Emiliiny životní vzestupy a pády
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Jota.
Chci zakoupit tento titul!
Ivana Fajnorová pochází z Brna, kde se svým manželem dosud žije. Již od útlého dětství miluje literaturu a vše s ní spojené. Čtení knih je jejím velkým koníčkem. Všímá si především lidských poslání a drobných, leč pozoruhodných detailů v mezilidských vztazích na pozadí běžných reálií. Právě fascinace obyčejnými lidskými cestami a schopnost je poutavě převyprávět ji přivedla k napsání prvního románu Emilka, v němž jako předlohu použila život své babičky.
S Emilkou se osud nikdy nemazlil. Už od narození si musela své místo vybudovat pílí a tvrdohlavostí. Přestože byla několikrát sražena na kolena, vždycky našla sílu vstát a vzepřít se nepřízni.
Děj je zasazen do blíže nespecifikované doby neopatřené časovými údaji. Záchytnými body jsou akorát pokrokové milníky jako třeba elektrifikace měst a obcí, jež byla započata koncem 19. století a probíhala až do první poloviny století následujícího. A pak samozřejmě významné události jako obě světové války a hospodářská krize 30. let, které teprve dokázaly zasadit vyprávění do dějepisného kontextu a trochu pomoci orientaci v textu. Od nástupu Hitlera k moci tak snadno monitorujeme rychle plynoucí roky.
Jako hlavní hrdinku sledujeme houževnatou Emilku, jak ji všichni odjakživa oslovují. Máme možnost pozorovat fyzický i psychický vývoj od maličkého neuvědomělého děvčátka, jež si myslí, že děti nosí čáp, po cílevědomou ženou pečující o vlastní rodinu. Charaktery nejsou ploché, povahové rysy jsou zdůrazněny zřetelně a se snahou přiblížit smýšlení protagonistů. Nejvíce hledíme do duše klíčové účastnice, ale ani členové blízké rodiny a širší příbuzenstvo nejsou ochuzeni o prostor sdílet své pocity.
Počet vedlejších postav vzhledem k popisovanému časovému údobí je značně rozsáhlý a občas dá práci přiřadit si jednotlivá jména ke členům domácnosti. Tento zádrhel je hlavně ze začátku, zhruba v polovině již ubývá. I tak je ovšem nutné číst trpělivě a s plným soustředěním.
Pocitově je titul rozdělen na dvě pasáže, první z nich je totiž podána z perspektivy dítěte a odpovídají tomu i myšlenkové pochody, obecně uzpůsobenost a forma dialogů. V druhém úseku je v centru pozornosti již dospělá Emilka a díky tomu pohled na příchozí situace opět vyznívá jinak. S jejím vyšším věkem a vyzrálostí ztrácí text určitou plynulost, čtivost a stává se nevýrazným. Spisovatelce se dařilo důvěrně popsat svět dětskýma očima, u dospělých jedinců došlo k poklesu věrohodnosti.
Po celou cestu zpět obě ženy mlčely. V tramvaji zasmušile dosedly na prázdná sedadla, každá zahloubaná do svých myšlenek. Od ostatních cestujících se moc nelišily. Všichni pasažéři byli tiší, ve tvářích měli napjaté rysy, unavenou pleť a matný zrak. (str. 230)
Vyznění knihy jako výsledného produktu je značně negativní a depresivní, což by mohlo mít vliv na hodnocení jistého spektra recipientů. Tvůrkyně v ní totiž popisuje život 20. století, který nebyl vzhledem k politickým událostem, zejména v první půlce, jednoduchý, zaměřuje se hlavně na vše záporné, co mohlo tehdejší obyvatele postihnout.
Spolu s tím líčí zároveň všednost denního režimu a dobové nástrahy. Zmiňuje se hodně o vysoké mortalitě novorozenců, o nemocech, o chudobě a neschopnosti uživit hladové potomky. Zároveň i o vášni a o touze vést plnohodnotný život.
Stereotypnost rozbíjí vydatná frekvence lechtivých scén. Ty sice osvěžují těžkopádnost určitých pasáží, ale jejich přemíra a naopak přílišná snaha o navození erotična nezapadají do souhrnného konceptu díla.
Způsob prezentace každodennosti je nutné zdůraznit, jelikož si autorka s někdejšími reáliemi dala záležet, hlavně v první polovině, v níž dominují. Některá fakta avšak přesto zůstávají na hraně pravdivosti. Třeba když Emiliin otec Josef řeší, jak by šlo zabránit dalšímu nechtěnému těhotenství u své chotě, s níž měl již dostatek potomků. V epoše, kdy se tato problematika odehrávala, už bylo na trhu několik antikoncepčních produktů, jež měly početí zabránit. Samozřejmě zůstává otázka jejich dostupnosti u nižší vrstvy obyvatelstva.
Stylistika celého počinu je víceméně povedená, košatá souvětí s častými metaforami působí opravdu zdařile. Jen některá lingvistická spojení by stálo za to pojmout jiným stylem, jelikož vyhlíží dost neohrabaně. Bylo by potřeba jinak formulovat některé části z toho důvodu, aby nedošlo k dvojsmyslným výrazům jako je tomu v případě na straně 164: „O to víc si intimní chvíle s dcerou užívala.“ Autorčin osobitý styl ještě podtrhuje nářečí použité v přímé řeči.
Od Lízy po jejich zdrcujících slovech žádná omluva nepřišla. Ulehčeně si oddechla, že má tuto nepříjemnost za sebou, a aby s Pepinkou netrpěly nedostatkem, doufala, že si Emilka brzy najde práci, kterou by mohla do rodinného rozpočtu přispívat. (str. 199)
Jako celek je publikace s chronologickou kompozicí příjemným překvapením, na prvotinu je povedená. Od hlavní dějové linie neodbíhají žádné vedlejší a je snadné se v ní orientovat. Vyprávění z pohledu nezaujatého pozorovatele do příběhu sice vtáhne, ale ich-forma by dodala svazku ještě výraznější chuť autentičnosti. Dojem trochu kazí úseky většinou na konci kapitol, které naťukávají následující události a stírají tak do jisté míry pocit tajuplnosti.
Doporučit lze všem milovníkům historických děl. Líbit se bude zejména všem, co se v četbě specializují na lidské bytí vedené neviditelnou rukou předurčení.
Knížku mohu určitě hodnotit kladně, nicméně zůstává pár prvků, které mi utkvěly v paměti. Uskutečněných tragédií bylo opravdu velké množství, úmrtí pár členů rodiny byla dost bizarní a absurdní. Kvůli tomu působí vše tak trochu dojmem kýčovitosti. Neštěstí sice nechodí po horách, ale po lidech, každopádně ze statistického hlediska snad ani není možné, aby bylo na jednu rodinu uvaleno tolik ran osudu.
Závěrečné hodnocení: 79 %
Anotace:
Život lidem nakládá, kolik unesou.
Emilka přišla na svět za první republiky na dědině nedaleko Brna a odešla z něho, když se její země stala znovu svobodnou. Tento kraj nikdy neopustila a svůj život prožila ve 20. století plném událostí, jejichž důsledky ovlivnit neuměla. Přestože byl Emilčin život protkán radostmi i bolestmi obyčejného člověka, nikdy neztratila sílu jim statečně čelit. Tento román je o opravdové lidskosti, o kráse čirého dobra a o duších obyčejných lidí, jejichž příběhy známe i ze svého vlastního okolí.
Nakladatelství: Jota
Rok vydání: 2022
Žánr: historický román
Počet stran: 391
Vazba: pevná s přebalem
Komentáře
Okomentovat