Ztratit svobodu, lásku nebo život?
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství BRK.
Severočeská autorka Jana Kvičerová představuje ve spolupráci s nakladatelstvím BRK svůj románový debut Pán nočních můr Po mnoha letech tvůrčích pokusů ji inspirace na tento opus přepadla uprostřed studia jazykové a literární kultury na univerzitě v Hradci Králové.
Na domácí fantasy scéně není spisovatelka úplným nováčkem. Recenzuje pro Sarden a Čteme české autory a tiskem jí vyšla již docela pěkná řádka povídek. Jak se však popasovala s mnohem rozsáhlejším útvarem?
Pán nočních můr začíná tam, kde mnohé jiné knihy končí: Zamilovaní manželé Annuvia a Gamron polapili zákeřného záporáka – Pána nočních můr a vlečou jej k potrestání. To, co ji odlišuje od jiných, je právě zvrat, který všechny čeká. Démonický vládce je sice potrestán, ale za dobrotu je na žebrotu poslána i Annuvia a její manžel.
Pokud vám něco říká pojem mesaliance, bude vám jasné, v čem tkví potíž. Annuviini příbuzní totiž neshledávají jejího chotě dostatečně vhodnou partií a rozhodnou se takový kaz na čistotě rodu rázně vymazat. Annuvia – krátce Via – je totiž Potomkem bohů, kdežto láska jejího života pouhým ubohým smrtelníkem.
Via dostane od své laskavé matky na výběr ze dvou vpravdě lákavých možností. Buď se vzdá své svobody, cestování po sedmi světech a poslání dohlížet na zbloudilé duše na stezkách, bude žít v milujícím područí rodiny a už nikdy nespatří svého muže, nebo dotyčný choť na místě zemře.
Pro Viu je volba jasná, ač bolestná, a tak je po zbytek věčnosti uvězněna v pozlátku božského světa plného hojnosti, elegance a intrik. Plná hněvu, zahořklá a přetékající bolestí se den po dni ničí divokým hýřením. Hledá chvilkové zapomnění v jednorázovém sexu, bitkách na cvičišti a hlavně v omamném víně s příměsí jisté místní tvrdé drogy.
Ve chvíli, kdy se Pán nočních můr pokusí o útěk z nejstřeženějšího vězení Sedmisvětí, je z ní už docela troska, ale právě tady teprve získává možnost se svým osudem bojovat.
Kostnatými prsty přejel po blednoucí jizvě, která se Gamronovi táhla přes levé oko. „Je to povznášející pocit, když ti božská síla proudí celým tělem. Teď se konečně mohu pomstít! Tobě, tvé drahé bohyni i celému jejímu rodu!“
„Nikdy se ti nepodvolím,“ plivl mu Gamron do obličeje. „Nade mnou takovou moc nemáš.“
„Inu, to je pravda,“ přiznal Pán nočních můr a s ledovým klidem si setřel synovy sliny z popraskané tváře. „Mohu však ovlivnit je,“ ukázal na plačící těhotnou Bilanku. (str. 88)
Epický příběh obývaný velkým množstvím postav plyne volnějším tempem a předkládá barvitý a složitý fantastický svět. Tvorbě zákonitostí, uspořádání a celkového zázemí obětuje autorka poměrně dost prostoru, takže si na své přijdou hlavně ti, kteří mají podobné komplexní mystické pozadí rádi. Jelikož jde o první díl trilogie, je zřejmě nutné uvést mnoho těchto informací, aby se čtenář dále neztrácel. K tomu je zde využito i poznámek pod čarou a častého vysvětlování.
Kulisy jsou opulentní, a přinášejí extrakt z mytologických fantasy poslední doby. Bohové jsou skutečně dekadentní a zavrženíhodní, víly se třpytí, démonům kouká zlo z očí. Je ale trochu škoda, že jsou zpočátku mnohé děje spíše popisovány než prožívány tak, aby se čtenář ocitl přímo v akci.
Jana Kvičerová si dala záležet na tvorbě nebo alespoň přizpůsobení velkého množství fantastických ras a stvoření a dokonce vybudovala vlastní jazyk, kterým mnohdy promlouvají. Za tímto počinem jsem cítila snahu přiblížit se dílu J. R. R. Tolkiena, nicméně si nejsem jistá, zda to autorce spíše neuškodilo. Čtenáři klasické fantasy nebudou existencí zvláštního nového jazyka překvapeni, těm, co po tomto žánru nesahají často, to však může překážet. Každopádně vysvětlování, co bylo tímto jazykem řečeno, mírně zpomaluje tempo.
V přímé řeči se spisovatelka nebojí sáhnout k hrubšímu výrazivu a je patrná snaha odlišit postavy řečovou charakteristikou, což je určitě dobře. V popisech a vyprávění působí větná stavba poněkud šroubovaně a určitě by bylo milé, kdyby text prošel ještě jedním kolem korektury.
„Není čas hrát si na hrdiny. Máte poslední možnost se rozmyslet,“ otočil se k nim král, když konečně dorazili k jedinému, zdánlivě bezpečnému přechodu přes Bludná jezera.
„Armandor by při obraně jistě ocenil pár rukou navíc. Ke všemu mám takový dojem, že zdejší vody nebudou to nejhorší, co nás na výpravě čeká.“ (str. 164)
Hlavní hrdinka Annuvie má jako Potomek bohů speciální postavení. Měla by být chráněnou a opečovávanou bytostí, na druhou stranu by jí její matka ráda manipulovala jako figurkou. A místo toho, aby se stala váženou představitelkou své kasty, je z ní rebelující zoufalá alkoholička – což jí ale nebrání pouštět se do hrdinských kousků. Přiznám se, že ač bylo její jednání vesměs logické a odůvodněné, nedařilo se mi najít pro ni velké sympatie. Ke cti je jí však třeba připočíst, že když se objevil alespoň náznak šance zvrátit svůj osud, chopila se jej se vší vervou. A rozhodně je také třeba říct, že bojovat s božsky mocnou a ďábelsky zákeřnou matkou jistě není med.
Zdroj: archiv recenzentky |
Gamron, syn hlavního záporáka a manžel božské Annuvie většinu času bojuje se svou podstatou a snaží se ovládnout Temnotu dřív, než Temnota ovládne jej a zavede svět i zbytek Sedmisvětí do zkázy. Jeho vnitřním rozporům je věnováno poměrně dost prostoru, neústupností a věrností však působí sympaticky. A pouto obou manželů je svým způsobem obdivuhodné, jelikož odloučení trvalo víc než pět set let. Romantika se však rozvine až v poslední třetině.
Osobně mi všudypřítomná mystická přepjatost trochu překážela a naopak chyběla špetka nadhledu. Akční pasáže v druhé polovině však působí svěže a fungují dynamicky. Atmosféra velkolepých bitev se potom ke konci také podařila. Nešlo při nich nemyslet na Pána Prstenů.
Výborným doprovodem jsou precizní náladové perokresby, z autorské dílny samotné spisovatelky.
Knihu tedy mohu doporučit čtenářkám, které si rády vychutnají trochu osudovosti, zakázanou lásku a cestování fantaskními světy, jež jsou skutečně propracované.
Závěrečné hodnocení: 80 %
Být dcerou nejvyššího božstva nemusí být žádná výhra. Annuvia Cestovatelka se o tom přesvědčí, když pro záchranu celého Sedmisvětí přivede rodičům spolu se svým zapovězeným mužem, Temným králem, nejobávanějšího Pána nočních můr, Niaborotha.
Namísto vděku se jí však dostane krutého trestu – je nucena volit mezi vlastní svobodou a životem toho, jehož nade vše miluje. Po celá staletí pak bloumá jako tělo bez duše, neschopná znovu cítit radost ze života.
Až jednoho dne dojde k několika hrůzným činům a najevo vyjde krutá realita – Niaboroth z nejstřeženějšího žaláře uprchl. Jedinou nadějí na záchranu se tak opět stává ona, ovšem za podmínek vynucené přísahy nelítostné matce. Konečně opouští své vězení, ale vyhledat toho, za nímž ji srdce táhne, nesmí. Podaří se jí zastavit Pána nočních můr, ještě nebezpečnějšího a poháněného touhou po pomstě a ovládnutí všech světů? A neztratí přitom to poslední, na čem jí záleží?
Rok vydání: 2022
Žánr: fantasy
Počet stran: 306
Vazba: brožovaná
Komentáře
Okomentovat