Recenze: JIZVA (Danuta Chlupová)

 Jizva nesoucí bolest i vzpomínky

Co když někdo jiný, koho také dobře znáš a koho denně potkáváš, má na svědomí mnohem horší věci, aniž bys to tušila? Vím, že to zní banálně, ale přece všichni jsme hříšníci. Kdo z nás má právo stanovit tenkou hranici, za kterou leží skutky natolik špatné, že máme právo zavrhnout lidi, kteří se jich dopustili?“ (str. 150)


Za recenzní výtisk děkuji společnosti Albatrosmedia.


O životické tragédii, kdy bylo v srpnu roku 1944 chladnokrevně popraveno několik mužů převážně polské národnosti, jistě slyšelo mnoho z vás. Danuta Chlupová přináší fiktivní beletristické zpracování zasazené do historických reálií.

Příběh je rozdělen do dvou časových údobí. V současnosti sledujeme polku Katarzynu, která pracuje v obchodní firmě v rodné vlasti. Podnik rozjíždí další pobočku v České republice, a tak je nucena opustit Polsko a na několik měsíců se zabydlet v Česku. Nový kolega Martin, nadšený student historie, ji zasvětí do masakru, jenž se udál v nedalekých Životicích. Katarzyna si při vyprávění vzpomene na svou milovanou tchýni s českými kořeny. Nepravděpodobné se stane skutečným a během pátrání s Martinem pomalu odkrývají nejen dávno zapomenutou pohnutou historii kraje, ale i manželovy matky. Druhá časová osa se odehrává v srpnu roku 1944 v Životicích a okolí. Hlavní hrdinka Marta neměla zrovna na růžích ustláno a za svůj mladý život musela vytrpět bolestná traumata, jež se jí vryla hluboko do duše i těla…

Přestože se jedná o fikci, Chlupové se podařilo napsat historické postavy velmi reálně. Popisy každodenních radostí a strastí čtenářem rezonují, rozhovory a chování obyvatel Životic jsou uvěřitelné a plné dobových obav, jako je nedostatek jídla a všudypřítomný strach z gestapa a hladu. Autenticitu soudobé linie kalí strojenost dialogů mezi Katarzynou a Martinem a poněkud příliš náhod najednou. Kořením je lehká detektivní linka. Katarzyna je pod tlakem událostí nucena zrevidovat životní hodnoty a rozšířit si obzory, což se zrcadlí i na jejím vztahu s manželem.

Nelze si nevšimnout důrazu na víru pramenícího z chování obou protagonistek, v minulosti je to pochopitelné a žádoucí a i v Polsku dnešní doby se tyto tendence zachovaly. Marta i Katarzyna hledají útěchu a pomoc v Chrámu páně, kde se jim dostane odpovědí na jejich otázky. U Katarzyny se vyskytují silné vlastenecké dispozice.

Spisovná čeština je v dějinné části doplněna o vhodně zvolené archaismy podtrhující hodnověrnost. Katarzyna promlouvá ich-formou a odrývá tak soukromí a niterné pohnutky. Život v Martině éře popisuje vševědoucí vypravěč optikou několika osob. Děj je dynamický bez zdlouhavých popisných pasáží a strohé věty neubírají na čtivosti. Příkrost textu je možné přisoudit překladu z autorčiny rodné polštiny.

Za zmínku stojí i další hostující charaktery. Skoro šestnáctiletá Terezka prožívá první opravdovou lásku naplno v kontrastu s úmornou prací, pro toto období charakteristickou. Franek zakouší morální dilemata, snažíc se získat vysněnou dívku, s kterou by se rád oženil. Švec Wiecha balancuje na hraně etiky, když chce udržet naživu a v bezpečí rodinu je mnohdy tlačen jít proti svému přesvědčení.

Zajímavostí jsou epizodní role skutečných historických osobností, jako je například starosta města hovořící tristní hantýrkou, do mluvy uměle vkládá německá slova symbolizující příslušnost k říši.

„To je příšerné počasí, nicht wahr? “ Prohodil starosta trapnou hatmatilkou. „Zima je zkrátka zima,“ odtušil švec neutrálně. To, že právě takové počasí je životabudič ševcovského řemesla, si ponechal pro sebe. „Vidím, že máš hodně zakázek,“ podotkl. Zrakem lustroval dílnu. (str. 51)


Jizva
z řad běžných historických románů vystupuje především kontroverzní tematikou.
Bohužel tuto ojedinělost utne trochu účelově vtlačený závěr. Přitom je velmi důležité poukazovat i na jedince, které válka semlela natolik, že byli schopni páchat i nejhorší zlo.

Komplexně vzato se jedná o hodnotné dílo citlivě zobrazující neštěstí na pozadí životů obyčejných lidí. Spisovatelka si udělala kvalitní historické rešerše, událost se dostane do širšího povědomí a zábavnou formou pomůže doplnit vzdělání v této oblasti. V doslovu zmiňuje motiv stěžejní pro zpracování, a to vzpomínky své babičky. Publikaci doplňují reálné fotografie a podtrhují celkový dojem.

Lokální situovanost a zmínky o Orlové vybízí ke srovnání s Šikmým kostelem od Karin Lednické, která napsala doporučení na zadní stranu. Jizva působí na emoce čtenářů střízlivěji a přece jenom si drží určitý odstup, zato u Šikmého kostela budete mít problém zamáčknout slzu dojetí. Obě odvedly fascinující práci. Jizva se tedy může směle zařadit do knihoven fanoušků Karin Lednické. Předobraz dějin, na jejichž pozadí žijí lidé z masa a kostí, je skvělým způsobem, jak nezapomenout.

Zdroj: archiv recenzentky

Rodačka z Českého Těšína Danuta Chlupová žije v Horní Suché a řadí se k místní polské menšině. Původ je zároveň i její vášní, zabývá se česko-polskými vztahy. V roce 2017 v Polsku debutovala počinem Blizna, který u nás vyšel o čtyři roky později jako Jizva. Jelikož je plně bilingvní, překlad si vzala pod svá křídla. Nedávno se u nás na pultech knihkupectví objevil Varhaník z mrtvé vesnice pojednávající o politických perzekucích na Karvinsku.

Titul jsem přečetla během dvou večerů, Chlupová mě zaujala svým jednoduchým stylem jdoucím k jádru věci. Tempo udržela až do samého konce. Koktejl se špetkou tajemna a velkou dávkou historie mě nadchnul, přestože obsahoval méně temnoty, než jsem předpokládala.

Závěrečné hodnocení: 83 %


Anotace:
„Soukromá tajemství mohou změnit osud celého společenství. Strhující román z česko-polského pomezí. 
Katarzyně je přes čtyřicet a za celý život nevytáhla paty z rodného Polska. Teď však má pro svou firmu otevřít novou pobočku v Ostravě. Od studenta Martina, kterého zaměstná jako tlumočníka, se dozví o tragické historii blízké vesnice Životice. Katarzyna dojde k názoru, že dávný nacistický masakr může mít spojitost s její devadesátiletou tchyní. Na vlastní pěst rozjede pátrání – netuší ale, že pro vztahy v její rodině to může mít osudové následky.

Nakladatelství: Vyšehrad
Rok vydání: 2022
Žánr: historický román
Počet stran: 232
Vazba: pevná s přebalem

Komentáře