Roboti, lidé a nebezpeční predátoři...
„Čekat znamená předpokládat, že máš čas. A kolik si myslíš, že toho času máš, Michaeli?“ (str. 96)
Za recenzní výtisk děkuji autoru Michaelu Newchopovi.
Za recenzní výtisk děkuji autoru Michaelu Newchopovi.
Autor se záhadným, anglicky znějícím pseudonymem na podzim úspěšně absolvoval kampaň na Startovači a poslal tak do světa dvoudílný sci-fi román o tajemství kovu na vzdálené planetě, o cestách mezi dimenzemi a různých variantách reality.
Počáteční bod spletitého příběhu leží na místě, na němž obyčejně akční sci-fi knihy ani nekončí, natož aby tam začínaly – totiž v domově důchodců.
Hlavní hrdina dožívá své poslední dny v tichu plzeňského domu pro seniory a matně si vzpomíná na dobu, kdy býval aktivním agentem jakési tajné služby. Stále víc upadá do stařecké otupělosti, trápí jej neduhy a tělo neposlouchá, jak byl zvyklý. Posledními zbytky vůle se však rozhodne vytrhnout z šedi, v níž se pomalu, ale jistě topí jeho staré já, a splnit si životní sny.
Prchne ze zdánlivě obyčejného zařízení a vydává se na pouť do Jižní Ameriky. V Bolivijských horách se ve starobylém městě setkává se záhadným Pastevcem. Ví, že má v patách Nemesis – zabijáka, jehož úkolem se stalo tvrdohlavého staříka eliminovat. V okamžiku vražedného výstřelu se ovšem aktivuje pradávný portál a dědouškovo sebeironické, zkušenostmi nabité vědomí vytrhne z těla a katapultuje na úplně jiné místo v jiném čase, v úplně jiném světě.
Vnitřek boxu vyplňuje pěkně naditá křiklavě žlutá taška s nápisem IKEA.
„IKEA? Vážně? No tomu říkám nápad!“
„Mně to neříkej. Nebyl to můj nápad. A na to, co je uvnitř, se fakt netěším.“
„To já taky ne, staříku. Vůbec se netěším.“
S taškou, která by spolehlivě posloužila místo reflexní vesty při výměně kola na zasněžené švédské dálnici, vycházím, tedy opět se stařecky ploužím, po schodech nahoru a mizím na toaletě pro osoby se sníženou schopností pohybu. (str. 34)
Román prošpikovaný zajímavými obrazy a nápady otevírá témata robotiky a rozdílu v přístupu k technologiím a zároveň chvílemi vypadá, jako by stál na pomezí sci-fi a fantasy. Archetypy Tvůrce, Dárce, Ochránce či Trpitele vytváří spíše fantaskní atmosféru, tomuto dojmu nahrává i popis prostředí na planetě Pu-ma a života tamějších obyvatel.
Tvorbě světa dal autor velkou péči. Setkáváme se s dvacítkovou početní soustavou, jiným odměřováním času, spoustou slov ze smyšleného jazyka a s originální historií. Neváhá si pohrávat také s alternativní realitou v kulisách současné České republiky. Působí to promyšleně a zajímavě, nicméně některé vysvětlivky a poznámky pod čarou mohou zaujaté čtenáře poněkud obtěžovat.
Vypravěčem je z největší části sám hlavní hrdina, který čtenáři ich-formou sděluje své postřehy, hořké vtípky i úvahy. Výjimečně se vyskytují pasáže napsané ve třetí osobě, ty ukazují téměř snové záblesky v pozadí prvního plánu.
Je patrné, že se jedná o část dvoudílného celku, neboť s představováním atmosféry i zápletky spisovatel nespěchá. Tempo je vyvážené, akční pasáže autor buduje velmi schopně. Výjimečné začátečnické stylistické škobrtnutí nebo překlep zaniká v celkově příjemném dojmu, který publikace zanechává.
Jedním z prvků, který dělá z Metalstory tak čtivé dílo, je humor a občasná ironická nadsázka. Zábavné jsou i popkulturní odkazy.
Po několika dnech jsem začal být s výsledkem spokojen. A proto jsem se odhodlal k významnému kroku a nabídl hath-brnění Ea-rah, aby si je poprvé vyzkoušela.
To jsem si ale naběhl! Ženské tělo je přeci jen jinak stavěné.
Když se Ea-rah konečně vtěsnala dovnitř, vyčítavě se na mě podívala: „Ale Miahu! A prsa si mám schovat do rukávů nebo kam vlastně?“ (str. 230)
Nečekaným a nezvyklým prvkem je i to, že jméno protagonisty se shoduje s pseudonymem tvůrce. Zdá se, že šlo o snahu vytvořit si prostor pro mystifikaci, která by zvyšovala důvěryhodnost vyprávění z pohledu jakoby očitého svědka.
Obálka vytvořená umělou inteligencí v několika rovinách báječně ladí k celkovému vyznění a příjemným bonusem je také fakt, že na spisovatelských webových stránkách Michaela Newchopa lze nalézt další zdařilé vizualizace.
Příběh kovu lze doporučit příznivcům klasické sci-fi, zároveň však neobsahuje tolik technických detailů, aby odradil čtenáře akční dystopické fantasy. Mohu říci, že na druhý díl se skutečně těším a jsem zvědavá na vyústění naznačených zápletek.
Závěrečné hodnocení: 86 %
Žánr: sci-fi
Vazba: brožovaná
Komentáře
Okomentovat