Když víly plní skřítkovy záludné bojovky
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelskému domu Grada.
Chci zakoupit tento titul!
Dagmar Medzvecová (*1986, Stod u Plzně) je ilustrátorkou a autorkou dětských knížek. Vystudovala knihovnictví a informatiku na filosofické fakultě v Plzni, kde několik let pracovala ve Studijní a vědecké knihovně. Nakonec se však vrátila k činnostem, které miluje nejvíc – ilustrování a psaní pohádek.
Svými texty a obrázky pravidelně přispívá do dětského časopisu Dráček (Extra Publishing). Dále ilustrace Dagmar Medzvecové vyšly v několika školních učebnicích, pracovních sešitech, metodických či edukačních příručkách nebo v českých a slovenských pohádkách. Několik jich sama napsala – a ani těm samozřejmě nechybí její barevné kresby.
Dagmar Medzvecová svou tvorbu prezentuje i na vlastních webových stránkách, kde je možné si prohlédnout jak její ilustrátorskou tvorbu, tak veškerou bibliografii.
Mechulka byla o něco vyšší než Dřevulka. Měla rovné blonďaté vlásky neustále rozlétané do všech stran. Byly plné větviček, jehličí a suchého listí.
Dřevulka byla menší a baculatější, hnědé kudrnaté vlasy měla plné bílých kvítků. Pleť měla opálenou, protože se ráda vyhřívala v trávě na slunečních paprscích. (str. 9)
Tajná kouzla skřítka Sedmikvítka jsou souborem devíti pohádkových příběhů o skřítkovi Sedmikvítkovi a jeho žačkách, Dřevulce a Mechulce. Tyto dvě maličké víly se u Sedmikvítka učí kouzlit a vařit lektvary – mají totiž před důležitými zkouškami, po jejichž splnění se stanou pravými kouzelnými vílami a svou magií pomohou chránit Chechtovský les a jeho obyvatele.
Aby jim skřítek nějaké to šikovné zaklínadlo svěřil, musí dívenky nejprve splnit úkol, takzvanou bojovku. Například chtějí-li vědět, jak naplnit košík lahodnými jahodami, musí nejdřív přinést Sedmikvítkovi praváky. A pokud si opravdu přejí potěšit svou babičku lahodnými skořicovými šneky, měly by si kouzlo pořádně zapamatovat – protože popletené zaříkadlo dokáže natropit pořádnou neplechu…
 |
| Zdroj: archiv recenzentky |
Dřevulka, Mechulka a Sedmikvítek si tak kromě kouzelnických lekcí užijí spoustu zábavy, zažijí nečekaná dobrodružství a dokonce je potkají i nějaká ta překvapení.
„... A teď už poslouchejte, určitě vás zajímá kouzlo, jak být na chvíli neviditelný,“ usmál se na ně Sedmikvítek a začal čarovat.„Čáry máry, větre duj,tvou silou mě obdaruj,proutkem párkrát zakroužit,neviditelným jak vítr být.“ (str. 29)
Jednotlivé historky v Tajných kouzlech skřítka Sedmikvítka na sebe navazují, dohromady vytváří celistvý příběh ukončený testem z kouzel, které se vílí žačky od Sedmikvítka naučily. Čtenář – nebo dětský posluchač – tak sleduje, jak Dřevulka a Mechulka přicházejí na kloub jednoduchým zaklínadlům ve formě říkanek až po onu závěrečnou zkoušku, po jejímž splnění se stanou ochránkyněmi Chechtovského lesa.
Sedmikvítek je laskavým, veselým a hravým skřítkem, který dvě sestřičky učí nejen kouzlům a lektvarům, ale i lásce k lesu a uvědomění si, že nic není zadarmo – každé jeho zaklínadlo si děvčátka musí totiž zasloužit. Ke všemu si díky Sedmikvítkovým bojovkám osvojují trpělivost a především spolupráci. Protože jak už to u sourozenců bývá, Mechulka s Dřevulkou se neustále škádlí a pošťuchují. Dokáží se však i vzájemně podporovat a pomáhat si.
Příběhy Sedmikvítka a jeho nezbedných žákyň jsou prostoupeny kouzelnými formulemi lehkými jak ke čtení, tak k zapamatování. Autorka pro ně zvolila jednoduchá rýmovaná čtyřverší, od zbylého textu odlišená ztučněním písma a zelenou barvou.
„To jsem já! Sedmikvítek. Tadýýý, podívejte se do polévky!“
Obě víly se polekaly a pozorně sledovaly točící se hladinu s bramboračkou. „Támhle, podívej!“ vykřikla Mechulka a šermovala ukazováčkem.
Dřevulka se zadívala stejným směrem a konečně ho také uviděla. „Sedmikvítek!“ vykřikla. (str. 65)
Malebnost krásně ilustrované knížky bohužel kazí styl vyprávění a nedotažená korektura. Text místy obsahuje příliš dlouhá souvětí, která mohou ztížit jak předčítání unavených rodičů, tak začátky samostatného čtení předškolních dětí. Zbytečně rozvláčné věty mohou komplikovat udržení pozornosti. Často se také opakují slova a informace – i v rámci jediného odstavce – a najde se tu několik překlepů.
Zdroj: archiv recenzentky
I navzdory tomu jsou Tajná kouzla skřítka Sedmikvítka milou pohádkou obohacenou o půvabné malůvky. Kniha je určena dětem od 4 let. Díky dostatečně velkým písmenům a krátkým odděleným odstavcům si mohou počíst i děti starší, tedy začínající čtenáři, zvládají-li rozvleklejší souvětí.
Barevné obrázky zas mohou potěšit menší zvědavce, kteří číst ještě neumí, ale díky předčítajícím rodičům si osvojují lásku ke knihám a příběhům.
Závěrečné hodnocení: 68 %
V Chechtovském lese žije Sedmikvítek, nejoblíbenější učitel všech skřítků a víl, kteří les chrání. Tenhle skřítek je vždy samá legrace a překvapení. Nejraději vypráví příhody z mládí, kdy se mu dařilo pokazit nejedno kouzlo.
Jeho nové žačky, víly Dřevulka a Mechulka, musejí zvládnout výuku čar a kouzel, aby z nich mohly být ochránkyně lesa. Čekají je nejen náročná kouzla a lektvary, ale také záludné bojovky, které prověří jejich schopnosti. Za jejich splnění se dovědí tajná kouzla, která v žádné knize nenajdete…
Nakladatelství: Bambook
Rok vydání: 2022
Žánr: pohádka, beletrie pro děti
Počet stran: 128
Vazba: pevná
Komentáře
Okomentovat