Recenze audioknihy: SMRT STARÉ MAŠI (Vratislav Maňák)

Šestero povídek s nádechem historie a přesahem do současnosti

Smrt má v moci z člověka snímat všechny krusty zdání a odhazovat haraburdí, co na sebe během života navěsil, a dá se proto snad i porozumět strachu, který takové obnažení v poslední hodině vyvolává. Vždyť kdo by chtěl se sebou zůstat sám, když si nemůže být jist, koho v sobě uvidí? (citace ze stopy 2, 16:27)


Za recenzní audioknihu děkuji vydavatelství OneHotBook.


Napříč epochami a kontinenty ožívají střípky mýtů. Jinotajné příběhy se tváří jako skutečné pověsti a opírají se o mnohé dobové reálie a osobnosti, ačkoliv děj je zcela smyšlený. Rozmanitá sbírka o šesti povídkách, které na sebe nikterak nenavazují, prostřednictvím vyprávění zasazeného do časů minulých vyzdvihuje problémy moderní společnosti.

„A kde ty zlaté časy jsou?
To v zemi jako v ráji bylo,
poutník přinášel blahobyt,
zato teď, ach, teď se slunce odvrátilo.
Kněží kupčí se zpovědí,
papež šelmě sedlá hřbet,
peklo draka porodilo
vlk hoduje na jehněti,
svět přichází o svůj střed
Poslední se chystá soud,
když honosí se s korunou
kazatel ďáblů…“
(citace ze stopy 19, 7:16)


O smrti staré Maši

Co když Panna Marie nezemřela slavnou smrtí dle legend, ale téměř zapomenuta a sama o spoustu let později kdesi ve Varšavě?

Možná se budete zdráhat uvěřit, že se za vráskami staré báby ukrývá křesťanská ikona, zato přezíravost tamních měšťanů či církve k již nepotřebnému bližnímu působí mimořádně autenticky a hluboké úvahy o životě i jeho konci donutí k zamyšlení.

O tetřevích perlách

V obci Roklava na česko-německém pomezí řádí pytláci a ubozí tetřevi padají jeden za druhým. Věc vyšetřuje hraničář Rotný, ale nemá to lehké. Namísto aby mu hajný pomáhal, vnímá ho jako svou konkurenci (ba je možná i s těmi zlořády spolčený?). Komu se v tomhle kraji dá ještě věřit, když se skoro každý stará jen o sebe?

Ponurá atmosféra souzní s detektivní zápletkou, nechybí napětí i akce, pointa usvědčuje lidskou chamtivost.

O kupci a ševci

Bohatý kupec každoročně pořádá velkolepý maškarní bál, na který si vždy nechává ušít originální boty na zakázku od ševce až z daleké Afriky. Když však na jihu zavládne hladomor, není z čeho šít a peněz se člověk nenají… Přesto nakonec švec dostojí tradici, akorát si umíní doručit zboží osobně.

Středomořská arabeska rozehraje v posluchačově mysli smršť pestrobarevných obrazů, budí dojem pohádkovosti. Primárně poukazuje na spotřebitelskou slepotu a rasismus.

O dvou modrých minaretech

Pouštní město Jazd se s nástupem nového mully proměňuje z přívětivé oázy v noční můru. Kupci jsou rázem označeni za nepřátele, ženy se musí zahalovat – a běda tomu, kdo se vzepře víře v jediného Boha! Jako třeba prostovlasá dívka Zohoré, podle níž se všechna ta pravidla příčí logickému uvažování.

Tragický příběh o mučednici připomíná klasický hon na čarodějnice, silně se projevuje téma náboženského (v tomto konkrétním případě islámského) fanatismu. Kritice neunikne ani nesoudržná a proradná společnost aneb jak se z přátelských sousedů stávají během pár týdnů soudci a kati.

O zaječí kožce

Ve středověkém Braniborsku se protlouká životem mladý kožešnický učeň, jenž si střeží velmi nebezpečné (a chlupaté) tajemství.

Útvar z žánru magického realismu o lidské podstatě, kterou v sobě zkrátka nelze uvěznit a potlačit napořád. Motiv je stejnou měrou děsivý jako komický.

O Žitovi

Pražský kouzelník Žito vyměňuje roli dvorního mága za vrchního demagoga. Obecenstvu káže nenávist vůči Němcům, zatímco apeluje na vlastenectví a podporu krále na jinak velice vratkém trůnu. Jenže slova a činy, co Žita posouvají vzhůru po kariérním žebříčku, mohou mít neblahý dopad na jeho osobní život.

Opravdu podivný až schizofrenický počin s gay romancí a ne moc rafinovaně vloženými referencemi na jedno nejmenované aktivní tuzemské politické hnutí. Jinak ale velice dobře shrnutá mentalita davu, co potřebuje ze svého nepohodlí vinit někoho jiného.

„Každý strašidlo je nakonec dycky docela vobyčejnej člověk.“ (citace ze stopy 4,11:25)

Z hlediska slohu se dílo jeví coby neobyčejně hravé a řemeslně důmyslné, vyjadřovací prostředky jsou povídkám takřka individuálně uzpůsobeny na míru a díky tomu Maňákova záměrná mystifikace působí mimořádně věrohodně.

Bohatá slovní zásoba a neotřelé náměty naneštěstí až na pár výjimek doplácejí na černobílé postavy a předvídatelný děj. Příběhy obsahují mravní ponaučení, ačkoliv poněkud nedotažené. Upozorňuje se na problémy (o jejichž existenci nicméně asi stejně víte), ale jejich řešení už jaksi chybí.

Byly to ženy, kdo dával městu hlas. Když hubovaly děti, když domlouvaly mužům, když štěbetaly v křivých uličkách tržiště a nad rozetkanými koberci si předávaly zkušenosti, rady, zaručené zprávy i liché zvěsti, nebo když po večerech teskně zpívaly do rozezvučených strun sitáru. (citace ze stopy 9, 13:43)

Šest interpretů (mezi nimi i takoví mistři slova jako pánové Vlasák nebo Lábus), každý rovným dílem po jedné povídce. Všichni s plným nasazením předvádějí profesionální výkon, dodávají sbírce kýženou rozmanitost – a jednotvárný nezůstává ani hudební doprovod.

Audioknihu Smrt staré Maši hodnotím jako pozoruhodné, inteligentní a kvalitní dílo, které si zaslouží pozornost široké veřejnosti. Převládá jazyková forma nad obsahovou; což nemusí být nutně na škodu, záleží na preferencích publika. Moderně uchopené pověsti s přijatelnou dávkou archaismů by mohly oslovit i Generaci Z. Hodí se též pro odpočinkový poslech, ovšem pokud v soustředění polevíte příliš, může vám uniknout nějaká zajímavá souvislost.

Kdejaký flašinetář vyhrávající po jarmarcích o krvavých mordech vám poví, že obecenstvo ve skutečnosti nevzrušuje konečný stav, ale změna! Takže ne smrt, ale vytrácení života… (citace ze stopy 2, 2:36)

Spisovatel a novinář Vratislav Maňák debutoval povídkovou sbírkou Šaty z igelitu (2011, Host), jež mu vynesla Cenu Jiřího Ortena. Dále za román Rubikova kostka (2016, Host) obdržel Cenu Bohumila Polana a nominaci na Cenu Evropské unie za literaturu. Mimo jiné píše i příběhy pro děti, viz Muž z hodin (2014, Albatros, nominace na Magnesii Literu) či O Nebesáři (2016, Art, nominace na Zlatou stuhu). Nejnovější přírůstek, alegorická sbírka povídek Smrt staré Maši, vyšla v tištěné podobě u nakladatelství Host (2022) a audiopodoby se ve stejném roce dočkala u vydavatelství OneHotBook.

Subjektivní názor: I když se primárně považuji za fanouška fantastiky, všeliké pověsti, báje, legendy či mýty mám ve velké oblibě a Smrt staré Maši jsem si moc užila, hlavně pro uchvacující stylistiku a vynikající interpretaci. Mezi mé favority patří O tetřevích perlách a O zaječí kožce.

Závěrečné hodnocení: 75 %


Mezi řádky vybájených příběhů se ukrývají zrnka pravdy o naší současnosti

Šestice poutavých příběhů se odehrává v odlišných dobách na různých místech, včetně několika velmi exotických, ba i zcela fiktivních koutů světa. Ačkoliv zvolenou formou připomínají pověsti, legendy či pohádky, dotýkají se nejožehavějších témat a problémů dnešní společnosti. Archetypální literární formy zde ožívají ve šťastné symbióze s ryze aktuálními poselstvími, a tak balada o tetřevích kamenech, legenda o zaječí kožce či arabeska o kupci a ševci vypovídají například o lidském strachu z cizího nebo jiného. Ale v první řadě tu jde o samotné příběhy, vyprávěné s neskrývanou rozkoší a opájející se bohatostí českého jazyka… Bylo, nebylo. Panna Maria zemřela ve Varšavě, pytláci párali tetřevům břicha, ze lvích tlap šily se maškarní holiny, v Persii zavřeli brány karavanám, úplněk půjčoval zajícům na kožich a nad Prahou kokrhal kouzelník Žito.

Soubor alegorických povídek z pera oceňovaného prozaika a držitele Ceny Jiřího Ortena.


Vydavatelství: OneHotBook
Interpreti: Daniel Bambas, Jan Vlasák, Jaroslav Plesl, Jiří Lábus, Ondřej Brousek, Petr Čtvrtníček
Rok vydání: 2022
Žánr: povídky, pověsti
Délka: 6h 38m
Formát: mp3

Komentáře