebou nese jistá úskalí, například výskyt dotěrného ctitele, kterého byste se ráda zbavila. On má však pocit, že ho zvete k sobě do bytu…
Syrové vyobrazení stalkera, který se po odmítnutí nehodlá vzdát. Karma mu však připraví drsnou odplatu. Zpracování příběhu jednoho úchyla vás bude dlouho po dočtení strašit a některé sexuální praktiky si možná už navždy odpustíte.
Kateřina Koutníková Surmanová působí příležitostně jako dramaturgyně filmových festivalů a televizní scénáristka. V roce 2022 vtrhla na literární scénu s hororem Šepot z lesa, který se zabývá tématem slovanské mytologie, letos vyšla mysteriózní detektivka Zvedá se vítr.
Stanislav Beran: Straky
Pan Libánský je antikvář v důchodu. Provozování svého obchůdku se nechce vzdát, ukrývá v něm poklady, které zůstávají skryty nepozorným očím. Pachatelé podcení nadstandardní sousedsko-obchodní propojení a pomyslné ucho starého džbánu se utrhne. V podtitulu by mohla stát věta: nic není takové, jak to na první pohled vypadá.
Lokalizace typického českého maloměsta se snoubí se stereotypním, ale bohužel reálným ztvárněním obyvatel. Nepříjemní zákazníci mají za lubem různá tajemství a závist vládne světu.
Stanislav Beran se narodil v Jindřichově Hradci, studoval na zdejším gymnázium a poté bohemistiku a historii na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně. Kromě literatury jej zajímá lezení po skálách a výpravy do hor. Napsal několik povídkových sbírek, poslední se jmenuje Schrödingerův hotel.
Petr Bým: Taková normální vražda
Zločinem otrávený člen mordparty přijíždí na samotu do místa zvaného Struhy. Výslech přinese zajímavé skutečnosti. Předvídatelnou pointu osvěžuje ostrovtipem nasáklý hrdina. Nekorektním humorem a předsudky spoutaná společnost, kde hrají prim peníze, je realitou dnešní lidské komunity. „Klasická manželská zabijačka“, jak se vyjádří jedna z postav, zase tak normální nebude…
Petr Bým započal svou kariéru redaktora ve vydavatelství Merkur, pak přešel do ekonomické redakce ČTK. Pracoval také v řadě periodik (LN, ZN, Profit) jako ekonomický publicista. Dnes je šéfredaktorem internetového deníku Stavební fórum. Napsal detektivní sérii Vražda v dívčí garsoniéře, Vražda na svatbě a Vražda v nemocnici.
Mravní kredit je důležitou položkou v každé z odvyprávěných sekvencí. Mozaika událostí předestírá hluboké myšlenky skryté mezi řádky, což je velkým bonusem díla. Od tohoto žánru většinou očekáváme porci strachu, tady však dostaneme navrch přidáno trošku filozofických úvah o smyslu lidské existence.
Klenotů najdeme hned několik, přímo denervující Ctitel se dostane až do morku vašich kostí a nepříjemného pocitu po skončení jen stěží zbavíte. Příjemné mrazení ucítíte u Nevšedního portrétu indiánského mladíka a Řeznice, lehce hororovou náladou je nasáklá Krev. Po stopách zločinů má mnoho vrstev cílících na široké publikum, ale i slabá místa v nedotaženosti první a poslední části. Rozpačitá Vražda milé paní může čtenáře snadno odradit podprůměrností, což by byla škoda, Taková normální vražda působí jako umělé natažení obsahu.
Doporučuji především milovníkům temnoty, kteří se nezaleknou i drsnějších detailů, ale nelibují si v potocích krve. Kratší rozsah poslouží vytíženým jedincům, kteří si na čtení během dne vyšetří sotva pár minut.
Za mě se jedná o povedenou antologii. Jediným zklamáním byla próza paní Mornštajnové, která byla povrchní až nudná, zbytek rozhodně stojí za vaši pozornost. Jako nejpovedenější hodnotím Řeznici od Jakuby Katalpy.
Závěrečné hodnocení: 87 %
Sborník detektivních povídek z pera hvězd současné české literární scény.
Kam až mohou zajít sousedské či rodinné rozepře? Čeho je člověk schopen kvůli nešťastné nebo zhrzené lásce? Proč může být osudné synchronizovat si mobil s počítačem? Jakou sílu má nevšední portrét? Vypátrá policie pokaždé pravého pachatele? A pokud ano, pošle ho vždy před soud? Stojí litera zákona nad morálkou?
Nakladatelství: Kalibr
Rok vydání: 2023
Počet stran: 230
Vazba: pevná
Komentáře
Okomentovat