Povedená humorná gay romance
Třeštil jsem oči a chtěl se odtáhnout. Copak tohle má dělat striptér? To už je v nějaké roli? A co vůbec hrajeme za hru? Kdy jsme s ní začali? (str. 11)
Mártyho čeká narozeninová noc plná překvapení. Zatímco předpokládal, že narozeniny stráví se svými kamarádkami, ony si pro něj připravily něco nečekaného. Na dveře mu zaklepe vysoký sexy mladík plný sebejistoty, který je tak neodolatelný, až se Mártymu rozklepou kolena. Předpokládá, že se jedná o striptéra, ale ejhle… Jeho kámošky se rozhodly připravit mu oslavu, na kterou rozhodně nezapomene!
Převážná část děje se dotýká právě oné osudné noci, kdy se tito dva seznámí. Márty tedy očekává něco zcela jiného a je právem zmatený, kdežto pohledný rádoby striptér má vlastní plány. Čas, který společně stráví, překvapivě není pouze o přitažlivosti, ačkoliv má samozřejmě silný sexuální podtext a intimity jsou k dispozici, děje se kupodivu i něco hlubšího.
Líbivé je, že autorka se rozhodla nepsat prostou erotickou četbu, ale naopak se zaměřila i na závažnější témata, jako je například rozchod, a blíže se podívala na elementy vyrovnávání se s odloučením partnerů. Tím se zavděčí převážně publiku, které chce víc než jen oddechovku. Potěší, že se nejen řeší dané emoce, ale také se postupuje dle správného schématu v rámci psychologie.
Titul působí, jako by šlo o prvoplánovou knížku plnou chtíče, což v závěru vlastně vůbec tak horké není. Ano, hrdiny to k sobě silně táhne, je mezi nimi výrazná chemie, ale přesto erotika nehraje prim a ani sexuálních scén není přehnaně.
Martin Kropík, přezdívaný Márty, je dvacetiletý kluk, který je trochu nejistý se svým vzezřením. Je menšího vzrůstu, má blonďaté vlasy a trápí ho, že jsou kudrnaté od přírody – připadá si jako ovce. Trpí trochu méněcenností, což zřejmě zapříčinil onen rozchod, ale ve výsledku je to zábavný a milý mladík.
Oproti tomu Adrián Pazdírek je samý sval, sebejisté pohledy a vtipné průpovídky a rozhodně skrývá spousty es v rukávu – i tajemství, která je potřeba odhalit.
„Hele, jsme tu, aby se zrušily zábrany. Aby ti při společné koupeli odpadl strach z nahoty. Pořád se dost stydíš. A když jeden druhého omyjeme, tak tyhle tvé pocity zmizí. Poznáme svá těla a připravíme se pro zbytek noci.“ (str. 35)
Charaktery jsou promyšlené, vyvážené a skvěle se doplňují. Šikovné je, že postav není mnoho. Jediné, co postrádá uvěřitelnost, jsou kamarádky, které jsou zaměnitelné. A jelikož je poznáte pouze prostřednictvím jedné scény, přestože o nich Márty mluví, netušíte, která je která, nejsou nikterak důležité. To je jediný nejvýraznější prostý prvek, který lze nalézt a nemusí se zalíbit, ale na druhou stranu vás ani neovlivní.
Vypravování v ich-formě odkrývá všechny Mártyho emoce i myšlenky, a tak snadno nahlížíte do jeho klučičí dušičky, která může vyznívat i jemně zženštilým dojmem. Není na škodu ani použití citoslovcí a udělá radost, že spisovatelka má poměrně širokou slovní zásobu. Náročnější čtenář může vycítit, že její styl ještě není natolik vybroušený, působí strojenějším dojmem, jako by se Lenka Hnátová snažila někde až přespříliš. Věřím, že časem bude vše přirozenější a tvůrkyně bude jistější, co se svého psaní týče.
Pro někoho se problémem mohou stát některé rozepsanější pasáže, které se točí kolem jistého dění. To je rozložené na několik stran a zbytečně protahované, protože L. Hnátová píše takřka každý detail. Zbytečně tím dění někdy stagnuje a narušuje se atmosféra, někdy by stačilo trochu ubrat. Není potřeba vypsat úplně všechno, veškeré myšlenkové pochody či každičký dotek, obsah pak ztrácí ke škodě čtenáře to správné kouzlo.
Ačkoliv se děj převážně odehrává v jednu noc, zbytek ukazuje Mártyho po dané změně a nechybí ani dohra v podobě happyendu. Dílo dokonce obsahuje i dvě bonusové kapitoly – jedna nemá přímo název, druhá se jmenuje Vánoční povídka a rovněž se dotýká výše zmíněných osob.
Táhni z mé hlavy nabízí víc, než se na první pohled zdá. Je to osobité a příjemné čtení z českého prostředí s notnou dávkou úsměvných situací, který pobaví, pokud vyžadujete komediální složku, ale neodradí, jestli humoru příliš neholdujete. Knížku bych doporučila všem, kdo chtějí povedenou jednohubku v podobě homosexuální romance s o něco hlubší pointou.
Lenka Hnátová je česká autorka, která od letošního roku vydává u nakladatelství Petunky. Již má na svém kontě tři romantické knihy – Nelži, Andílku, Zmatená nevinnost a Táhni z mé hlavy. Letos by jí měla vyjít také fantasy romance Vrčící naděje u nakladatelství Canc.
Osobně jsem předpokládala, že půjde o erotickou četbu a překvapilo mě, že to vlastně přímo takové není a čtení mi nabízí i hlubší rozměr. Postavy byly sympatické a celé dění se odvíjelo tím správným směrem, nestagnovalo, ačkoliv některé ty více popisované části mě příliš netěšily. Přesto však před sebou máme nadějnou autorku, která ví, jak psát odlehčené romance v americkém stylu, a přesto zůstat v českém prostředí a nadchnout.
Závěrečné hodnocení: 77 %
Trochu mě překvapilo, proč má kniha jen 77%... Já si ji užila, v recenzi souhlasím téměř se vším. :) Kniha se četla dobře, plynula a já bych vyzdvihla právě i tu popisnost u jistých scén - knihy na to téma rozhodně nevyhledávám, ale autorka popisuje tyto chvíle velmi citlivým jazykem, hraje na pocity (jak postav, tak čtenářů) a umí to opravdu skvěle. Nemám této knize absolutně co vytknout, od začátku do konce jsem postavám věřila každý nádech a nikdy jsem neměla pocit, že by (třeba kvůli té popisnosti scén) stagnoval příběh, naopak ho uvěřitelnost scén a pocity hlavních protagonistů ještě povyšovaly na úplně novou úroveň. :)
OdpovědětVymazat77 % určitě není málo, jsou to bezmála 4* :) Procentní hodnocení má odrážet textové, které zahrnuje jak klady, tak zápory. Kdybychom se na konci nechaly unést čistě subjektivním pocitem, který v nás knížka zanechala, ztrácelo by udělování % smysl.
Vymazat