Dvacáté století z pohledu našich nejbližších sousedů
Revoluce asi nezná metodu. Z české strany se směrem ke Slovensku každopádně žádná neuplatnila. S jeho přičleněním se prostě počítalo, aniž se mechanismem, jako se to má stát, někdo do hloubky zabýval. Žádný z obou hlavních zákonů budoucí republiky připravovaných během roku 1918 a předjímajících její politický a hospodářský život se specifiky Slovenska nezabýval. Z toho se dalo soudit, jak si v Praze to Slovensko představovali. Jako další z mnoho regionů budoucího státu. Něco jako Hanou nebo Chodsko, jenom větší, nikoliv však se zvláštní zátěží vnitřních problémů. (citace z první kapitoly, 3:58)
Za recenzní audioknihu děkuji nakladatelství OneHotBook.
Chci zakoupit tento titul!
Češi a Slováci strávili ve společném státě s krátkou pauzou v období 2. světové války téměř sedmdesát pět let. Miliony z nich prožily v Československu velkou část svého života a jiný útvar si ani nedokázaly představit. Značka Made in Czechoslovakia měla obzvlášť za první republiky ve světě velký zvuk. Bylo však toto soužití opravdu tak idylické, jak se na první pohled zdá?
Pavel Kosatík mapuje moderní slovenské dějiny od přelomového roku 1918 až po vstup do NATO a EU v roce 2004. Jinými slovy – a možná i lépe řečeno – od Štefánika až po Mečiara, jelikož se spíše než na časovou osu samotnou zaměřuje na jednotlivé osobnosti. Tento koncept lehce narušuje celkovou chronologii, což nemusí vyhovovat všem čtenářům.
Rozvržení knihy by se dalo označit za disproporční. Přibližně tři čtvrtiny se věnují období 1918 až 1945, zbývajících necelých padesát let působí jako stručné shrnutí tehdejšího dění. Tento fakt se do jisté míry dá pochopit, protože zahrnutí Slovenska do rodícího se samostatného českého státu determinovalo jeho osud pro celé dvacáté století. Také Slovenský štát, jenž vznikal pod taktovkou Hitlera, je historicky vděčný objekt. Větší pozornost by si ovšem zasloužil například i Alexandr Dubček (a vůbec celá komunistická éra). Ve srovnání s prostorem, který získala obě zmíněná témata, pak zbytek díla připomíná školní výpisky k testům.
Až na tyto dva nedostatky lze však o Slovenském století hovořit veskrze pozitivně. Kosatík je velmi zdatný spisovatel na poli literatury faktu. Velké i méně významnější momenty našich dějin, stejně jako jejich osobnosti, zvládá zpracovat věcně a kvalitně, avšak zároveň srozumitelně. Často klade otázky, čímž se snaží přivést člověka k zamyšlení nad různými skutečnostmi. Nenásilně ukazuje jiné, nové perspektivy, pročež leckoho při čtení napadne, že koncept Československa opravdu vyhovoval v první řadě české straně.
Audiokniha je rozdělena do třiceti pěti kapitol, přičemž každá z nich se věnuje určité (pod)části slovenské moderní historie či důležitým postavám. Jak již bylo uvedeno, fokus leží obzvlášť na roce 1918, kdy autor detailně rozebírá problémy při utváření Československa, které přetrvávaly a vedly k jeho zániku. Pisatel akcentuje především rozdíly mezi oběma zeměmi a pražský centralismus.
Slovenské století seznamuje čtenáře nejen se slovenským pohledem na milníky minulého století, nýbrž i jejich mentalitou. Mimo jiné se věnuje problematice, jež byla klíčová i pro Čechy, jako méně známé okolnosti Mnichovské dohody nebo pozadí vzniku legionářů. Za tyto detailní rešerše a zejména zpracování si zaslouží velkou pochvalu.
Jazyk je, jako ostatně vždy u Kosatíkových děl, spisovný, bez hovorových výrazů. I přes náročný obsah se jeho jednoduchý, plynulý styl vyznačuje velkou čtivostí.
Kosatík kompaktně zachycuje proměnu národa, jenž počátkem minulého století prakticky neexistoval a jehož výchozí podmínky ve společném státě byly mnohem horší než u jeho souseda, v samostatný demokratický středoevropský stát. Hutné a leckdy náročné téma zpracovává čtenářsky přístupně. I přes výše uvedené nedostatky se tak i tento počin nachází jak věcně, tak literárně na nadmíru vysoké úrovni. Lze jej doporučit všem, kteří se zajímají o moderní dějiny, a to i z pohledu našich „bratrů“.
Petr Lněnička se projevil jako velmi schopný interpret. Působí věcně, klidně, což je projev perfektně se hodící k literatuře faktu. Jeho hlas se navíc příjemně poslouchá. Jednotlivé kapitoly od sebe odděluje nevtíravá, avšak lehce dramatická melodie s prvky slovenské lidové hudby vyvolávající napětí – tak příznačné pro česko-slovenské vztahy v minulosti.
Pavel Kosatík, původní profesí právník, je spisovatel, scénárista, novinář a intelektuál. Působil jako redaktor v několika nakladatelstvích a redakcích – Mladá fronta DNES, Reflex, Hospodářské noviny, Ikarie. Publikuje v časopisech Týden a Respekt. Na svém kontě má více než pět desítek knih, zabývajících se českými a slovenskými novodobými dějinami.
Jelikož patří moderní historie k mým zálibám, Slovenské století jsem si opravdu užila. Oceňuji zejména novou perspektivu, již autor ukázal, stejně jako méně známé skutečnosti či události. O knize mohu s klidným svědomím prohlásit, že pro mne byla přínosem a rozšířila mé obzory.
Závěrečné hodnocení: 85 %
Pavel Kosatík je autor, který se snaží psát i o obtížných historických
tématech způsobem srozumitelným a podnětným pro všechny přemýšlivé
čtenáře. Bez orientace v dějinách podle něj není možné orientovat se v
současnosti. „Klíčem“ k historii jsou mu většinou rozporuplné osobnosti,
prostřednictvím jejichž osudů rozkrývá kontexty doby. Odmítá popisný a z
odstupu toliko hodnotící přístup k dějinám. Snaží se vždy dostat
čtenáře do situace, kdy bude se „svým“ hrdinou nucen zvažovat, jak by se
na jeho místě zachoval sám. Knihou Slovenské století vystupuje ze svého
dosud převažujícího soustředění na dějiny české. Sleduje vývojový
oblouk, jaký slovenská společnost opsala v letech 1918–1998, a dochází k
závěru, že Slováci svůj historický čas nepromarnili. Začínali z mnohem
horší startovní pozice než Češi, jejich veřejný a politický život
nejenže neměl strukturu, ale téměř neexistoval. Na konci 20. století se
však tato nedlouho předtím téměř neexistující společnost dokázala
sjednotit a zbavila moci nedemokrata s diktátorskými ambicemi. Slovenské
století je knihou i o společných česko-slovenských dějinách. Český
čtenář v ní najde odpovědi na otázky, jaké síly utvářely konkrétní
podoby česko-slovenského soužití i jaká je česká odpovědnost za to, že
společný život v jednom státě skončil neporozuměním.
Vydavatelství: OneHotBook
Interpret: Petr Lněnička
Rok vydání: 2023
Žánr: literatura faktu
Délka: 14 h 20 m
Formát: mp3
Vydavatelství: OneHotBook
Interpret: Petr Lněnička
Rok vydání: 2023
Žánr: literatura faktu
Délka: 14 h 20 m
Formát: mp3
Komentáře
Okomentovat