Recenze: CHALUPA (Pavlína Křivánková)

 Manželka, milenka a smrt

Připadala jsem si jako zvíře chycené do pasti. Uvnitř těla se všechno vzpouzelo. Slitování mě naplňovalo hnusem. Nevěděla jsem, jak mám reagovat. Nejraději bych utekla. Vzala kočárek, vyplázla jazyk a křikla, že jim po tom nic není. (str. 111)


Za recenzní výtisk děkuji společnosti Euromedia.


Helena se chystá přivést na svět své první dítě. Bydlí v extrémně nuzných podmínkách s babičkou a po otci miminka se slehla zem. Tragická událost ji uvrhne do apatie. Matka, s kterou si příliš nerozumí, ji téměř násilím donutí nastěhovat se zpět domů, kde problémy jen vygradují. Tereza je manažerkou a vede tým obchodních zástupců. Kariéra je pro ni všechno, aspoň si to donedávna myslela. Po čtyřicítce však přijde rána, kvůli níž přehodnotí životní priority. Výkonný ředitel hledá chyby a na její místo se dere mladší nástupkyně. Do toho všeho pubertální dcera nezvládá nastalé změny a bouří se. Tereza a Helena se neznají a jejich osudy se propojí tím nejsmutnějším možným způsobem…

Mohlo by se zdát, že máme před sebou klasický milostný trojúhelník, kde je podváděná manželka světicí a milenka ostudnou prostopášnicí. Publikace však ukazuje, že věci nejsou pouze černobílé a optikou obou dam se dozvídáme jejich nejniternější pohnutky a bolesti. 

Mentálně mě Karel opustil už dávno. Možná při večerním čtení spřádal plány, jak to udělat i fyzicky. Můžu se jen domnívat, jak by celá záležitost dopadla. Rozhodně by se chtěl vyhnout hádkám a scénám. Pokoutně by si odstěhoval věci na chalupu s nadějí, že si toho nevšimnu, a jednoho dne by prostě nepřišel. (str. 276)


Chalupa
je mnohovrstevnatým rodinným dramatem, stěžejním tématem není pouze mimomanželský poměr, ale především generační propast, nepochopení pocitů druhé osoby, sobectví a v neposlední řadě smrt blízkého.
Mezi těžkými chvílemi najdeme i humorné momenty a Křivánkové se mezi nimi podařilo vytvořit příjemný balanc.

Vztahy v obou rodinách, stojících na protějších stranách příběhu, jsou přinejmenším napjaté. Upřímná komunikace vázne snad na všech frontách. V Helenině případě je její neprůbojnost a málomluvnost v kontrastu s valašskou náturou bábinky a rozšafné sousedky, které se s ničím nemažou. U Terezy se zase konzumní nastavení mysli bije s dceřinou touhou po koních a přírodě. Leitmotivem je problematické pouto mezi matkou a dcerou a jeho různé podoby.

Důležitou myšlenkou díla je pochopení, že nic nemusí být takové, jak se na první pohled jeví. Avantýra muže ve středním věku je velmi klišoidní námět, Křivánková dokazuje, že se dá zpracovat citlivě, zajímavě, až téměř s filozofickým přesahem. Komorní matriarchální obsazení ve čtenáři vzbuzuje dojem feministické literatury. Poukazuje na stinné stránky výkonově orientované společnosti, kdy jemnější pohlaví často zápasí se svojí funkcí v rodině a v práci a přehnaná očekávání pak trápí všechny zúčastněné.

V dynamickém textu bez zdlouhavých popisných pasáží autorka využívá nespisovný jazyk doplněný o vhodně zvolené vulgarismy u Terezy a prvky valašského nářečí u Heleny. Obě vypravěčky se střídají rovným dílem, dialogy jsou uvěřitelné a zrcadlí povahu obou hrdinek. Zpracování vedení obchodní firmy a vztahů v kanceláři ukazuje ziskem posedlou korporaci a její limity.

Negativně může působit příliš otevřený konec, sice ponechá prostor fantazii, ale ve čtenáři zůstane spoustu otázek nedořešených. Nicméně se Křivánkové v prvotině povedlo zabrnkat na strunu emocí a realisticky vyobrazit problémy této doby. Mužské postavy jsou pouze nastíněny či vystupují v epizodních rolích a jedná se o slabé neprůrazné jednotlivce, vedle nichž vynikají silné ženské charaktery.

Při čtení si nelze nevzpomenout na tvorbu Petry Soukupové, zejména v Nikdo není sám zpracovává podobný narativ nesouladu ženského pokolení v závislosti na nečekaném skonu rodinného příslušníka. Obě knihy v sobě nesou nádech naděje i přes bolest definující momenty.

Doporučení patří milovníkům spletitých rodinných vazeb lidí, kteří žijí vedle vás. Bravurně vykreslená psychologie obou hrdinek nutí k zamyšlení a také ke ztotožnění se s oběma protagonistkami. Vaše sympatie se budou samovolně přelévat od jedné ke druhé.

O Pavlíně Křivánkové se mi bohužel nepodařilo vyhledat žádné informace, na literární scéně debutuje právě Chalupou.

Kniha se mi četla lehce a skoro jsem se od ní nemohla odtrhnout, nutí k zamyšlení nad postavením a úlohou žen a připomněla mi několik reálných situací z mého okolí, což jen podtrhuje punc autenticity. 

Závěrečné hodnocení: 85 %


Anotace:
Existují cesty, které si člověk nevybírá, a lidé, které by raději nepotkal.

Helenin přítel je nedostupný. První společné dítě se dere na svět a po Karlovi se slehla zem. Mladá žena utíká z města na valašskou samotu, od lidí a své matky, která přesně ví, jak by měla dcera žít, ale sama je nešťastná a osamělá. Tereza má trable s nesnesitelným šéfem a do toho manžel vybral bez jejího vědomí větší částku ze společného účtu. Jako by nestačilo, že se musí potýkat s krizí středního věku, vyčpělým vztahem a dcerou, které nerozumí. Když se ve dveřích bytu objeví policie, pochopí, že se stalo něco zlého. Životní dráhy obou žen přetrhne krutá událost a příběhy se protnou. Každá se s osudovou ztrátou musí vyrovnat po svém. Tereza se snaží rozluštit cizí tajemství a Helena se pere s vlastní nejistotou a závislostí na druhých. Dokážou najít v nečekané situaci sílu jít dál? A dokážou být ještě někdy vůbec šťastné?

Nakladatelství: Brána
Rok vydání: 2023
Žánr: společenský román
Počet stran: 280
Vazba: pevná s papírovým přebalem

Komentáře