Rodinná sága ze sudetské vesnice v bouřlivém dvacátém století
„Mně prostě vadí, že se musíme za božím slovem tahat až někam do Vítkovic nebo do Vrchlabí.“„A že to říkáte zrovna vy, Vinci,“ vložila se do toho Feistauerová. „V kostele jsem vás neviděla, ani nepamatuju.“„Ale moje manželka do kostela chodí,“ zavrčel Vincek.„Vždyť je to taky Češka, tak proč by nechodila,“ prohlásila Feistauerová.„Paní Feistauerová, jen se nedělejte. Vždyť váš nebožtík manžel byl taky Čech!“ zvýšil hlas Vincek.„To si teda vyprošuju,“ rozvzlykala se Feistauerová. „Můj manžel byl Čech, ale já vždycky věděla, že chce být Němec. Proto dostal tu německou cedulku a ti čeští parchanti mu ji ukradli.“ (citace z patnácté kapitoly, 18:14)
Za recenzní audioknihu děkuji vydavatelství OneHotBook.
Chci zakoupit tento titul!
Pokud byste na mapě České republiky chtěli najít Benecko, nejspíš byste se docela nadřeli (za předpokladu, že nejste místní). Tato nenápadná podkrkonošská obec s pár sty obyvatel má však za sebou pohnutou minulost – stejně jako mnoho jiných vesnic a měst nacházejících se v Sudetech.
Po staletí zde Češi a Němci žili spolu, a přece jakoby každý zvlášť. Přestože se manželství uzavírala bez ohledu na státní příslušnost a v mnoha rodinách se nedalo určit, zda je česká, anebo německá, soužití provázela řada více či méně závažných sporů. Oba národy vášnivě bránily své školy, kulturní spolky a jazyk. Ačkoliv celkem ovládaly mateřskou řeč toho druhého, nerozuměly si. Vzájemná řevnivost se stala leitmotivem velkého generačního románu Alice Horáčkové, jež se inspirovala vlastní „rozpůlenou“ rodinou.
Počin se odehrává v první polovině 20. století, tudíž v době, kdy atmosféra v pohraničí nepříjemně houstla, až vyústila v definitivní konec staletí trvajícího sousedství. Kniha je rozdělena do šesti nestejně obsáhlých kapitol, přičemž každá z nich se věnuje jinému historickému úseku: Monarchie, První světová válka, První republika, Druhá republika, Druhá světová válka a Třetí republika.
Děj se soustředí zejména na německou rozvětvenou rodinu Hollmannových, která se ale dostává do přízně i s Čechy. Vnitřní problémy zrcadlí spory ovládající celé Benecko, například hádky o národnost před každým sčítáním lidu či postoj k nacismu.
Matka Amálie, relativně mírná žena, vychovává s nepatrnou pomocí cholerického manžela Alberta dva tucty dětí, z nichž se zdaleka ne všechny dožijí dospělosti. Albertovou největší vášní je pytlačení, a tak se doma příliš nezdržuje. Proto s potomky vypomáhá tchyně Hollmannová. Nejvíce do popředí vystupují synové Emil, Vincek a Hans, jejichž osudy sledujeme v průběhu několika desetiletí. Velkou roli v životě chlapců hraje Zdeňka Honsů, dívka z české rodiny, s kamarádkou Anežkou zvanou též Agnes. Protagonisty doplňuje vesnický učitel a kronikář Tomek.
Autorka zvládla všechny hlavní hrdiny vykreslit naprosto perfektně a uvěřitelně. Nikdo není úplně dokonalý a bez poskvrnky. Psychologie se dá označit za velmi propracovanou. Na druhou stranu není příběh zdržován zbytečnými vnitřními monology. I přes větší rozsah neobsahuje žádné zbytečné dějové linie a podobné „vycpávky“. Zpočátku ovšem vzhledem k celkovému množství postav může být obtížné zorientovat se ve vzájemných vztazích.
Kromě fiktivních charakterů (inspirovaných vlastní rodinnou historií) zakomponovala Horáčková do díla nenásilně i skutečné osobnosti, jako byl například Bohumil Hanč – nejlepší český lyžař tehdejší doby. Tento fakt obzvlášť potěší milovníky dějin.
Počin je psán v er-formě. Střídají se mužští a ženští vypravěči, což dodává na celkové plastičnosti. Jazyk se mění v závislosti na mluvčích a situaci, o hovorové či vulgárnější výrazy rozhodně není nouze. Autenticitu zvyšuje nářečí či německá slovíčka nebo dokonce celé věty. Ne vše je ale přeloženo, což může pro člověka neovládajícího řeč našich sousedů představovat problém. Význam lze ale většinou odvodit z kontextu.
Rozpůlený dům by si rozhodně neměli nechat ujít čtenáři historických románů. Spisovatelce se díky působivému vypravěčskému talentu a barvitým popisům povedlo mistrně vystihnout atmosféru Sudet první poloviny dvacátého století. I přes několik výše zmíněných nedostatků se dá zařadit mezi nejlepší české knihy letošního roku. Čtenáři Aleny Mornštajnové nebo Karin Lednické si rovněž přijdou na své.
Jan Holík, Magdaléna Borová a Filip Kaňkovský se předvedli jako výborní interpreti. Dramatickým přednesem dokáží posluchače ještě více vtáhnout do děje. Jednotlivé kapitoly či vyprávění žen od sebe odděluje nevtíravá, mírně ponurá hudba vyvolávající napětí a podtrhující vyznění díla. Některé předěly tvoří upravená verze ruské lidové písně Oči čornije kvůli souvislosti s jednou z postav.
Alice Horáčková vystudovala mediální studia na Fakultě sociálních studií Univerzity Karlovy. Již během vysoké školy přispívala do MF Dnes, kde později začala pracovat jako literární redaktorka. Za svou prvotinu Vladimíra Čerepková, životopis beatnické básnířky z roku 2014 si vysloužila nominaci na cenu Josefa Škvoreckého i Magnesii Literu. Na kontě má dále soubor rozhovorů se sourozenci slavných 7x ve vedlejší úloze (2016) a román Neotevřené dopisy (2018). Rozpůlený dům je její zatím poslední počin.
Audioknihu jsem navzdory délce naposlouchala za několik dní – natolik mne příběh pohltil. Jako velká milovnice dějin mám v daném žánru poměrně dost načteno, a proto si troufám prohlásit, že se Rozpůlený dům patří k nejlepším knihám s danou tematikou. Oceňuji zejména autentičnost a práci za autorčinými rešeršemi.
Závěrečné hodnocení: 88 %
Vydavatelství: OneHotBook
Interpret: Jan Holík, Magdaléna Borová, Filip Kaňkovský
Rok vydání: 2023
Žánr: historický román
Délka: 21 hodin 17 minut
Formát: mp3
Komentáře
Okomentovat