Recenze: ROK (NA) DRAKA (Lucie Pilátová)

 Vzlety a pády jednoho přelomového roku

Rok (na) draka (Lucie Pilátová, nakladatelství Albatrosmedia – Motto)

Za recenzní výtisk děkuji autorce Lucii Pilátové.
Chci zakoupit tento titul!


Lucie Pilátová je milovnicí historek zaprášených časem a dobrého jídla a vína. Často na ni narazíte ve společnosti čtyřnohého parťáka, s kterým se nikdy necítí sama. Rok (na) draka je její románovou prvotinou.

Obálka je velmi povedená, zaujme krásnými barvami hned na první pohled a dává předzvěst zábavného čtení.

Čtyřicátnice Julie na právě prožitou oslavu Nového roku jen tak nezapomene. Svého manžela Honzu totiž přistihla při nevěře a pohár její trpělivosti přetekl. Chce se rozvést. Jenže v současné době je nezaměstnaná, o práci v redakci přišla vlivem psychického zhroucení, a ocitá se tedy zcela bez prostředků. Honza ji oznámí, že se má co nejrychleji odstěhovat. Dcera Eliška drží s tatínkem, naštěstí syn Michal je jí oporou. Do všeho toho chaosu přichází záhadný telefonát od notáře. Julie zdědila obrovské jmění, několik prosperujících firem a dokonce i zámek Lesov. Avšak dárce je neznámý a na povrch začínají vyplouvat zajímavá rodinná tajemství doposud pečlivě střežená.

Deníkovými zápisky k nám promlouvá protagonistka Julie. Texty jsou krátké, úderné a plné sarkasmu a pichlavosti pro Julii vlastní. Jazyk je hovorový s občasným výskytem vulgarismů a známých lidových rčení. Nedočkáme se žádných filozofických životních úvah, spíše shrnutí přímého dění den za dnem. Občas narazíme na krkolomné výrazivo a hojně se opakující slovní přirovnání.

Vyklopýtala jsem z auta a bůhvíjak se dostala do bytu. Naštěstí doma nikdo nebyl. V kuchyni jsem zhltla talíř polévky, vlezla do postele a usnula jako špalek. (str. 33)


Pilátová si libuje v popisech obyčejných situací, především detailech o stravování, spánku a základní hygieně. Události sledujeme v přesné časové chronologii. Julie se ve svém věku chová spíše jako pubertální dívka a stres a žal zapíjí litry alkoholu. Většinu situací neumí racionálně řešit a končí hádkou. Její vztahy se stejným pohlavím jsou přinejmenším podivné. S matkou nevychází dobře a pouto s dcerou Eliškou je poznamenané krachujícím manželstvím. Do cesty jí přichází hned několik mužů najednou a její koketní chování mnohdy budí úsměvy.

Bára na mě upřela zkoumavý pohled a pronesla: „Holka, co je z tebe teď ta hodně milionářka, tak jsi nějak víc nad věcí. Škoda, že ten Ebner, nebo kdo to je, nenatáhl brka mnohem dřív.“ (str. 56)


Děj je plný rychlých zvratů, občas má čtenář problém se zorientovat mezi postavami, protože všechny promlouvají stejným jazykem. Charaktery zůstanou povětšinou ploché bez výrazného posunu až na Julii. Ta se s nabytým majetkem mění z psychicky labilní ženy na asertivní dámu plnou zdravého sebevědomí. Ví, co chce a nebojí se zatím jít mnohdy i na hranici slušného vychování. Julie budí spoustu emocí, chvíli se za ní stydíte, abyste jí vzápětí nepokrytě fandili a obdivovali její nezdolnost a pragmatismus.

Negativem jsou dialogy, mnohdy příliš strojené a těžko uvěřitelné. Romantická linka je účelová a nelze si nevzpomenout na červenou knihovnu. Erotické scény jsou pouze nastíněné a Pilátová nezabíhá do přílišných podrobností. Celý počin působí trochu jako situační komedie, rozhodně se při čtení pobavíte, smysl pro humor nelze Pilátové upřít.

Autorka se dotkne i vážnějšího tématu, a to nedostatečné mateřské lásky, nejde však do hloubky a zůstane na povrchu. Proto celý tento námět vyznívá poněkud do ztracena. Problémy se v podstatě řeší samy bez přílišného přičinění zúčastněných.

Narazila jsem na faktickou nesrovnalost a to, že jedna z ženských postav uvažuje o umělém oplodnění, ale nemá partnera, takovou možnost však naše legislativa nedovoluje.

Mé doporučení patří čtenářkám oddechové literatury se špetkou romantiky. Jedná se o vhodnou jednohubku na dovolenou nebo na cestu do práce. Krátkost kapitol k tomu zcela vybízí, u čtení si můžete skvěle zarelaxovat. Na své si přijdou především milovnice bláznivých komedií, na což již vhodně nalákala anotace.

Kniha se mi četla lehce, ale Julie mě neskutečně iritovala a nedokázala jsem si k ní najít cestu. Rychlé dění ve mně budilo dojem neukotvenosti a některé otázky zůstaly k mému zklamání nezodpovězené.

Závěrečné hodnocení: 53 %


Anotace:
Bláznivá komedie o tom, že na nové začátky, prince i vlastní zámek se vyplatí si počkat.

Julie má do Popelky daleko. Je jí lehce přes čtyřicet, má za sebou psychický kolaps, před sebou rozvod a perspektivu bydlení pod mostem. Hrozící krizi středního věku náhle odvrátí obálka s notářským razítkem a v ní přísně střežené rodinné tajemství. Julie se vrhá do pátrání po původci nemalého dědictví, který jí odkazuje mimo jiné také jihočeský zámeček. Parťáka přitom nalézá tam, kde by ho čekala nejmíň – ve svém ještě nedávno pubertálním synovi.


Nakladatelství: Motto
Rok vydání: 2022
Žánr: společenský román
Počet stran: 352
Vazba: pevná s přebalem

Komentáře

  1. Omlouvám se, opravdu jsem hledal něco pozitivního, co bych mohl napsat. Ale fakt nic tam není. Dialogy zoufalé, příběh sám taky, spojení s reálným životem nula. Televizní Bakaláři a Pytlakova schovanka. Ale Schovanka si dělala legrací z příběhu, tohle si dělá legraci ze čtenáře. Opravdu hrůza všech hrůz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Chápeme. Jádrem problému je neukotvenost děje a nevěrohodné dialogy, avšak zámek budí dojem pohádkovosti, takže lze jistou naivitu textu prominout. :)

      Vymazat

Okomentovat