Recenze: MAJÁK (Zdeňka Martincová)

Novela utopená v nedostatku výrazovosti

Maják (Zdeňka Martincová, nakladatelství Pointa)

Zdeňka Martincová absolvovala obor sociální práce na FSE UJEP v Ústí nad Labem a řadu let pracovala na úřadě. V současné době je maminkou na plný úvazek a téměř celý život bydlí v jednom malém městě na severu Čech. Na konci roku 2020 jí vyšla povídka v neobvyklé sbírce povídek Trojpovídky od kolektivu autorů. Některé z jejích povídek publikuje na Stránkách plných příběhů. V roce 2022 jí vyšla v nakladatelství Pointa pohádková kniha Obchod paní Tlusté a také novela Maják.

Hlavní motiv je dávné rodinné tajemství, jež se po letech hlásí o pozornost a nedá nikomu spát, dokud nedojde k rozřešení. Ústřední téma má potenciál zaujmout, není ale rozvedeno dostatečně do hloubky. Poselství, které má titul předat je ovšem i tak hmatatelné. Pomíjivost okamžiku, přijetí sám sebe i s cejchem na duši, zodpovědnost za vlastní i cizí pochybení. Všechno tohle v nás může po přečtení rezonovat a vyvolat různorodé emoce.

Kniha je opravdu úsečná, až příliš, nějakých sto padesát stran textu z ní činí takovou literární jednohubku. Příběh je bohužel vystavěn na docela prvoplánových základech, už po pár stránkách je vcelku patrné, kterým směrem se bude jeho vývoj ubírat. Krátké kapitoly a střídavé vyprávění z pohledu Viktorie a Petra trochu dějovost zaobaluje do pokusu o tajemno, ale nedostatečně. Spisovatelce se nepodařilo úplně udržet tajemství dostatečně dlouho ukryté a vyplynulo na povrch příliš brzy. 

Víceméně chybí jakákoliv forma napětí, značná část obsahu se odehrává ve stejném rytmu bez velkých odchylek, až ke konci se začnou věci částečně komplikovat. Samotný závěr je uzavřen moc rychle a vlastně chybí pořádný trest pro zápornou postavu. Kdyby byla novela o pouhých pár kapitol delší, určitě by se do ní podařilo vtěsnat více chybějících komponentů. Ať už zmíněnou gradaci, či nějaký odklon od hlavní dějové linky, jenž by mohl trochu čtenáře navnadit a donutil k přemýšlení.

Možná bude muset Viktorii povědět pravdu dřív, než na to bude připravená. Její dcera už je sice dospělá, ale přesto… pochopí to? Co když ji zavrhne stejně jako Šimon? Unesla by další ztrátu? A bylo to tu zas. Strach. Netušila, co dál. Tenkrát se nejspíš nerozhodla nejlépe, věděla to, ale co teď s tím? (str. 20)


Jako hlavní hrdinka figuruje čerstvě vystudovaná psycholožka Viktorie. Její charakter je nastíněn mírně řečeno nešťastně negativně. Jako psycholožka se moc nechová, je dost naivní a chvílemi dětinská, ve stresových situacích jedná nelogicky a bez rozmyslu. V některých pasážích má problém sama se sebou, nepůsobí tak, že by mohla radit lidem kolem. A ještě ke všemu osobám z marginální skupiny, s nimiž se musí jednat o to citlivěji. Oproti ní stojí Petr sedící ve vězení. Na první pohled zakřiknutý muž, ve skutečnosti má ale srdce ze zlata a pro své blízké by obětoval vše včetně vlastního života. 

Kontrast dvou odlišných světů. Jeden z mála skrytých symbolických elementů posunující úroveň textu o stupeň výš. Dva lidé, každý na jiné straně mříží. Oba měli stejné právo na život, stejné šance, ale každý z nich s nimi naložil po svém.

Viktoriino naivní chování ještě podtrhují strojené nepřirozené dialogy. Jazyk je spisovný v pásmu vypravěče, v pásmu postav spadá do nespisovnosti, ale lingvistická složka jako celek úplně nefunguje. Chybí alespoň náznak metaforičnosti či nějaké košatosti v syntaxi, vše je pojato stejně jednoduše jako samotné zpracování.

Psychický posun ústředních protagonistů je v druhé polovině patrný, takže naštěstí nelze mluvit o úplné plochosti postav. Opět by ale nebylo na škodu trochu více jejich duševní cestu představit a detailněji vykreslit body, které vedly za úspěšným uzdravením a odpuštěním.

Viktorie od něho našla v pátek odpoledne na pracovním stole žádanku a zpanikařila. O tohle celou dobu usilovala, přesto se jí zase rozklepala kolena. Co o něm vlastně věděla? A co se ještě dozví? Je na to připravená? Na víkend odjela domů, aby si mohla vše v klidu promyslet. (str. 73)


Kompozice je chronologická
, děj se odehrává v přítomném čase, retrospektiva se objevuje jen chvilkově a jsou vyznačena kurzívou, tudíž jsou přehledně oddělena od ostatního textu. Kromě vzpomínek na minulost stereotypnost základní dějové linie rozbíjí ještě náznak romantického vztahu, který se zde rýsuje, je příjemným odchýlením od těžkosti některých událostí.

Titul nelze rozhodně doporučit těm, co mají rádi propracovanost úhrnu s výraznějšími náznaky. Náročným čtenářům může všednost vypravování připadat nepostačující. Závěrem jej lze hodnotit jako pokus o rozhřešení společensky důležitých témat zasazených do neotřelého vězeňského prostředí, což jako prvotní nápad není špatný odrazový můstek, ale další narativní složky zaostávají.

Za mě je kniha pouze průměrným pokusem neoplývajícím originalitou. Necítila jsem z ní žádnou literární jiskru, jež by ve mně probudila čtenářský zájem. Trochu mě mrzí, že jsem nedostala více prostoru k tomu, abych se s Viktorií sžila a vcítila se do její role, zřejmě bych si o ní stihla udělat jiný obrázek a začala ji vnímat z trochu jiného úhlu.

Závěrečné hodnocení: 53 %


Anotace:
Příběh o rodinném tajemství, vině a trestu, druhých šancích, důležitosti odpuštění a přijetí odpovědnosti za vlastní život.

Viktorie Hrzánová to v životě neměla jednoduché. Ztratila oba rodiče, matka si navíc do hrobu vzala i důležité rodinné tajemství. Jediný člověk, který ví, co se před lety odehrálo, za své činy právě pyká. A tak se Viktorie rozhodne nastoupit do mužské věznice jako psycholožka, aby se setkala tváří v tvář s mužem, který zničil její rodinu. Je ale připravená poznat pravdu?

Nakladatelství: Pointa
Rok vydání: 2022
Žánr: společenská novela
Počet stran: 128
Formát: epub, mobi, PDF

Komentáře