Recenze: V PASTI POHLAVÍ (Silvie Lauder)

 O postavení žen (nejen) v České republice ve 21. století

Ženy v mnoha zemích světa nemají přístup ke vzdělání nebo zdravotní péči, nemají plnohodnotné postavení jak před zákonem, tak neformálně ve společnosti, jsou vystaveny násilí a útlaku. Nemají vládu nad svými těly, dokonce ani nad jejich nejintimnějšími částmi, nemají vliv na život svých dětí, nemohou rozhodovat o základních otázkách. V mnoha zemích se situace významně mění k lepšímu – státy severní Afriky a Blízkého východu zažívají v poslední době skutečně převratné změny – , i tam však zůstává dlouhý seznam problémů k řešení. (str. 10)

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Host.

Chci zakoupit tento titul!

Postavení žen se nejen v Česku, ale i většině rozvinutých zemích od počátku 20. století výrazně zlepšilo. Pryč jsou doby, kdy byly dle legislativy v podstatě majetkem manžela, nesměly volit, a dokonce ani (spolu)rozhodovat o výchově vlastních dětí. Ovšem navzdory faktu, že se nyní de iure nacházejí na stejné úrovni jako muži, jsou de facto nadále často brány jen jako jejich nedokonalá verze. Konkrétní příklady i s vysvětleními, proč tomu tak je, ve své prvotině přináší známá novinářka Silvie Lauder.

V pasti pohlaví sestává z deseti kapitol, přičemž každá z nich se věnuje jinému tématu takzvané ženské otázky, a to jak na národní, tak globální úrovni. Autorka se zabývá například (ne)podporováním pracujících matek (nebo těch, které by rády pracovaly, ale nemohou) ze strany zaměstnavatelů a státu, nerovnoměrným rozdělením domácích prací v partnerských svazcích nebo diskriminací při pracovních pohovorech na základě pohlaví. Kromě toho názorně ukazuje, jak velký vliv má – často klišovitý a zavádějící – jazyk užívaný v masmédiích. Prostor dostává i problematika sexuálního obtěžování a násilí páchaného na ženách. V neposlední řadě objasňuje, proč je feminismus v naší zemi téměř sprostým slovem. 

Velkým pozitivem, co se struktury počinu týká, je zařazení obsáhlé pasáže o negativním dopadu společenských stereotypů na muže. Pisatelka rozebírá, jaké škody můžou napáchat vzorce „silní chlapi nikdy nepláčou“ anebo „o děti se má starat hlavně matka“. Text je doplněn smutnou statistikou sebevražd podle pohlaví. Tento pohled z druhé strany rozhodně znamená velké plus.

Pochvalu si rovněž zasluhují systematická, precizní práce se zdroji a vyčerpávající rešerše. Značná část díla se totiž opírá o obrovské množství šetření a průzkumů významných organizací a společností, jako jsou UNICEF, Světová banka či poradenská firma PwC. Svá tvrzení a zkušenosti podpořila Lauder i příběhy ze života skutečných osob. Čtenář tak dostane erudovanou práci na vysoké informační úrovni. 

Kniha je navzdory komplexnímu obsahu psána jednoduchým a srozumitelným jazykem s přiměřeným množstvím odborných výrazů. Neveselá fakta jsou protkána reportérčiným břitkým humorem a ironií. Snad jediný negativní prvek představují až extrémně dlouhá souvětí, zabírající častokrát i více než třetinu stránky, a snižující přehlednost. 

Silvie Lauder hned v úvodu zdůrazňuje, že není socioložka, expertka na genderová studia ani historička. Přesto se jí ale povedlo – minimálně očima laika – vytvořit informačně hodnotnou publikaci pojednávající o společenském statutu žen ze všech tří úhlů. Přehnaná sebekritičnost zde navíc není zcela na místě, jelikož pisatelka se daným tématům na stránkách Respektu věnuje již řadu let. Svou nadprůměrnou prací obsáhla mnoho vrstev této obšírné problematiky a ukázala, že ještě zdaleka není vyřešena. Až na výše zmíněné stylistické negativum se V pasti pohlaví nedá snad nic vytknout.

Novinářka Silvie Lauder vystudovala žurnalistiku na Karlově univerzitě. Krátce působila v Lidových novinách, od roku 2004 pracuje jako redaktorka pro týdeník Respekt. Jedním z jejích největších úspěchů je Novinářská cena, kterou získala v roce 2013 za reportáž o romském holocaustu. Zabývá se politickými a společenskými tématy, zejména genderovými otázkami a postavením žen ve společnosti. V pasti pohlaví je její prvotina. 

Knihu jsem i přes nemalou náročnost ve vztahu k obsahu přečetla téměř jedním dechem. Z každé stránky jsem doslova cítila erudovanost autorky, jejíž práce se zdroji na mne udělala velký dojem. Oceňuji také snahu ukázat aktuálnost „ženské otázky“ i v dnešní době. Stejně tak upozornění či varování, že v dějinách se v daném ohledu vždy nepostupovalo jen progresivně, ale i regresivně. 

 

Závěrečné hodnocení: 95 %  


Anotace:
Být ženou v Česku není jednoduché. Ale mohlo by!

Přes sto let hledá česká i celá západní společnost odpověď na takzvanou ženskou otázku. Těch otázek je ve skutečnosti celá řada. Některé už řešení mají, jiné stále vzbuzují kontroverze. Přijali jsme za samozřejmé, že ženy mohou volit, v politice jsou však stále podezřelé — kdo se asi doma stará o jejich děti? Mužů se na takové věci neptáme. Podobně ženám nikdo nebrání zastávat jakoukoli pracovní pozici — pokud se do ní ovšem ve složitém období návratu po mateřské dostanou. Jsou tu přece hlavně od maminkování. A jestliže žena děti nemá, nebo je dokonce nechce, pak s ní musí být něco špatně. A co teprve, když chce měnit zažité pořádky — vždyť je to proti přirozenosti!

Novinářka Silvie Lauder v knize V pasti pohlaví popisuje, na čem se ženská emancipace v Česku zadrhla a jaké to má následky. Nejen pro společnost, ale především pro ženy samotné, ať už jako strukturální znevýhodnění, nebo téměř všudypřítomné násilí — symbolické, slovní, sexuální. Zkrátka přišel čas na pádné odpovědi.

Nakladatelství: Host
Rok vydání: 2023
Žánr: fejetony/eseje, populárně-naučná

Počet stran: 400
Vazba: brožovaná