Když se o jednoho muže dělí dvě ženy
A tahle žena, jeho žena, právě obchází pult a usmívá se na mě. Asi sebou říznu. Už je tak blízko, že za chvíli ucítím její parfém a uvidím špičky řas. A teď už je těsně u mě a já se asi pozvracím. Proč jsem sem chodila? Pak se zeptá, jestli mi může nějak poradit. (citace ze třetí kapitoly, 13:55)
Za recenzní audioknihu děkuji společnosti Euromedia.
Chci zakoupit tento titul!
Když do butiku úspěšné módní návrhářky Lucie vstoupí studentka Anna, ani ji nenapadne, že její sokyně v lásce přesně ví, s kým má tu čest. Obě mají naprosto jasnou představu o té druhé: zhýčkané, sotva odrostlé děcko z rodiny zbohatlíků versus dokonalá panička, jež dosáhla všeho, co chtěla. Zatímco se v myšlenkách odehrávají střípky z životů, které je dovedly až sem, v obchůdku se pomalu, ale jistě schyluje ke katarzi. Anebo ne?
Přála jsem si být ta první, která ho vylomila z monogamie, ale nejsem. Jsem druhá v pořadí, a kdo ví, jestli druhá. Možná jsem třetí, pátá nebo desátá, ale první určitě nejsem. A i kdybych první byla, přede mnou bude pořád tahle mondéna, které určitě ladí kalhotky s podprsenkou a která s ním obývá byt natolik dokonalý, že jim na dveře zaklepali novináři, a já mám kvůli nim před očima ten jejich dokonalý život pokaždé, když opilá usínám ve svém pokoji. (citace z první kapitoly, 17:18)
Stehy jsou mnohovrstevnatou prózou, v níž se kromě stěžejního prvku „souboj manželky s milenkou“ dostává prostoru i jiným tématům: homosexualita, vynucený sex, sociální rozdělení společnosti. Je až s podivem, co všechno Zeithammerová zvládla obsáhnout na pouhých dvou stovkách stran. Ne všem je ale věnována stejná míry pozornosti, u mnohých spíše jen klouže po povrchu, což nemusí být všem čtenářům po chuti.
My. Ne on, ne já, my. Náš život. Ne můj, ne já, ale já s ním. Bez něj si už nedokážu život představit. My nemůžeme přijít, moc nám to chutnalo, máme se moc rádi. Musela bych všechno změnit. A začít u gramatiky. (citace z první kapitoly, 14:48)
Příběh je podán z hlediska obou protagonistek, již se ve vyprávění pravidelně střídají. Díky tomu se postupně dozvídáme, že nic není takové, jak se zprvu zdá. Lucie ani Anna nejsou ženami, za něž se navzájem považují. Jedno odhalení následuje druhé, tudíž záhy zjistíme, že perfektní ikona módního průmyslu s bytem plnícím stránky lifestylových magazínů trpí komplexy méněcennosti a celoživotním bojem o uznání. Rozmazlená, sotva zletilá slečinka, snažící se odloudit ženatého muže, rovněž není tolik příšerná. Klasické archetypy „hodná žena proti zlé svůdnici“ zde nenacházejí uplatnění. Sama autorka tvrdí, že chtěla vytvořit více pohledů na věc a vyvarovat se černobílému zobrazení špatné milenky.
„Anno, poslouchej mě. Není žádný my. Ani žádný spolu.“
„Já vím.“
„Myslel jsem, že zrovna tobě tohle nebudu muset říkat polopaticky, ale seš asi úplně pitomá!“ (citace z šesté kapitoly, 9:30)
Kromě perspektivy se mění i časové roviny. Děj se odehrává převážně v minulosti, retrospektiva je však pravidelně protnuta současností v obchodě. Zatímco se k posluchačům dostávají nejrůznější traumata, jež vyplouvají na povrch, krouží kolem sebe hrdinky v krámě jako zvířata na lovu – netušíce, že protivnice přesně ví, kdo před ní stojí.
Dílo je vyprávěno v ich formě, díky čemuž se s postavami lze rychle a bez problémů ztotožnit. Tento fakt je i důsledkem velmi propracované psychologie jak Lucie, tak Anny a vykreslení silných i slabých stránek. Člověk bez problémů porozumí pohnutkám obou, ačkoli stojí na opačných stranách barikády. Vzbuzují pozitivní, ale i negativní emoce, soucit i shovívavost.
Jazyk se mění v závislosti na mluvčích a situaci. Přestože je v zásadě spisovný (všichni aktéři patří do vyšší společnosti), občas dá příležitost hovorovým vyjádřením a vulgarismům – zejména při vyostřených konfliktech. Během sexuálních scén, jež se v počinu vyskytnou, se objeví i explicitní výrazivo.
„Tak mi vykuř.“
„Co když nechci?“
„Dělej!“
Celou dobu mi mnul prso, a tak jsem mu odrazila ruku a klekla si na koberec. Prso, které mi předtím mnul, mi brnělo. V duchu jsem myslela na článek o Selma Lagerlöf, který jsem si četla ráno a o kterém jsem chtěla Hynkovi říct, ale věděla jsem, že mluvit o švédské literatuře uprostřed sexu se nehodí. A tak jsem mu rozepnula kalhoty. (citace z šesté kapitoly, 19:33)
Stehy jsou vzhledem k rozsahu spíše novelou než románem, při troše štěstí je člověk
naposlouchá za jedno dvě odpoledne. Na poměrně malém prostoru se však odehrává plejáda dramat a citových bouří,
jež nenechají snad nikoho chladným. Zřejmě i díky svému vysokoškolskému
zaměření zvládla autorka celkovou kompozici na výbornou, stejně jako vykreslení a vypointování různých situací. Minus pro někoho může znamenat určitá repetitivnost v retrospektivních částech, kdy se podobné scény často opakovaly. Perspektiva manžela by rovněž neškodila, na druhou stranu by mohla narušit literárně vděčné pojetí dvou opačných světů.
Nemohla jsem si vzpomenout, kdy se tohle všechno stalo. Kdy mě manžel, který mi sliboval, že už nikdy nebudu sama, nechal samotnou. (citace z třinácte kapitoly, 7:22)
Anežka Šťastná i Petra Bučková své postavy vystihly skvěle. Velmi pozitivní je i fakt, že obě hrdinky byly namluveny
interpretkou přibližně jejich věku – díky čemuž působí na čtenáře
uvěřitelněji a snadněji je tak vtáhnou do příběhu. Jednotlivé kapitoly
či vyprávění žen od sebe odděluje nevtíravá, avšak lehce dramatická
hudba vyvolávající napětí.
Sára Zeithammerová je absolventkou FAMU. Aktuálně studuje roční postgraduální program na filmové akademii DFFB v Berlíně se zaměřením na televizní scenáristiku. Teoretické poznatky převedla do praxe spoluprací s Českou televizí, pro niž napsala seriál Pět let. Zároveň se podílela na scénáři k webovému seriálu České televize TBH. S režisérem Milanem Cieslarem dala vzniknout celovečerní adaptaci Hany Aleny Mornštajnové.
Když otevírám něčí prvotinu, pociťuji vždy mírné obavy. Navzdory zveřejněným pozitivním ohlasům na Stehy jsem se podobným myšlenkám neubránila ani v tomto případě. Mé starosti však rozhodně nebyly na místě, neboť se jedná o skutečně povedený počin. Kniha mě naprosto pohltila, zejména díky různým optikám na jednu věc a eliminování stereotypů. Díky tomu jsem nadšeně hltala každé další odhalení ze života hlavních aktérek.
Závěrečné hodnocení: 90 %
Vydavatelství: Témbr
Interpret: Anežka Šťastná a Petra Bučková
Rok vydání: 2023
Žánr: společenská próza
Délka: 6h 05m
Formát: mp3
Komentáře
Okomentovat