Toxická až psychedelická gay romance dotýkající se závažných témat
„Myslím, že se lidi rádi utěšujou tím, že pak přijde něco dalšího, něco lepšího. Jen protože mají strach žít doopravdy tady. Je to děsně pokrytecký. Pravda je, že tě nikdo a nic nespasí. Máš vyměřenej čas, a buď ho využiješ, nebo…“ (str. 79)
Za recenzní výtisk děkuji Kláře a Evě Pospíšilovým.
Za recenzní výtisk děkuji Kláře a Evě Pospíšilovým.
Eva a Klára Pospíšilovy se v románech specializují zejména na vypravování v er-formě, ve kterém se kdysi odvíjel také děj debutu Pátá minuta je o nás. Ten byl svým způsobem velmi odlišný a jeho atmosféra působila komornějším dojmem, zatímco neexistence je živelnější a dotýká se nezdravého vztahu.
Obě poloviny se týkají protagonistů Eliase Prescotta a
Kennetha Nolana. Zatímco Elias je vysoce toxická postava, která všechny včetně
čtenářů k sobě přitahuje jako magnet, a zastává tu negativní část,
Nolan je jeho pravým opakem. Elias je bohém, který se rád rve a žije okamžikem. Neláme si hlavu s tím, co si o něm lidé myslí, a rád přemýšlí nad životem. Je spíše pesimista, který své temnější stránky
včetně agrese utápí v alkoholu, drogách, sexu a rvačkách, ale to neznamená, že by neměl světlé
stránky. Kenneth Nolan je kluk, který je naopak nezkažený, snaží se být milý a
hodný na každého, nepije, nekouří, nedej bože aby kdy cokoliv užíval. Dokonce je
vegetarián a vyvažuje Eliasův negativní přístup. Dá se říct, že tito dva jsou jako jing a jang, přesto však nejsou černobílí.
„Nemám sakra tušení. To jako jestli jsem se sjel kvůli tobě? Zas tak si nevěř. A jestli mi chceš dělat přednášku, můžeš jít…“ (str. 143)
První část vypráví, jaké je, když se zhlédnete v člověku, žijícím na hraně, a následujete ho. Je jasné, že Elias má na Kennetha ohromný
vliv, a když započne jejich přátelství, všechno dobré se začne z Kennethova
života vytrácet, i když on to nevidí. Soustřeďuje se jen na Eliase – a tím rozbují velmi návykový vztah. Chemie mezi nimi je až devastující. Nic není tak jednoduché, jak vypadá, než se
charaktery spřátelí, čeká je ještě několik šikovně vystavěných zápletek a napětí před samotnou romancí. Asi
tušíte, že jakmile Nolan nasedne do rozjetého vlaku, ten dříve či později
vykolejí. Elias mu představuje život ze svého úhlu pohledu a slušný Kenneth se
naučí všechno, co by neměl…
Druhá polovina vám zobrazí děj po odmlce pěti let. Ukončení předešlé kapitoly je totiž velmi dramatické a díky tomu, jak příběh začne, máte docela jasné tušení, co se během uplynulé doby zřejmě dělo. Logicky také dává docela smysl. Náročnější čtenáře potěší, že vývoj charakterů je opravdu silný a svým způsobem ironický. Na druhou stranu v případě jedné postavy uzrává zcela přirozeně a není tedy divu, jak vyznívá dopad. Opět na řadu přichází silná chemie mezi nyní již dospělými muži, jejichž vztah je velmi ničemný, napínavý a až trochu psychedelický. Závěr možná mnohé zasáhne a zdá se, že duo Pospíšilových po čtenářích chce, aby nad ním sami přemýšleli. Ony mají jasno, ale jde o to, jakou budoucnost vidíte vy anebo jestli žijete okamžikem.
Každopádně bych se ráda zaměřila na psychologii postav, která se může jevit zdánlivě černobílá, což trochu působí zvláštně s ohledem na druhou polovinu příběhu. Autorky se rozhodly v jednu chvíli zmínit většinu horších návyků, zatímco tu následnou spíše osvítily dobrem. Náročnější pozorovatel dvou životních etap by mohl nápad považovat za prvoplánový, ovšem ve větší míře je naopak psychika velmi přirozená. Navíc i přes výraznost některých povahových rysů též dostatečně pestrá, a to i u vedlejších charakterů.
Jak z předešlého textu vyplývá, prim hraje toxický až psychedelický romantický vztah, který můžete znát z předobrazu tragické romance Sida Viciouse a Nancy Spungen. Nutno říct, že možná právě díky tomu nebezpečí, chemii a drsné lásce je četba silně návyková a přitažlivá pro všechny čtenáře, podobně jako tomu bylo v Pátá minuta je o nás. I od debutu bylo těžké se odtrhnout, ačkoliv byl spíše depresivnější a surovější než energický život v drogovém opojení.
Dílo tedy obsahuje závažná témata, jako jsou závislost na alkoholu, drogách či násilí. Mezi další se řadí přemítání nad životem a vlastní existencí. Jelikož je děj svým způsobem kontroverzní, předpokládám, že citlivějším čtenářům by nemuselo jeho čtení prospět a snadno v nich vyvolá silné emoce. Ke všemu je většina dění ze strany Eliase prezentována poměrně drze, jelikož on si nebere servítky s ničím a vulgarismy jsou nedílnou součástí jeho charakteru. Je potřeba vyzdvihnout také zpracování, které přes to všechno působí velmi přirozeně, koncept je propracovaný, nic míň byste po přečtení jejich prvotiny ani neočekávali. Rovněž i motiv se povedl. Ač je, dá se říct, jednoduchý a závisí na úvaze, jestli se ti dva společně zničí nebo zachrání.
Kniha sama o sobě nemá prakticky vady. Je poznat, že se jí spisovatelky pečlivě věnovaly a opět ji vytříbily. Možná může někomu vadit údajná černobílost, jejíž náznaky zprvu bijí do očí, nakonec se ale nerozběhne/neprojeví/vytratí/vyprchá. Ke všemu si vás nemusí získat ani expresivní výrazy a silná kontroverze, pokud se tématům drogové a alkoholové závislosti vyhýbáte nebo vás trápí úzkosti s nimi spojené.
neexistence je vysoce návykové dílo, které by mělo obsahovat varování, že nemusí zničit jen hrdiny, ale emocionálně i pozorovatele samotné, přestože se nejedná o účelově srdcervoucí počin. Pokud se vám líbila Pátá minuta je o nás, tak v tom případě si nenechte publikaci uniknout, i když je spíše odlišná. Ovšem i když prozatím nejste fanoušky dua Pospíšilových a máte v oblibě kvalitní gay romance, mohu jen doporučit.
Autorky mají web Szabi.cz, kde o sobě říkají, že se poznaly díky kánonu Harryho Pottera a společně začaly psát. Zprvu fanfikce, poté kratší příběhy, a nakonec vznikl jejich debut Pátá minuta je o nás, který stejně jako neexistenci vydalo nakladatelství Větrné mlýny. To se zaměřuje na literaturu pro náročnější čtenáře a tvorba těchto spisovatelek se k Větrným mlýnům rozhodně hodí. Zatímco jedna vystudovala žurnalistiku, druhá scenáristiku. A společně dokážou psát neskutečná díla.
Osobně vnímám, že prototypy postav jsou vlastně klasické, ale autorky charaktery sepsaly tak dobře, že jim to dodalo nápaditosti a promyšlenosti. Zalíbí se tak širokému publiku, ačkoli neztrácí osobitost. I když je jeden živelný, plný elánu a temnoty, ten druhý je zářnější a klidný. Já jsem si samozřejmě zamilovala Eliase, stejně jako Nolan jsem mu nedokázala odolat, ačkoliv se nikdy netajil se svými špatnými stránkami, dokázal milovat, jak to jen toxičtí lidé umí. Autorky vědí, co píší a o čem mají a chtějí psát, nic neobvyklého nepředkládají, přesto je jejich tvorba silně návyková. Mně osobně přišlo, že první část je živá a ta druhá už jen jejím důsledkem a odrazem plným bezmoci a zoufalství. První ničí, druhá vystavuje trosky na odiv. Dílo bylo obsažné a potřebovala jsem jej chvíli vstřebávat, jako bych se „sjela“ a po přečtení mě dostihla kocovina. Rozhodně skvělý zážitek, děkuju.
Závěrečné hodnocení: 98 %
Elias Prescott nemá zrovna tu nejlepší pověst. Naopak. Po škole se o něm šíří nejrůznější zvěsti. Že je to rváč. Opilec. Feťák. A možná je každá z nich pravdivá. Kenneth Nolan oproti němu působí jako ten nejhodnější kluk. Nejspíš ale není důležité, jací jsou, ale kým se teprve můžou stát. Pro sebe navzájem. Jestli jeden druhého zachrání, anebo zničí. Protože k tomu, aby se všechno pokazilo, stačí málo. Třeba se zamilovat.
Varování: Užívání návykových látek, explicitní sexuální scény, popsané násilí, vulgarismy.
Komentáře
Okomentovat