Recenze: ZÁMEČEK (Barbora Majchráková)

 Nic není nemožné

Zámeček (Barbora Majchráková, nakladatelství Argo)

Za recenzní výtisk děkuji autorce Barboře Majchrákové.
Chci zakoupit tento titul!



Barbora Majchráková je občanským povoláním právnička a manažerka kvality. Pobývá v malé vesničce v jižních Čechách a udává, že píše již od dětství. Bohužel tímto všechny dohledatelné informace končí. Svou prvotinu vydala u nakladatelství Argo. 
 
Kateřině Okrouhlé je něco přes třicet, ale už se stihla třikrát rozvést. Po posledním nevydařeném manželství na ni obzvlášť doléhá nespokojenost se životem. Na popud rodičů vystudovala práva, na něž nechtěla, a ani její současné zaměstnání není žádná sláva. Vždy toužila vlastnit menší útulnou cukrárnu, prezentovat v ní své výrobky a činit lidem radost. Pečení je její velká láska, a když se jí naskytne příležitost koupit zámek, neváhá ani minutu. Sice se jedná o ruinu, v níž utopí všechny své úspory a bude si ještě muset vzít úvěr, to ale její romantická a spontánní duše nevidí. Vnímá to jako možnost splnit si svůj sen. Konečně neutíkat a dělat si věci po svém.

Váha pravidelně ukazovala číslo, které přesně odpovídalo počtu zkonzumovaných zákusků, vlasy si i přes veškeré mé pokusy je učesat žily svým vlastním životem, a nikdy jsem pořádně neodkryla kouzlo dokonalého make-upu. No… nutno dodat, že i kdybych ho odkryla, stejně by to vyšlo na stejno, protože „svěže, mladistvě a k nakousnutí“ nemůže nikdy vypadat ten, kdo si vezme notorického sukničkáře! A pak, protože se samozřejmě poučí ze svých chyb, si vezme opět notorického sukničkáře. Napotřetí jsem si dala samozřejmě pozor a vzala si – notorického sukničkáře, tentokrát se slabostí pro mé bankovní konto. (str. 13)

Vyprávění začíná příjezdem do jižních Čech na zámeček Blata, onen nově nabytý majetek. Stavba vybudovaná v polovině 15. století sloužila původně jako zemanská tvrz. Realita ale začíná být drsná a Kateřina si poprvé přiznává, že si ukrojila větší krajíc, než je schopna sníst. A to netuší, co všechno ji ještě čeká…

Seznamujeme se s Martou Nováčkovou, sousedkou a hlavní dodavatelkou vajec ve vesnici. Vůbec se jí nelíbí, že by její slepičky měl obtěžovat hluk z probíhajících oprav, a tak začne vymýšlet různé rafinované situace, jak se Kateřiny zbavit. Představeni jsou nám i další obyvatelé, z nichž nejdůležitější je Blažena Vomáčková, správkyně a samozvaná ochránkyně zámku i legendy o Anežce, duchovi, který památku střeží.

Jenomže přesně v tu chvíli kolem mě prolétne lehký vánek, spadne několik opravdu nechutně velkých kapek, čímž se odloupne kus stropu a já vím, že jsem v pr… „Tak chcete tu práci, nebo ne?“ kapituluju. Protože, ať se mi to líbí, nebo ne, jeho pomoc zcela nepochybně potřebuju. To já jsem tu ten, kdo má problém, ne on! Navíc, a to nerada uznávám, má v některých věcech patrně pravdu. „Charita nejsem!“ odsekne, stále ještě rozčilený. „Jak jsem říkala, peníze mám! Předpokládala jsem… výdaje.“ „Škoda, že jste nepočítala s většími!“ „Až budu kupovat nějakou nemovitost příště, přijdu si k vám pro radu!“ „Dám vám ji hned – příště nekupujte radši nic!“ „Drzoune!“ (str. 64)

Příběh je vyprávěn z perspektivy tří postav
, podle nichž jsou pojmenované i kapitoly. Kateřina, Blažena a Tomáš – Blaženin synovec a majitel stavební firmy, jež by se měla podílet na opravách. Vůbec se mu však do takovéto práce nechce. Dovede si představit, kolik financí vše bude stát a nerozumí tomu, jak právnička, která by měla být pragmatická, je naprostým snílkem. Teta je však neústupná a jeho angažmá je nevyhnutelné.

Prolínání třech autodiegetických vypravěčů nám připraví mnoho humorných okamžiků. Úzký rádius nás nepustí dále než za pár metrů od hranic pozemku, což však nijak neubírá čtenářský zážitek. Koloběh renovace, problémů se sousedkou, milostné jiskření i těžká domluva s bankou v (post) covidové době. Autorka přirozeně pracuje s jazykem, vyhýbá se začátečnickým chybám a perfektně udržuje dynamiku, nepředvídatelnost a vtip. Ustojí Kateřina všechny nástrahy, nebo se vrátí s prosíkem za rodiči?

Text obsahuje z převážné většiny soubor dialogů či vnitřních myšlenek postav. Způsoby vyjadřování Tomáše a Kateřiny mi místy přišly dost podobné, ale tento dojem záhy vyprchal. Čtenář si musí zvyknout na opravdu nadměrné užívání vykřičníků, což však paradoxně podtrhuje celou grotesku a vůbec to není na škodu. 

Nabízí se srovnání s Poslední aristokratkou od Evžena Bočka, který nám popisuje rodinu, jíž je vrácen majetek a stává se aristokracií, byť poněkud zchudlou, obývající zámek Kostku. Bohužel humor to byl prvoplánový a mnohdy trapný. Oproti tomu Zámeček pobaví a nebudete u něho protáčet oči.

Jak jsem psala výše, správkyně se jmenuje Blažena Vomáčková, nicméně na str. 58 Tomáš uvádí, že „Paní Novotná mě vaším jménem požádala o zajištění stavebních prací při renovaci.“ Úplně jsem nepochopila, jestli se jedná o jinou osobu, nebo došlo k překlepu v příjmení, což by se nabízelo, protože jeho teta stála za touto iniciativou.

Tohle byla tak neskutečně milá a odpočinková kniha! Opravdové pohlazení pro unavenou duši. Plně souhlasím se zadní stranou „Humoristická novela pro ženy, aby zapomněly na běžné starosti, zasmály se, a možná je čtení i povzbudilo v plnění jejich snů“. Román naprosto splnil vše, co nabízel.

Pokud máte rádi zákulisí zámeckých zdí, drobné šarvátky, trochu lásky a spousty situací k pobavení, titul je pro vás to správnou volbou. Nemyslím si, že se jednoznačně jedná jen o čtení pro ženy, i když mužské čtenářstvo bude asi v menším zastoupení.

Novelu mohu jedině doporučit. Hledat humoristické dílo cílené přímo na vás může být leckdy zapeklité, avšak Zámeček je nadprůměrný.

Závěrečné hodnocení: 90 %


Humoristická novela pro ženy, aby zapomněly na běžné starosti, zasmály se, a možná je čtení i povzbudilo v plnění jejich snů.

Co všechno byste udělali pro splnění svého snu? Vzdali byste se práce? Peněz? Bydlení? Slibně se rozvíjejícího vztahu s flaškou vína? Nebo byste toho zvládli mnohem víc?

Hrdinka udělala všechno z toho a dokonce i mnohem víc! Pro svůj utopický sen vlastnit zámek. A v něm cukrárnu. Jako z červené knihovny! Až na to, že ten zámek má (na rozdíl od románových předloh) protékající střechu, nezdravě vyboulené stěny a chybějící okna. Občas se v něm prohání meluzína a jeho věž vypadá, že každou chvíli spadne.

Takže ke splnění vlastního snu vlastně zbývá jenom drobnost – bude třeba ho opravit!

Nakladatelství: Argo
Rok vydání: 2022
Žánr: humoristická novela
Počet stran: 340
Vazba: pevná

Komentáře