Střípky ze životů obětí se skládají v mozaiku
pozoruhodného příběhu o novodobém otrokářství
Dobro se snaží potřít zlo – ale zlo, to se brání. Je silnější.
Na nebi bojují andělé. Ne všichni andělé jsou bílí. (citace ze stopy 16, 0:40)
Za recenzní audioknihu děkuji společnosti Euromedia Group.Chci zakoupit tento titul!
Za recenzní audioknihu děkuji společnosti Euromedia Group.
Když se Nikola seznámila s mužem, který se známým představoval
výhradně jako Marcel Kapíto, byla mladá, zamilovaná a… velice naivní. Dychtivě přijala roli manželky, porodila mu děti a starala se o chod celé domácnosti – mezi
jejíž členy patřila i početná sebranka podivných individuí. Prý přijeli do
Anglie za prací, jenže kam potom mizí jejich mzdy?
Kdo je vykořisťovatel a kdo vykořisťovaný? Dovedou vůbec otroci ocenit svobodu, jestliže jim seberete tu jedinou jistotu, ke
které se celé roky upínali?
Věděla, že musí poslechnout, a věděla, že je to špatně. (citace ze stopy 14, 01:53)
Vyprávění probíhá v er-formě a využívá přítomného i minulého času, neboť kromě současné situace tvoří podstatnou část také vzpomínky. Každá stopa zpravidla zachycuje perspektivu jedné z ústředních postav, přičemž pár dostane více prostoru než jiní (příběh otevírá i uzavírá právě Nikola). Nechybí ani doslov autorky, kde se vyjadřuje ke kontextu skutečných událostí, jež ji inspirovaly k napsání knihy.
Příznačný sloh vnáší jemnost a poetičnost do jinak surových a škaredých událostí, prokládá děj psychologickými a filosofickými prvky. To sice přidává dílu na literární hodnotě a potěší všechny milovníky jazyka, ale na druhou stranu se netrefí do vkusu každému a vytváří lehký paradox (opravdu by byla houmlesácká fetka schopná tak květnatých úvah?). Věrohodnost naopak podpoří používání hovorových výrazů, slangu, nářečí nebo cizích výrazů (nejvíce z angličtiny, slovenštiny a romštiny, vyskytne se však i hindština s arabštinou), čímž částečně kompenzuje relativně chabou atmosféru prostředí.
Pamatovala se, jak si šeptali: „Už nemá mnoho času. Už jí mnoho času nezbývá.“ Jako by čas byl pecen chleba nebo sklenice s povidly. Krájíte chleba, nabíráte lekvár na lžičku, ani si nevšimnete, že bochník už není za co držet, když si ho přitisknete k prstům, abyste do něj zatkli nůž, ližičkou musíte šmátrat hloub a hloub v pohári, vždyť je pořád dost, tak nač se trápit. A potom najednou vám zbyde v ruce jen patka, lžíce narazí na dno sklenice a lidi kolem si začnou šeptat… (citace ze stopy 12, 0:27)
Přestože se hlavní dějová linie točí kolem dramatu v domě, popisy neopomíjí ani zajímavé životní etapy jeho obyvatel. Postavy jsou morálně šedé, každý je protagonistou svého vlastního příběhu a v případě Nikoly se dokonce stírají hranice mezi spoluviníkem a obětí. Kromě námětu novodobého otrokářství se také řeší sňatkoví podvodníci, násilí na ženách či problematika drogové závislosti. Další těžká témata (potraty, kojenecká úmrtí, znásilnění) naneštěstí mohou sloužit jako spouštěče deprese a úzkosti pro citlivější povahy.
Vyobrazení státních institucí by se rovněž dalo označit za nečernobílé. Právě jejich přístup totiž kdysi vehnal některé z těchto sociálně slabých lidí do osidel vypočítavých grázlů. Bezdomovcům Marcel poskytl střechu nad hlavou, narkomanům nedobrovolnou odvykačku... A bohužel u „zachráněných“ jedinců bez další péče snadno hrozí sklouznutí do starých kolejí.
Mezi tyto ztracené existence patří například Jolana. Na pořádnou práci či pomoc Nikole s úklidem domácnosti je moc líná, to si radši zašuká. A jelikož to dělá pro radost, ani si nevšimne, že má na druhé straně dveří přičinlivé pasáky. Bratři Ondičové se zase motají v koloběhu práce a alkoholu. Upsali se splatit dluh svých rodičů u Marcela, jenže jeho konec zůstává v nedohlednu. Jak dlouho už jsou v Anglii? Rok? Pět? Deset? Na dně láhve se zdá být každý den stejný. A Lumír coby jeden z hrstky vyvolených ví, co tenhle byznys obnáší. Vystudovaný inženýr si přece na rozdíl od ostatních zvládne dát dvě a dvě dohromady. Proto ho hryže svědomí, aniž by si připustil, že i jeho Marcel využívá a pouze mu tu a tam hodí pár drobků od stolu.
Každý, s kým zrovna šla do postele, jí vykládal, že zbylí tři, co tady zrovna nejsou, se budou brzo ženit. Vrátí se do Pákistánu a budou mít svatbu, velkolepou. V Anglii jsou jen na nějaký čas, aby si vydělali a, pokud to jen trochu jde, taky si užili. Ten, co je zrovna tu, vedle ní, v posteli s ní, ten, co ji hladí a líbá a všechno, ten je docela jiný. (citace ze stopy 10, 4:53)
Podmanivá interpretace Jitky Ježkové hravě vtáhne do děje, její procítěný projev vynikne zejména v pasážích s ženskými hrdinkami. Kapitoly trvají průměrně od dvaceti do čtyřiceti minut a hudební vsuvky tvoří jakoby rozladěné tóny kytary, překvapivě ne nepříjemné, spíše umocňující náladu audioknihy, že tady něco nehraje.
S orlem na zádech bych doporučila příznivcům thrillerů (stylem má nejblíže asi k tvorbě J. P. Delaneyho), společenské prózy a všem, kdo mají rádi silné lidské příběhy.
Protože nač by ses ve škole dobře učil, k čemu? Když budeš nakonec dělat ve fabrice nebo strkat zboží do fochů, každej na tebe bude ječet, a když si budeš chtít odskočit na záchod nebo na cigáro, budeš muset dřív vykouřit šéfa, než ti to povolí. (citace ze stopy 4, 23:59)
Iva Pekárková emigrovala v roce 1983, těsně před dokončením studií na přírodovědecké fakultě UK. Procestovala svět (od Ameriky přes Thajsko až po Nigérii) a vystřídala pestrou škálu profesí. Když se pak vrátila do Prahy, krátce působila v redakci MF Dnes. Nakonec se usadila v Londýně, kde se věnuje tlumočnictví. Literární činnost provozuje od začátku 80. let, nejprve publikovala články a povídky (časopisecky), následovaly cestopisné reportáže, memoáry a povídkové sbírky. Kromě novinky S orlem na zádech se u vydavatelství Témbr dočkal audioknižního zpracování i román Dům bez zrcadel (rovněž v podání Jitky Ježkové) zachycující osudy pendlerky a pečovatelky Markéty.
Subjektivní dojem: Zezačátku jsem se obávala, že se mi nepovede vžít do postav převážně romského původu nebo z nižších společenských vrstev s krapet odlišnou optikou, ale hodně mi s tím pomohly sloh a interpretace. Titul mě donutil k přemýšlení, probudil emoce (někdy bohužel i ty nevyžádané). Líbilo se mi, že si díky konceptu perspektiv může posluchač sám vybrat, čemu a komu věřit, utvořit si o celé kauze vlastní názor.
Závěrečné hodnocení: 75 %
Anotace:
Víte, který králík umí lítat? No přece ten, co má na zádech orla.
A víte, kdo vás vytáhne ze zoufalství, bídy a drogové závislosti, poskytne vám střechu nad hlavou a všechno, co v životě potřebujete? No přece novodobý otrokář. Román S orlem na zádech přináší zasvěcený a psychologicky propracovaný vhled do jednoho z případů, jaké se v Anglii, a nejen v Anglii, dějí každou chvíli. Šikovní „podnikatelé“ si vyhlédnou oběti mezi sociálně vyloučenými krajany, nastěhují je k sobě domů, najdou jim práci – a jejich výdělek si strkají do kapsy. Mnohé z obětí snad ani nechtějí vědět, že je tady něco v nepořádku. Co si počnou, když jsou jejich otrokáři zatčeni?
Vydavatelství: Témbr
Interpretka: Jitka Ježková
Rok vydání: 2023
Žánr: společenská próza
Délka: 9h 10m
Formát: mp3
Komentáře
Okomentovat