Recenze: PŘÍPAD PŘELÉTAVÉHO STAROŽITNÍKA (Miroslav Macek)

 Milostné avantýry jednoho promiskuitního antikváře

Případ přelétavého starožitníka (Miroslav Macek, ilustrace: Zdeněk Mareš, Albatrosmedia: nakladatelství XYZ)

Antracitový kostýmek, jehož jedinou ozdobou byl dokonalý střih, stejně dokonalé nohy v hedvábných punčoškách, elegantní lodičky, krátký účes podobný mikádu, střídmé nalíčení a šeptající, nikoliv povykující vůně směsi parfému a zdravého mládí. Docela mne udivilo, že jí dveře nepřidržoval Oldřich Nový. (str. 129)


Za recenzní výtisk děkuji společnosti Albatrosmedia.
Chci zakoupit tento titul!


Starožitník Viktor je vášnivým milovníkem estetična všeho druhu. Jeho smysl pro detail se mu vymstí ve chvíli, kdy jednoho večera během rande v baru náhodně objeví tělo svého zákazníka. Vražedný nástroj mu připadá více než povědomý, jedná se o jeho vlastní nůž na dopisy. Začne zločin po vlastní ose vyšetřovat. Zaměstnání mu do cesty přivede mlaďounkou Valerii, která se s radostí zhostí role Watsona. Podaří se jim společně odhalit vraha a jeho motiv?

Dostane se nám zevrubné charakterizace starožitnického řemesla, a to včetně detailního rozboru materiálů, z nichž se šperky vyrábí. Kapitoly jsou kratší a více než na vyšetřování jsou zaměřeny na popis Viktorových obyčejných až jednotvárných dní. Když do starožitnictví vstoupí krásná mladá dáma, tak Viktor na nic nečeká, pozve krásku na večeři či kvalitní víno a ta jeho šarmu a neutuchajícímu gentlemanství téměř nikdy neodolá.

Detektivní námět pouze doplňuje příběh, který v sobě nezapře prvorepublikové rysy, ač o časovém údobí nenajdeme ani zmínku. To je trošku na škodu, protože vyprávění ztrácí na autenticitě. Neumím si představit, že by měl současný antikvář tak konzervativní způsoby.

Zdroj: archiv recenzentky

Viktor je staromilec a gurmán,  na život nahlíží povrchně. Na ženách obdivuje hlavně vnější krásu a o zbytek se příliš nezajímá. Střídá v posteli jednu za druhou, ale dámy po něm nechtějí žádné závazky a všechny s ním skvěle vycházejí i po ukončení jejich romance, což rovněž působí velmi nepravděpodobně. V hlavním hrdinovi spatřuji jistou podobnost se slavným Herculem Poirotem, který si také potrpěl na krásu a jeho krví proudila belgická galantnost.

Vyprávění spisovnou češtinou v ich-formě plyne v pomalejším tempu. Text obohacují básnická přirovnání a vzletné slovní obraty doplněné o Viktorovy postřehy maličkostí. Ty jsou většinou v závorce a můžeme tak zpříma nahlédnout do jeho poněkud jednostranně orientované mysli. Protagonista se často obrací přímo ke čtenářům a pokládá jim různé řečnické otázky.

Oblečení, které měla na sobě, a nevtíravě luxusní doplňky, hlavně však samozřejmost, s jakou je nosila, dokazovaly, že tato žena dokáže být vydržována na velmi vysoké úrovni. A že šlo o ženu vydržovanou, tak na to vezměte jed, kde jinde, než v mé branži se s nimi setkáváte a naučíte se je rozeznávat? Neberte ovšem tato moje slova jako nějaký odsudek, naopak. Nemám nic proti tomu, když krásná žena využívá svoji krásu k dosažení spokojeného a bohatého života, a stejně jako jiná využívá svého původu nebo nějakého vrozeného talentu. Ale odbíhám... (str. 10)


Postav je sice povícero, kromě Viktora nedostávají příliš prostor a hrají převážně epizodní roli. Charakter Viktora zůstává plochý bez sebemenšího vývoje. Zarytý starý mládenec se ze svých chyb ne a ne poučit.

Závěrečná pointa je poněkud překombinovaná a přitažená za vlasy. Problém čtenáři mohou spatřit v žánrovém zařazení, které láká na detektivku, samotné pátrání ovšem není stěžejní. Na začátku se sice stane vražda, ale následující události odbíhají od tématu a konečné rozuzlení zabere pár stránek. Dílo téměř postrádá napětí a zařadila bych ho spíše mezi humoristické novely. Ostrovtip totiž Viktorovi rozhodně nechybí a jeho postřehy o jemnějším pohlaví vykouzlí úsměvy.

Zdroj: archiv recenzentky

Případ přelétavého starožitníka doporučuji nenáročným čtenářům, kteří si chtějí u knihy odpočinout. Na své si přijdou zejména ženy, které milují šperky a starožitnosti, protože při čtení jim fantazie jistě vykreslí věrohodný předobraz zapadlého krámku plného neobvyklých skvostů a tajuplných historických předmětů.

Kniha je obohacena o černobílé ilustrace Zdeňka Mareše, tvořící dojem komiksu a snažící se o navození tajemna.

Miroslav Macek je stomatolog, publicista, překladatel a bývalý politik, který stojí za vznikem Občanské demokratické strany. V současné době se věnuje politickým glosám. Literárně se podílel na několika kuchařkách a napsal pokračování ke slavnému Saturninovi od Zdeňka Jirotky.

Jako celek hodnotím Případ přelétavého starožitníka jako příjemnou jednohubku na pár hodin, která vás sice neurazí, ale bohužel ani příliš nenadchne. Celé vyprávění na mě působilo tak nějak lacině. Líbila se mi však vybroušená stylistika a neotřelé slovní obraty, je znát, že Macek psát umí.

Závěrečné hodnocení: 55 %


Anotace:
„Nečekaný zločin, nekonvenční vyšetřovatel. Detektivní lahůdka od mistra slova.“ 

Starožitník Viktor je světaznalý muž, který dovede ocenit krásu – zejména žen a cenných předmětů. Jeho život se obrátí naruby, když na toaletách jistého baru nalezne muže zavražděného nožem na dopisy. Nožem, který patří právě Viktorovi. Na odhalení příčin a pachatele této poněkud nepříjemné události bude muset Viktor spolupracovat se svým „Watsonem“, krásnou antropoložkou Valerií. A brzo zjistí, že svět za výlohou starožitnictví dokáže být pořádně divoký.

Nakladatelství: XYZ
Ilustrátor: Zdeněk Mareš
Rok vydání: 2023
Žánr: detektivní, humoristická novela
Počet stran: 168
Vazba: pevná

Komentáře