Recenze: EKONOMICKÉ JEDNOHUBKY (Michal Skořepa)

 Odpovědi na otázky ekonomie a financí jasně a srozumitelně

Většina z nás má nějakého svého miláčka, svoje „zlato“. U některých z nás jde o dvounohé zlato, do kterého jsme se zamilovali v tanečních, u jiných třeba o čtyřkolé zlato nalezené na burze autoveteránů.

I guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl odkryl své kladné city ke zlatu, ovšem k tomu opravdovému, bez uvozovek. Nedlouho po svém nástupu do čela naší centrální banky v roce 2022 se veřejnosti svěřil se svým názorem ohledně majetku jím vedené instituce – prý by měla zvýšit svou držbu zmíněného drahého kovu. (str. 234)

Za recenzní výtisk děkuji Nakladatelskému domu Grada.
Chci zakoupit tento titul!

Zajímáte se o problémy, jimiž trpí česká ekonomika? Chcete si udržet přehled o současném dění v této oblasti, ale přitom se ztrácíte v záplavě všemožných pojmů? Pak je publikace Michala Skořepy přesně pro vás.  

Ekonomické jednohubky jsou souborem padesáti otázek a odpovědí z různých sfér. Autor se věnuje téměř rovnoměrně měnové teorii, bankovnictví i veřejným financím. Některé kapitoly se zaměřují na záležitosti ryze všeobecné (O oblíbených tenistkách aneb Proč ekonomice škodí výrazná inflace?), jiné otevírají témata aktuální či z nedávné minulosti (O plážových bitkách aneb Proč byl premiér Fiala makroekonomickým zklamáním?). Většina z nich však spojuje obé: po obecném začátku následuje konkrétní příklad ať už v rámci Česka nebo zahraničí. 

 

S pomocí tohoto počinu si snad každý z nás zvládne vybudovat slušné makroeokonomické vědění. Ekonomické jednohubky srozumitelně objasňují výrazy jako kvantitativní uvolňování, externalita nebo platební bilance. Dozvíme se mimo jiné, proč má Česká národní banka nakoupeno tak málo zlata, jaké faktory mají vliv na důvěryhodnost měn v očích investorů či zda pumpaři v loňském roce opravdu zneužili napjaté situaci v daném tržním odvětví.

Struktura všech oddílů zůstává identická. Úvodem otevře Skořepa určitou problematiku, již následně vysvětlí, a to relativně jednoduchým a čtivým způsobem. Přesto ale v rámci žánru udržuje poměrně vysokou odbornou úroveň. Kdo není znalý některých používaných termínů, může si je snadno vyhledat ve Slovníčku pojmů a zkratek na konci titulu. Pro lehčí orientaci jsou v textu vždy tučně zvýrazněny. Mnohé z nich se – i z logiky věci – opakují, pročež si je čtenář dříve zapamatuje a osvojí. 

I přes proklamované zaměření na mainstreamové publikum, tudíž ne profesionály v daném oboru, je nutné si leckteré pasáže přečíst vícekrát. Skutečnost, že se nejedná o vyloženě oddechovou četbu, kvituji pozitivně. Znamená totiž, že účel vzdělávání a osvěty nebyl upozaděn úmyslem vytvořit líbivou knížečku, jež se sice hezky čte, zároveň však šíří polopravdy a bludy.

Celkový koncept si rovněž zasluhuje pochvalu. Pisatel se, jak sám říká, snažil své vědění předat ve „snesitelných dávkách“. Průměrná délka kapitoly tak činí pět stran, což znamená, že ji lze přelouskat například i cestou do nebo z práce. Vysoká míra konkretizace představuje další plus. 

Jazyk je, jako už bylo zmíněno, velmi odborný. Na druhou stranu autor prokládá definice i neformálnější, familiární mluvou. Ve snaze přiblížit se čtenáři a vtáhnout ho do dané problematiky jej často oslovuje („představte si“, „co myslíte“ apod.). 

 

Michal Skořepa v úvodu upozorňuje, že jeho snahou rozhodně není převyprávět učebnice ekonomie, nýbrž poskytnout širší veřejnosti odpovědi na otázky, které při sledování médií nebo debat na sociálních sítích napadnou snad každého z nás. Tímto tvrzením sám odhaluje slabinu Ekonomických jednohubek, a to jistý stupeň zjednodušení. Mnohým může být proti srsti i místy neformálnější přístup a mluva. Obecně lze ovšem konstatovat, že cíl pomoci běžnému člověku porozumět ekonomickým a finančním záležitostem zvládl splnit. Dílo je rovněž možné doporučit studentům výše uvedených oborů jako doplňkovou literaturu.

 

Michal Skořepa vystudoval Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy, již v roce 1998 zakončil titulem Ph.D. v oblasti ekonomické teorie. V rámci studia absolvoval kratší pobyty na Rooseveltově univerzitě v Chicagu a na univerzitách v Manchesteru a v Kostnici. Během své bohaté kariéry působil jako makroekonomický analytik v tehdejší Investiční a poštovní bance či na různých pozicích v ČNB. Od roku 2006 zastává funkci poradce člena bankovní rady, resp. viceguvernéra. Mimo jiné vydal učebnici základů behaviorální ekonomie vycházející z dlouholetých přednášek na IES FSV UK. Mediálně popularizuje ekonomická a finanční témata, píše pro odborné časopisy. Je spoluautorem publikací pro děti a mládež týkajících se finanční gramotnosti. 

 

Ekonomickými jednohubkami jsem si osvěžila znalosti nabyté na pražské Vysoké škole ekonomické a zároveň se dozvěděla více o aktuálních problémech české ekonomiky. Z mého pohledu se jedná o výborně zpracovanou populárně naučnou publikaci a přála bych si, abych ji bývala měla k dispozici už před lety. 

 

Závěrečné hodnocení:  90 %  


Anotace:
Můžou banky rozpůjčovat tolik peněz, kolik se jim zachce? Proč má Česká národní banka nakoupeno tak málo zlata? K čemu je nám stát a kde bere peníze? Jak může naše vláda oznámit úspory, a přitom vesele utrácet? Jsme všichni nepřijatelně hamižní? Takové a podobné otázky občas napadnou asi každého z nás. A právě na takové otázky odpovídá tato knížka. Odpovídá jednoduše a jasně, bez teoretických pouček – ostatně její autor má za sebou zkušenost s psaním nejen vysokoškolských učebnic, ale také ekonomických pohádek pro malé děti pro podporu jejich finanční gramotnosti. Nabízí nám možnost lépe porozumět fungování ekonomiky a pochopit mnohé skutečné události, o kterých slýcháme v médiích a pak diskutujeme třeba v hospodách. Autor často nabízí svůj pohled na danou věc, ale současně dává čtenářům dost informací na to, aby si udělali svůj vlastní názor. Populární formou tak vlastně posiluje ekonomickou gramotnost české veřejnosti, tolik potřebnou pro budoucí prosperitu této země.

Nakladatelství: Grada
Rok vydání: 2023
Žánr: odborná literatura

Počet stran: 320
Vazba: brožovaná s chlopněmi