Mezilidské vztahy na všechny způsoby
Sedí v rohu vinárny, která už pamatuje lepší časy. I Anna už pamatuje lepší časy. Je jí osmdesát, ale dnes se cítí nejmíň na sto. (str. 81)
Za recenzní výtisk děkuji autorce Jitce Prokšové.
Soubor čtrnácti povídek z pera Jitky Prokšové nás přivádí do prostředí, které důvěrně známe. Vztahové bolesti a strasti zažívá každý, dokážou tak snadno zabrnkat na strunu emocí. Všichni jsme někdy procházeli rozchodem nebo řešili morální dilemata s opačným či stejným pohlavím. Všechny prózy spojuje symbolika hledání životního štěstí a problémy při snaze jej nalézt nebo získat zpět. Ne vždy je řešení na dohled a povětšinou se blíží nevyhnutelný konec.
Prokšové se podařilo vykreslit atmosféru každodennosti a stereotypu našich životů. Je nutné podotknout, že tuto skutečnost vždy nepopisuje pejorativně, jak se může na první pohled zdát. V obyčejnosti nachází ukotvení a jistoty, které k přežití potřebuje nejedna lidská bytost. Stabilita a vůle mít vedle sebe někoho, kdo vás miluje, tvoří premisu celého díla.
Autorka má trochu problém s opakováním slov, což lze vidět na obou ukázkách. Tento nešvar může někomu vadit, vyvažují ho však zajímavě uchopená témata a rychlá dynamika vyprávění.
Na mateřské dovolené tráví třetí rok, denním koloběhem se dvěma malými dětmi si připadá vůči ostatním poznamenaná. Jenže jemu se tu líbí. Aby ne... tady po něm nikdo nic nechce, nikdo mu nic nevyčítá. S povzdechem si narovná záda o opěradlo křesla. Sama neodjede – musela by vysvětlovat, předstírat, možná i lhát. A na to jí schází sebevědomí. (str. 50)
Čekání na krále
Spolužáky z gymnázia Táňu a Karla spojí náhoda, ona na prahu rozvodu a on na vrcholu sil. Jejich cesty se zase rozdělí, aby se po čase opět střetly. Psychologická sonda do ženské duše a problematiky kompromisu ve vztazích. Retrospektivní okénka do Tániny minulosti nám odkrývají archetypy mužů a dávají tak příležitost k sebeedukaci.
Pláž
Osamělá pláž vyvolávající v bezejmenné ženě tolik vzpomínek na časy již uplynulé. Jela si připomenout šťastné momenty a splnit dávný slib. Z rozjímání ji vytrhne podivný pár slunící se opodál. Lehce předvídatelná zápletka je v kontrastu s překypující melancholií a vhodně zvoleným patosem.
Jin a jang
Za závojem obyčejného grilování s přáteli se schovává spousta egoismu a pozérství. Navenek se všichni tváří spokojeně, ale co se skrývá pod povrchem? Vševědoucí vypravěč popisuje dění hned ze čtyř úhlů pohledu. Dozvídáme se tedy pohnutky každého páru a na světlo vyplouvají nemilé skutečnosti. Námět jinu a jangu symbolizuje vztah mezi mužem a ženou, leč jsou navzájem odlišní, potřebují se.
Pod rouškou
Zadlužený malíř Igor kývne na malbu portrétu manželky svého věřitele. Netuší, že vedle její krásy obraz otiskne i volání duše. Tematika domácího násilí zpracovaná citlivě a opravdově. Poněkud rušivým elementem je zasazení příběhu do doby covidové, na kterou má většina čtenářů stále živé a negativní vzpomínky.
S cizí ženou ve vlastním autě
Protagonista si od společné cesty autem s kolegyní Magdou slibuje víc, než by měl. Během jízdy Magdě připadá jeho chování podivné. Děj se odvíjí formou dialogu mezi dvěma spolupracovníky, přímá řeč podporuje autenticitu. Vidíme do hlavy oběma postavám, což vyvolává úsměvy, každý z nich je totiž naladěn na jinou vlnu.
Výročí
Stařenka Anna sedí ve vinárně se svým přítelem. Nemůže se na schůzku soustředit, protože její myšlenky se vytrácejí s příchody a odchody dalších hostů. Při pohledu na mladá děvčata jí mysl samovolně sklouzává k rekapitulaci vlastního života. Jak různá rozhodnutí ovlivňují naše bytí? Prokšová se pokouší zodpovědět palčivé otázky životních křižovatek, na kterých stojíme.
Muž a žena
Po desetiletích sledujeme vztah Gábiny a Adama ve všech jeho fázích. Rekapitulace všedních i nevšedních momentů definujících jejich lásku. Časové údobí od roku 1960 až do 2020 zcela chronologicky mapuje jednu romanci se všemi vzlety a pády.
Všechny barvy duhy
Vojta žije s bratrem v domě po rodičích, poslední dobou se mu zdají zvláštní barevné sny, snaží se jim přijít na kloub. Počin, jež vyniká mezi ostatními. Láska není prezentovaná jako romantický vztah. Cit se může totiž skrývat i v jednom čtyřnohém stvoření. Název mylně evokuje LGBTQ+ tematiku, což by mohlo milovníky tohoto žánru zklamat.
Lucie
Dvojice revizorů brázdící městskou hromadnou dopravu se na první pohled jeví nesourodě. Starší muž se mladšího snaží podpořit po traumatickém zážitku, který nevědomky způsobila krásná zrzka. Posttraumatický syndrom je v Česku jedním z tabuizovaných témat. Vylíčen je zcela bez příkras, až téměř mrazí. Stačí jeden okamžik a vše je rázem jinak.
Podzimní návrat
Jura se na vysoké škole zamiluje do profesora. Jejich turbulentní románek skončí ze dne na den, bez vysvětlení. Jediná povídka zaměřující se na homosexuální páry. Vyobrazení předsudků společnosti, které bohužel stále přetrvávají. Někdy se však za nimi může skrývat i uražená ješitnost.
Černej
Místní hajný ví o všem, co se v jeho revíru šustne, a to i mimo les. Dává pozor i na opuštěného bulteriéra, na kterého si místní obyvatelé už sice zvykli, ale náhodní rekreanti ne. Rozvádějící se pár v zápalu hádky spustí oči se své dcerky, která si chce se psem hrát, ale neodhadne jeho chování. Péče o děti po rozchodu přináší mnohá úskalí a spory, aktuálnost tématu netřeba zdůrazňovat.
Ruleta s city
Moderní randění přes online seznamky s sebou nepochybně nese rizika. Rozvedený Ota si není jistý, že je to vhodným způsobem, jak se zbavit osamělosti. Prokšová se dotýká ožehavého tématu dnešního seznamovaní. Vedeme konzumní život, který sice navenek působí jako pozlátko, ale uvnitř zeje prázdnotou.
Tušení souvislosti
Kryštof za minulého režimu spáchal činy, které raději vytěsnil i sám před sebou. Minulosti však utéct nelze. Zajímavé pojetí dvou časových os, jež se ke konci prolnou v jednu. Úderný text jdoucí až na dřeň emocím. Uvědomění, že každý z nás má na Zemi pouze odměřený čas, nelze setřást dlouho po dočtení.
Venušin symbol
Pět dívek na střední škole založí klub kamarádek. Co jim také osamoceným ve třídě plné kluků zbývá jiného. Zda je jejich přátelství opravdové, prověří jeden ze spolužáků. Pět žen a pět příběhů napěchovaných erotikou, romantikou a nadějí. Kolečko s malým křížkem v nich symbolizuje různorodost, a přitom spojenectví něžného pohlaví.
Některé z povídek se zdají být příliš neukotvené a působí hluše, jiné zabrnkají na nervy čtenářů. Moje doporučení patří všem, kteří sice chtějí relaxovat, ale hledají oddechovou literaturu s přesahem, dotýkající se aktuálních problémů ve společnosti a mezilidských vztazích.
Jitka Prokšová pracuje jako odborná asistentka na katedře matematiky na univerzitě v Plzni. Do psaní beletrie se vrhla coby čtyřicetiletá a literatura se jí tak stala největším koníčkem. Její tvorbou prostupuje schéma mezilidských vztahů ve všech možných podobách. Vedle povídkových sbírek píše novely i romány.
Fotografie na obálce i v publikaci má na svědomí Martina Kožíšek Ouřadová, podařilo se jí zachytit momenty korespondující s náladou díla.
Hranice návratů jsou čtivým svěžím počinem k odpočinku i zamyšlení, líbilo se mi zpracování různých typů lásky a odchodů ze vztahů, jež buď vyčerpaly svůj potenciál, nebo narazily na překážky, které nikdo neměl chuť překonávat. Jako nejpovedenější hodnotím Tušení souvislosti, kde se Prokšová dostává až do nejniternějších zákoutí lidské duše. Nejslabší mi přišla povídka S cizí ženou ve vlastním autě, která sice postupce gradovala, ale nakonec vyústila do ztracena.
Závěrečné hodnocení: 85 %
Muž a žena hrají ruletu s city. Kde je hranice, odkud se cesta k sobě ztrácí? Venušin symbol stmelí pětici kamarádek, které vstoupí do života jednoho muže. V ulitě přátelství zbývá dost místa i na lásku...
Čtrnáct příběhů o návratech a zvratech ve vztazích, o jiskření a flirtu, o osamělosti a hledání... nebo jeden velký o nezastupitelné úloze emocí, laskavosti a lidskosti?
Nakladatelství: Nava
Rok vydání: 2022
Žánr: povídky
Počet stran: 203
Vazba: pevná
Komentáře
Okomentovat