Recenze: STŘÍPKY ČASU (Petra Slováková)

Ostravská YA fantasy o čarodějích a cestování časem

Kov mě chladil do pořezaných prstů a já z dálky vnímala jeho vzpomínky. Předměty si totiž pamatují. Pamatují si všechno, co se jim stane, i události, jimž přihlížejí. Jenže ty vzpomínky časem blednou, přemazávají se a mizí. A když pak věc zůstane někde dlouho ležet, zapomene úplně. (str. 15)


Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Host.
Chci zakoupit tento titul!


Jana možná vypadá jako každá jiná teenagerka, obléká se do černé, hýří sarkasmem a drzostí, do zdárné obyčejnosti má ovšem daleko – umí totiž cestovat časem. Pokud si ale myslíte, že svou schopnost využívá na záchranu světa, nemůžete být dál od pravdy. Nepříznivá rodinná a finanční situace donutí mladou dívku krást historické předměty, které v přítomnosti prodává v zastavárně.

S každou takovou návštěvou v minulosti však Janu dohání Dozorci, jak si sama pro sebe pojmenovala strážce času. Před těmi ji nakonec zachrání detektiv, aby jí následně nabídl místo ve svém vyšetřovatelském týmu – Jana se tak dostává do party nadpřirozeně nadaných lidí a zjišťuje, že Ostrava ukrývá mnohem víc čarovnosti a temnoty, než si kdy myslela. Například v podobě zlého čaroděje Mabroka a jeho služebníka Petra, jenž Janu záhadně zná…

Pán čarodějů byl obrovskou postavou jakoby utkanou ze tmy. Bílé vlasy mu vířily kolem bledého úzkého obličeje v podivném pohybu, jako by je rozháněl nějaký neexistující vítr. Oči mu rudě zářily a na úzkých rtech mu hrál pobavený úsměv. Vyzařovaly z něj zlé úmysly. (str. 97)

Petra Slováková situovala děj úvodního dílu série Střípky času do soudobé Ostravy a zabalila jej do melancholické atmosféry, o něco ponuřejší, než jsme v rámci young adult literatury zvyklí. Zasazení do českého prostředí bylo skvělou volbou, známé reálie dodávají na uvěřitelnosti.

Hlavní hrdinkou je sedmnáctiletá Jana Macháčková, z jejíhož pohledu (ich-forma) je příběh vyprávěný. Její charakter budí rozporuplné pocity. Na jednu stranu je (odhlédneme-li od superschopnosti) naprosto normální, pubertou mlácenou dívkou a s celkem bolestnou rodinou situací – otec zemřel a matka jakožto těžká alkoholička střídá léčebnu za léčebnou. Jana oplývá vcelku bystrou hlavou, břitkým jazykem, snahou odlišit se především černým oblečením, a tím se vlastně stát jednou z mnoha, a pro sarkastickou poznámku nejde daleko – zkrátka teenagerka, do které bude zejména pro podobně staré slečny snadné se vcítit. Na stranu druhou je však až nepřirozeně důvěřivá, obzvlášť co se týká jednoho mladého tajuplného čaroděje, a občas zbytečně protivná a ustrašená.

Ačkoliv Jana je poměrně autenticky napsanou postavou s kladnými i zápornými stránkami, ostatní působí více méně černobíle. Snadno poznáte, kdo na jaké straně strojí – tedy až na Petra, který přece jen do jednoduchého konceptu charakterů vnese vítaný závan tajemna. Velkého prostoru se dostává též Davidovi, detektivovi a Janinu zachránci, jenž se jeví vcelku jako sympaťák. Mabrok jakožto antagonista není nikterak výrazný a mnoho se o něm nedozvíte. Jeho vstup na scénu je pro hrdiny jak jinak než hrůzu nahánějící, ačkoliv dovětek „Vyzařovaly z něj zlé úmysly.“ (str. 97) je spíše úsměvný. Jelikož se ale jedná o literaturu pro mládež, hluboká a propracovaná psychologie ani není očekávaná.

Petra Slováková, známá především pro svou zálibu ve steampunku (subžánr na pomezí sci-fi a fantasy zaměřený na technologii, páru a alternativní historii), v tomto díle od něj upustila a vydala se jinou cestou – městskou fantasy pro mladé propojila s detektivní zápletkou a lehčí romancí. Zatímco první zmíněné lze vesměs označit za funkční, detektivní složka je nekomplikovaná, ale logická a na nic si nehraje, romantika, byť načatá poutavě, poněkud pokulhává. Vzájemné poznávání se a zamilovávání skrze různé časové roviny je moc pěkným motivem, nicméně je ho poskrovnu, pluje spíše po povrchu, ve finále tedy nepůsobí tolik procítěně a víc než rozkvétající lásku připomíná rozpačité přátelství s příslibem „něčeho víc“. Zrovna v tomto případě je to škoda, protože zhostit se Janina a Petrova vztahu s o něco větším zápalem, mohlo by se jednat o krásnou milostnou zápletku.

Spisovatelka si ve Střípkách času kromě s žánrovou rozmanitostí pohrála i s cestováním časem a magií. Obojího se zhostila se ctí. Zejména toky času a provedení, jak Janiny cesty do minulosti fungují (například že se může přemisťovat jen v rámci místa, kde se právě nachází), jsou promyšlené a přednesené s nečekanou nápaditostí – milovníci tohoto tématu budou nadšeni.

Co se týče magie, zde se dá narazit na pár děr, stále je ale v ohledu k cílení primárně na young adult čtenáře vystavěna dobře. Citelná je mimo jiné inspirace Harrym Potterem – nejvýrazněji mi v hlavě utkvěla myšlenka ohledně usměrňování čarovné moci pomocí hole (v Potterovi k tomu sloužila hůlka) nebo Petrovo tetování v podobě lebky, které mi i přes odlišný účel a umístění připomnělo Znamení zla. Lehce nedotažené se může zdát i samotné využívání čar – zatímco Janiny a Davidovy schopnosti jsou v podstatě přesně dané a limitované, u moci Petra a Mabroka můžete nabýt dojmu, že jsou schopni čehokoliv bez jakéhokoliv omezení.

Příběhová linka je přímočará a jednoduchá, gradace posloupná. I když je v knížce minimum popisů, nahrazují je dlouhé vysvětlovací pasáže, které sice objasňují fungování kouzel, zároveň ale zpomalují děj. Nechybí množství známých klišé, a to jak v pojetí čarování a romantiky, tak v povahových rysech postav. Lepšímu čtenářskému požitku by rozhodně neuškodil i nějaký nečekaný zvrat, jichž je v titulu poskrovnu.

Co může některé čtenáře nemile překvapit, je absence kapitol – román je uceleným textem, tu a tam odděleným jen mezerou mezi odstavci – a rozpačitý styl vyprávění, kvůli němuž trpí především akční scény. Časté shluky krátkých vět obírají napínavé události o dramatičnost, viz ukázka níže, a text ztrácí na plynulosti a citovosti. Zbytek je celkem čtivý, stavbou i jazykem přizpůsobený cílové skupině.

Mladík se skácel na zem. Zatnul zuby a snažil se zvednout. David ho nakopl. Pak ho popadl za límec kabátu a zvedl jej. Petr smetl ze země prach. Něco zašeptal a foukl ho Davidovi do obličeje. Vyšetřovatel ho vdechl. (str. 236)

Jako celek jsou však Střípky času poutavým čtením a v rámci české young adult literatury, i s přihlédnutím ke zmíněným negativům, nadprůměrným počinem – silný, leč v několika bodech bohužel nevyužitý potenciál se rozhodně nezapře. Doporučuji milovníkům urban fantasy libujícím si v kulisách českých měst či osobitém pojetí čarodějů a časových cestovatelů. Kniha by pro temnější ráz mohla oslovit i starší čtenářky.

Obálku, znázorňující ústřední hrdinku v toku času, a grafickou úpravu si vzal na starost Braňo Matis.

Petra Slováková (*1987) pochází stejně jako protagonistka Jana z Ostravy. Vystudovala Mendelovu univerzitu v Brně a řadí se mezi čelní představitele steampunkové komunity v ČR. Jakožto spisovatelka má na kontě již řádku vydaných knih i povídek, steampunkový román Démon z East Endu (2015) byl dokonce nominován na cenu Aeronautilus. Její tvorba se objevila i v zahraničních antologiích, a to v Dreams from Beyond (2016) a Steampunk Writers Around the World (2017). Kromě psaní se Petra Slováková věnuje též ilustrování, výrobě kostýmů či šperků. Na Instagramu ji můžete najít pod přezdívkou Gabrielle Taroka.

Subjektivní názor: Ačkoliv Střípky času hodnotím jako nadprůměrnou „youngadultovku“, osobně jsem si ji moc neužila. Nesedl mi autorčin styl psaní, přehršel krátkých vět mě rušil při čtení, a jiskření mezi Janou a Petrem jsem prostě necítila – věřím, že z jejich poznávání napříč časem by šlo vykřesat daleko víc emocí. Temná a čarovná Ostrava se mi líbila, stejně jako časové proudy, nicméně celkově mi přišlo, že jsem dostala do rukou příběh spíš z přelomu tisíciletí než z moderní doby. Pokračování již vyšlo a mně tedy nezbývá než doufat, že autorka s každým dalším dílem jen rostla.

Celkové hodnocení: 70 %


Nápaditý young adult román, v němž jsou čarodějové i cestování časem nedílnou součástí temné Ostravy. 

Jana by mohla být obyčejná středoškolačka, kdyby ovšem neměla schopnost cestovat časem. 

V tíživé rodinné situaci se Jana musí postarat sama o sebe, a tak si přivydělává prodejem starožitností přenesených z minulosti. Na svých cestách nejednou bezohledně poruší časové předivo a upoutá na sebe pozornost bytostí střežících časovou kontinuitu. 

Jeden takový přesun ji málem stojí život. Zachrání ji policejní vyšetřovatel, který jí posléze dokonce nabídne práci ve zvláštním oddělení. Jana se musí začlenit do týmu cizích lidí a naučit se svou schopnost řádně ovládat. 

Záhy se dozvídá, že existují i jiní, kteří jsou mnohem nadanější než ona — čarodějové. Podmanili si město a ve skrytu mezi sebou vedou války. Jana se zaplete do nebezpečné hry — ten, kdo dokáže měnit běh věcí, je cenný spojenec a zároveň mocný nepřítel. Všechno se zamotá ještě víc, když jí jeden čaroděj zachrání život. Potíž není jen v tom, že jde o pravou ruku úhlavního nepřítele. Ukáže se totiž, že Petr Janu dobře zná, zatímco ona ho nikdy předtím neviděla. I když v čase se může stát cokoli…

Nakladatelství: Host
Série: Střípky času (1.)
Rok vydání: 2019
Žánr: fantasy, pro dospívající
Počet stran: 320
Vazba: brožovaná

Komentáře