Silvestr na Kanárských ostrovech
Za recenzní výtisk děkuji společnosti Albatrosmedia.
Chci zakoupit tento titul!
Adam Suchý je všestranný člověk. Kromě své prostějovské praxe klinického psychologa a psychoterapeuta napsal texty pro Karla Gotta či Helenu Vondráčkovou, vydal sbírku poezie Kančí les, odborný titul Mediální zlo – mýty a realita, a několik povídkových antologií. Vystudoval totiž i žurnalistiku, takže psaní ho doprovází celý život. Všechno se v dobré obrátí je jeho první ryzí román, vyšel u nakladatelství XYZ.
Zájezd na Kanárské ostrovy? Pro mnoho z nás splnění snu. Daniel Rott takovou nabídku dostal. Má zde pobýt pár dní, oslavit silvestra a udělat fenomenální reportáž. Pracuje totiž jako novinář pro časopis Exotica a byla by to jeho první opravdu exotická zahraniční zkušenost. Přítelkyně Veronika sice neskáče nadšením, že by měli počátek nového roku slavit odděleně, ale nemá moc na výběr. Daniel jejich vztah tak úplně neprožívá a ani ho nenapadlo, že by mohla jet s ním. Ostatně, bez ní může zažít i jiná dobrodružství.
Kniha obsahuje osmnáct kapitol značených římskými číslicemi. Seznámíme se s počátky Danielovy kariéry, jak se z regionálního pisálka vypracoval do významnějšího periodika. Pronikneme i do informací ze zákulisí žurnalistiky. Jak asi vznikají horoskopy či ankety veřejného mínění? Heterodiegetický vypravěč nám dává nahlédnout do jeho hledání vysněného pracovního místa, ideální partnerky i určitého osobnostního zařazení.
Román je zasazen do 90. let, hlavně do druhé poloviny roku 1992. Jako republiku nás čeká významný historický milník. ČSFR zbývá posledních pár chvil života, samostatná Česká republika je už na dohled. Alfou a omegou celého příběhu je pětice hrdinů. Kromě protagonisty se jedná o doktora Ivoše Srnečka a jeho krásnou ženu Karolínu, pro niž má Daniel extrémní slabost, inženýra Béďu Šucha s milenkou/přítelkyní Hanou. Společně vytvořili jednotku, která objevuje krásy ostrova, glosuje a vytváří vtipné situace. Když se na scéně objeví ještě Polák Jerzy Ruikowski, vše se jen umocní.
Autor si dal velkou práci s charakteristikou postav a každá z nich má tak své jasné poznávací znamení, podle kterého si ji zdárně zapamatujete. Daniel je typický slintal/loudil. Nemyslím to v negativním smyslu, jen myšlenky na ženy jsou pro něj směrodatné a prakticky všudypřítomné.
Ženy. Miloval je všechny. Někdy mu připadalo, že v sobě má knihovnu citů, ze které vytahuje svazky podle situace. Drobná zrzka ve frontě čeká na zaplacení. Ano. Vysoká blondýna na úřadě na chvíli vypadává ze své přísné role. Ano. Srdce se mu samo přeladilo na rytmus ženského protějšku a emoce ho rozvibrovaly stejně intenzivně jako stočlenné hudební těleso. Neměl žádný vysněný typ; nebo přesněji řečeno téměř každou ženu byl schopen vnímat jako svůj vysněný typ. (str. 47)
Doktor Srneček je upřímný až sarkastický. Jeho poznámky dokáží být pichlavé a kousavé. Na vše má jasný a samozřejmě ten jediný správný názor. Karolína místy působí jako jeho matka co kontroluje, aby někde nevyvedl nějakou nepřístojnost. Nepůsobí s ním úplně šťastně, ale člověk si zvykne na cokoliv. Třeba právě mladíček Daniel pro ni bude příjemným rozptýlením.
„Ty prostě nemáš rád lidi,“ zvolala Hana popuzeně. „Já je zachraňuju!“ odsekl doktor vztekle a vstal. „A není pravda, že je nemám rád. To, co cítím, není nenávist, milá zlatá, to je obrovské zklamání. Obrovské zklamání z lidstva jako takového, z lidí jako druhu, z toho, jak se chovají k sobě navzájem, jak se chovají k sobě samým, jak vypadají, jak myslí, z jejich hodnost, z té neudržitelné povrchnosti světa! Jasně, jednotlivci jsou schopni velkých věcí a velkých obětí, ale lidi jako masa, rod a druh, to je banda kreténů jako malovaných, která nedohlídne na konec vlastního dvorku! Rozdejte všem lidem krabici s pastelkami a vznikne jen hromada čmáranic. (str. 92)
Inženýr Šuch je trochu popleta, co sice pracuje na speciálním projektu propojení počítačů, později známý jako internet, ale sám si v angličtině ani nezvládne objednat pivo. Hana se s ním skvěle doplňuje, protože ráda a často používá slova, jejichž význam je odlišný od jejího mínění.
Poněvadž hlavní náplň Danielovi práce by mělo být objevovat krásy Kanárských ostrovů, dočkáme se řady cestovatelských výletů, kde poznáme řadu památek, místních specialit i tamních obyvatel. Dokonce narazí na významného kubánského disidenta, s nímž by rád udělal rozhovor. Jenže náš novinář není tak pilný pracovník a spíše vše dělá na poslední chvíli, velká část popisuje jeho volný čas, dialogy s přáteli a jeho toužení po Karolíně.
Spisovateli se podařilo krásně zakomponovat myšlení lidí na počátku 90. let a jejich představy, co s sebou přinese rozdělení republiky a jak bude náš svět vypadat za třicet let. Což z pohledu čtenáře může být úsměvné i nostalgické, protože my na rozdíl od hrdinů víme, jak se vše nakonec vyvíjelo.
Drobnou nesrovnalost vnímám na str. 196: „Do prsteníčku levé ruky, opakuji, do prsteníčku, ne prostředníčku, vede žíla přímo ze srdce.“ Žíly vedou krev do srdce. Autor sice pokračuje s tím, že na medicíně jim o tom zřejmě zapomněli říct, ale když píše o tom, že myšlenka je to pěkná, zmínila bych, že zároveň chybná. Zároveň na str. 27: „Na kanárské ostrovy! Na Silvestra!“, bych vyměnila malé písmeno s velkým, tedy Kanárské ostrovy, silvestr.
Věty jsou velmi plynulé a neustále posouvají děj, takže i když jste zrovna spíše v popisnější části, dialogy jsou vsazeny na správná místa, takže nemáte prostor začít se nudit. Jako velké plus vnímám ztvárnění posledního dne v roce a následnou oslavu, protože s ní se odšpuntovalo mnoho příběhů a překvapivých informací. Někomu by mohlo vadit zakončení, které bylo na můj vkus příliš rychlé a abstraktní. Samotný obsah vám asi záhy vyšumí z paměti, příjemné chvíle s ním však zažijete.
Milé a příjemné čtení, které je přímo stvořené na dovolenou. Doktor Srneček byl geniální hrdina a jeho uštěpačnost mě nesmírně bavila. Jestli hledáte nenáročnou a přitom zábavnou četbu s kapkou nostalgie, v níž se dozvíte cestopisné informace o španělském Tenerife a zároveň nepohrdnete mezilidskými vztahy, pak je tato kniha pro vás ta správná volba.
Pokud si chcete v přicházejících zimních měsících trochu prohřát kosti alespoň na stránkách, tento titul vám k tomu může dopomoci.
Závěrečné hodnocení: 78 %
„To nejlepší z devadesátek“
Do silvestrovské půlnoci roku 1992 zbývá jen několik dnů. Mladý sebestředný novinář Daniel vyráží s jedním z prvních československých zájezdů na ostrov Tenerife, aby zde pro magazín Exotica napsal nenápadně pochvalnou reportáž o místních plážích, hotelech a turistických radovánkách. Daniel zde ale nachází mnohem víc než materiál ke svému článku a postupná změna pohledu na okolní svět i na sebe sama nakonec vede k překvapivé výhybce v jeho dosavadním životním směřování.
Nakladatelství: XYZ
Rok vydání: 2022
Žánr: humorné
Počet stran: 272
Vazba: pevná
Komentáře
Okomentovat