Recenze: KLADIVO NA ČARODĚJE (Alex Vigaš)

 Dospívání může být peklem na zemi

Kladivo na čaroděje (Alex Vigaš, nakladatelství PelMel), pro dospívající

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství PelMel knihy.
Chci zakoupit tento titul!


Alex Vigaš, mladá autorka vystupující pod pseudonymem, se popisuje jako směs „rebela, posery, smolaře a živlu“. V prvotině Kladivo na čaroděje stvořila příběh plný bolesti, úzkosti a zklamání v období puberty.

Znovu se postavím před zrcadlo. Zatnu oba bicepsy a našteluju se do kulturistický pózy. Jsme k smíchu. Tričko napínaj dva zřetelný výstupky. Rychle si znovu natáhnu flanelku. Jestli na světě něco nesnáším nejvíc, tak jsou to ty moje velký hranatý bradavky. (str. 23)

Sedmnáctiletá Niki se v životě cítí ztracená
. Její školní výkony nejsou bůhvíjak oslnivé, nesnáší své ženské tělo, v němž se cítí jako vězeň, a tajně miluje kamarádku Sáru. Ta ji ovšem jen využívá, a poté, co zjistí pravou příčinu Nikina zájmu, reaguje víc než krutě. Víkendové brigády ve večerce, rodinném podniku, jsou jen dalším střípkem v šedi jejích dní. Ovšem právě díky práci se seznámí s módním fotografem, jenž ji alespoň částečně zbaví opovržení k sobě samé. Niky však čekají další rány a není jisté, zda se jí podaří se s nimi vyrovnat.

Celý pondělí ve škole bylo strašný. Na kontě mi přibyla koule z matiky. Doba hájení skončila a úča už dneska rozhodně nebyla tak přívětivá. Vzala si mě k tabuli jako první oběť. Asi aby se laťka nenasadila moc vysoko. Pecka! Laťka se ani nezvedla ze země. Po vyučování chvíli tvrdnu na lavičce v šatně. Pletivo na boxech na mě najednou působí uklidňujícím dojmem. Klec, přesně sem patřím. Jsem omyl přírody. Bezpohlavní bytost, exemplář určený k pitvě zaživa. (str. 47)

Alex Vigaš se ve své první knize odvážně pustila do mnoha závažných témat: sexuální orientace, hledání identity, sebepoškozování či násilí. Začínající spisovatelka uchopila většinu z nich velmi dobře. O zmíněných problémech píše zcela otevřeně a situace, v nichž se Niki ocitá, vypadají uvěřitelně – jako by se staly v reálném životě.

Přestože je počin, co se rozsahu týče, relativně krátký, působí dosti hutně. Na čtenáře se v rychlém tempu doslova valí další potíže hlavní hrdinky a nezbývá mu než doufat, že všechny nakonec zvládne. Velkým pozitivem je propracovanost její psychologie, díky čemuž se člověk snadno dokáže vcítit. 
 
Ztotožnění se je ulehčeno i díky ich formě, jelikož příběh je vyprávěn právě z pohledu Niki. Mnohá rozhodnutí či reakce se někomu (zejména staršímu publiku) mohou zdát nelogické či přehnané, avšak je třeba mít na paměti její věk. Rovněž ostatní postavy, zejména Sára a její přítel Daniel, jsou skvěle vykresleny, a vzbuzují slušnou antipatii. 
 
Kladivo na čaroděje je napsáno poměrně úsporným až úsečným stylem, který nemusí vyhovovat každému. I přesto (nebo možná právě proto?) je velmi čtivé. Jazyk i se všemi expresivními výrazy pasuje k nátuře Niki. Hovorová mluva i s jejími novotvary a anglicismy také dodávají náctiletým hrdinům na plastičnosti.

Je však nutno zdůraznit, že Vigaš ve své prvotině rozhodně nešetřila s vulgarismy. Samozřejmě že vzhledem k věkové kategorii postav je jejich občasný výskyt pochopitelný, ale v tomto případě se jejich použití může zdát přehnané.
 
Kladivo na čaroděje je rozhodně dílem, jež si zasluhuje pozornost. O tématech, jimž se věnuje, by se zkrátka mělo mluvit a psát. Na druhou stranu se v něm vyskytuje několik již výše zmíněných potenciálně problémových prvků, které mohou některé čtenáře odradit. Jelikož je kniha označována jako young adult, bylo by možná i vhodné přidat na obálku varování týkající se některých scén či použitého výraziva. Konec může množstvím agrese opět připadat poněkud přehnaný. 
 
Osobně oceňuji odvahu, s jakou Alex Vigaš píše o uvedených potížích dospívajících. Styl vyprávění mi vyhovoval až na přemíru sprostých slov, jež za mě byla mnohdy opravdu zbytečná. V každém případě ale se zájmem budu očekávat další autorčiny počiny.
 
V lebce mi hučí. Čas se zastavil. Je konec. Nenávidím svoji nemohoucnost. Nedokážu se pomstít, a tak ze svý bolesti nemůžu vinit nikoho jinýho, jenom sebe. Zavírám oči. Chci usnout a prožít aspoň jeden šťastnej sen. Aspoň jeden sen se šťastným koncem si přece zasloužím. Prosím! (str. 212)


Závěrečné hodnocení: 75 %

 
 

Život vypravěčky příběhu není natřený právě nejveselejšími barvami duhy. Sedmnáctiletá Niki prožívá krizi identity, nazývá se divnotvorem a nesnáší svoje bradavky. Zato platonicky miluje spolužačku Sáru, dokonalou blondýnku. Sára zase miluje Daniela, který umí čarovat svým šarmem. Niki cítí, že pomyslný boj o Sáru prohrává, a udělá pitomost, za kterou zaplatí kamarádčiným hněvem. Její svět se zhroutí a Niki plánuje útěk. Samota ji najednou nevysává, ale naopak nabíjí. Zásadní obrat však nastává v okamžiku, kdy se Niki seznámí s módním fotografem, který v její jinakosti objeví skrytý potenciál. Barvy duhy se postupně rozjasňují a všechno pomalu začíná dávat smysl. Ovšem jen do chvíle, než se na scéně znovu objeví Daniel.
 
Nakladatelství: PelMel knihy
Rok vydání: 2022
Žánr: young adult
Počet stran: 220
Vazba: brožovaná

Komentáře