Všechno, co jste kdy chtěli vědět o Svaté zemi
Jo, cítím se vykořeněně, ale stejně jako v roce 1996 je to moje rozhodnutí, moje puzení a možná i řešení, jak trochu změnit kulisy svého života. Nastupuju jako zpravodaj České televize. Bude to moje objevování Izraele, dějství třetí. A tentokrát se vším všudy. (str. 23)
Za recenzní výtisk děkuji společnosti Albatrosmedia.
Za recenzní výtisk děkuji společnosti Albatrosmedia.
Zajímalo vás někdy, co obnáší práce zahraničního reportéra žijícího uprostřed válečného konfliktu na Blízkém východě? Pak jste na správném místě. Své zážitky z tohoto povolání popisuje David Borek v počinu Moje roky v Izraeli, jenž si dnes společně představíme.
Někdo by jej mohl považovat za válečného zpravodaje, on se tomuto označení raději vyhýbá. A to i přesto, že mu skoro denně jde o život. Po zaznění sirén se musí urychleně přesunout do krytu, aby se vyhnul nebezpečným raketám směrujícím k Izraelcům z Palestiny. Pro někoho něco nemyslitelného, pro něj prakticky každodenní chleba. Tyto situace vypráví barvitě a do nejmenších detailů. Při jejich čtení budete mít pocit, jako kdybyste tam byli s ním. Přestože se během let staly téměř rutinní záležitostí, nahlédnete i do momentů, ze kterých mrazí.
Lidé snášejí ostřelování různě. Někdo si čte o Přemyslovcích, jiný to bere jako specifický druh manželské terapie, kdy rodina po dlouhé době prožije něco intenzivního pohromadě. Modernizovaná „černá hodinka“. Mám kamarádku, jejíž devítiletý syn reagoval na sirény a útěk do krytu hořce: „Sakra, takže to sushi, co jsme si objednali od rozvážkové služby, nám nedoručí?“ (str. 160)
Kromě rozepře mezi Izraelci, Araby či Beduíny se autor věnuje dalším důležitým tématům. Obsah je rozdělen do pěti kapitol tvořených jednotlivými podkapitolami. Zprvu vám řekne něco o sobě a o jeho vztahu k této zemi. Následně podá podrobný náhled do mentality a kultury charakterizovaného národa. Dozvíte se, kým vlastně jsou a co mají v povaze. Poznatky tohoto typu určitě ocení ti, kdo se chystají na dané místo. Budou alespoň vědět, na co se připravit.
Poměrně velká část je věnována politice. Zatímco v Česku můžete občas zaslechnout oblíbenou frázi „já na politiku kašlu“, u těchto lidí ji neuslyšíte. Jsou do ní velmi zapálení. Nejste-li fanouškem, nepotěším vás. Úsek je velmi rozsáhlý a Borek volební období důkladně rozpitvává. I když chápu významnost těchto údajů, osobně jsem je měla problém zpracovat, neboť se jich vyskytuje rozsáhlé množství. Věřím, že se najdou i další, kteří by mohli mít podobné potíže.
A takhle je to s nimi dodnes. Věří svým politickým oblíbencům, s gustem je hájí, nadávají na ty neoblíbené, občas se zklamou a ve volbách to hodí někomu jinému, ale paušální znechucení politikou tu existuje jen sporadicky. Pětkrát museli jít během tří let volit, a přesto jich vždycky přišlo hlasovat okolo 70 %. Neuslyšíte tu moc často ani havlovské teze o „nepolitické politice“, ani ty babišovské o manažerech, kteří „řídí stát jako firmu“. (str. 62)
Jak už bylo naznačeno, Borek jde do hloubky a neklouže pouze po povrchu. Díky novinářské profesi vše zvládá srozumitelně nastínit a propojit s podstatnými sděleními pro pochopení textu. Nicméně se některé dějové odbočky mohou zdát čtenářům zdlouhavé.
Titul je obohacen o fotografie jak z rodinného alba, tak z dalších zdrojů. Jsou příhodné a vztahují se k individuálním tematickým celkům.
Moje roky v Izraeli lze pokládat za vhodnou volbu pro každého, kdo se chce blíže seznámit se Svatou zemí a zjistit více o tamním nátuře i izraelsko-palestinském konfliktu. Na hodnotě přidávají především osobní zkušenosti a nestrannost. Pokud ale nemáte rádi smršť všemožných údajů a reportérský přístup k vyprávění, knize bych se vyhnula.
Zdroj: archiv recenzentky
David Borek absolvoval obor historie-politologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Poté začala jeho dlouhodobá spolupráce s Českou televizí, pro niž dělá dodnes. Posledních pět let působí jako zpravodaj v nestálém regionu Blízkého východu, který ho fascinoval již od dětství. Autorsky se dále podílel na Putinově válce, kronice věnující se válce na Ukrajině.
Osobně dílo považuji za zajímavé čtení. Líbil se mi koncept i občasný výskyt sarkasmu, jenž určité pasáže vhodně odlehčil. Oceňuji způsob přistupování k zprostředkovaným informacím a objektivnost. Můj hlavní problém byl s vleklými popisy a nezáživnými odbočkami. Nebýt jich, zanechal by mě s lepším dojmem.
Závěrečné hodnocení: 70 %
Anotace:
Jarmulky, surfaři a rakety.
Izrael a neklidná oblast Blízkého východu očima reportéra ČT. David Borek je stálým zpravodajem ČT v nestálém regionu Blízkého východu. Jak moc je tam (ne)bezpečno a co obnáší práce novináře v tak turbulentní oblasti? Existuje něco jako izraelská mentalita? Čeho se týkají tamní politické hádky? A jak vypadá izraelsko-palestinský konflikt zblízka? Všechno, co jste kdy chtěli vědět o Svaté zemi, se nyní dozvíte v reportážní publikaci plné barvitých příběhů i fotografií, které vás přenesou přímo do středu dění.
Jarmulky, surfaři a rakety.
Izrael a neklidná oblast Blízkého východu očima reportéra ČT. David Borek je stálým zpravodajem ČT v nestálém regionu Blízkého východu. Jak moc je tam (ne)bezpečno a co obnáší práce novináře v tak turbulentní oblasti? Existuje něco jako izraelská mentalita? Čeho se týkají tamní politické hádky? A jak vypadá izraelsko-palestinský konflikt zblízka? Všechno, co jste kdy chtěli vědět o Svaté zemi, se nyní dozvíte v reportážní publikaci plné barvitých příběhů i fotografií, které vás přenesou přímo do středu dění.
Nakladatelství: BizBooks
Rok vydání: 2023
Žánr: cestopis, literatura faktu
Počet stran: 256
Vazba: pevná
Rok vydání: 2023
Žánr: cestopis, literatura faktu
Počet stran: 256
Vazba: pevná
Komentáře
Okomentovat