Recenze: V KOLEKTIVU OBLÍBENÁ (Pavel Taussig)

Komunismus očima mladé dívky

V kolektivu oblíbená (Pavel Taussig, ilustrace: Pavel Taussig a Fero Jablonovský,  nakladatelství Grada – Cosmopolis)

Za recenzní výtisk děkuji Nakladatelskému domu Grada.

Pavel Taussig je spisovatel, publicista a výtvarník, který se narodil roku 1933 v Bratislavě. V roce 1944 byl spolu se svými židovskými rodiči odvezen do koncentračního tábora Auschwitz, přežil i pochod smrti. Proslavil se zejména svými satirickými kolážemi, které on sám nazývá tzv. bublináže. Jako literární tvůrce debutoval knihou povídek Jedinečná svätá (1985). Do povědomí českých čtenářů se dostal díky titulu Přežil jsem pochod smrti. V kolektivu oblíbená (2021) je jeho zatím posledním dílem.

V kolektivu oblíbená (Pavel Taussig, ilustrace: Pavel Taussig a Fero Jablonovský, nakladatelství Grada – Cosmopolis)V kolektivu oblíbená (Pavel Taussig, ilustrace: Pavel Taussig a Fero Jablonovský, nakladatelství Grada – Cosmopolis)
Zdroj: archiv recenzentky

Ve středu dění této útlé publikace stojí osmnáctiletá dívka Hana Kováčová, jíž kvůli zatčení otce nebylo umožněno zakončit úspěšně střední školu maturitou a vedení ji vyhodí těsně před zkouškou z dospělosti. Je nucena na životní cestě improvizovat, a proto nastupuje na místo doručovatelky do národního podniku s názvem Slovenské nakladatelství beletrie. Společně s ústřední postavou, jež stále disponuje mladistvou naivitou, poznáváme zákoutí nakladatelské společnostiSám autor v podobném podniku pracoval, takže do vykreslení atmosféry použil vlastní vzpomínky a zkušenosti.

Dívka se pomalu učí, s kým z kolegů a kolegyň si může utvořit bližší vazby a na koho si dát naopak pozor. Protagonistka se za pochodu musí adaptovat do dosud pro ni neznámého prostředí a kvůli špatné kádrové minulosti příliš nevyčnívat. Její mladistvost stojí jako kontrast oproti temné době, do níž se narodila. Hrdinka ze začátku působí velmi křehce a poddajně, ale až se v nové práci rozkouká, rozhodne se zjistit, proč vlastně její rodič skončil ve vězení a projeví houževnatost.

Zkušenost doručovatelku poučila, že dospělí mají někdy z nevyzpytatelných příčin odpor vůči přímé odpovědi a volí radši okliku pomocí bajky, pohádky nebo hádanky. Rozhodla se proto, že na tato pravidla hry přistoupí, a poslušně odříkala, že cenzura je v kapitalismu úřad, který kontroluje pokrokový tisk. (str. 60)


Příběh je psán v er-formě, krátké kapitoly s notnou dávkou veselí a nadhledu tvoří zajímavou novelu. Navzdory tomu, že je děj zasazen do období 50. let, jež humorné rozhodně pro mnoho obyvatel nebylo. Cíleno je hlavně na ty čtenáře, kteří sami komunismus zažili. Nebyl zde prostor k většímu vysvětlování plošných opatření, jež režim zavedl. Nastiňuje obraz tehdejšího světa, ale jen okrajově a spíše ho předkládá na základě chodu v redakci, tudíž současná generace může v určitých situacích trochu tápat. Dočteme se kupříkladu o zásahu cenzury nebo o dosazování přátel režimu na vysoká místa. 

V kolektivu oblíbená (Pavel Taussig, ilustrace: Pavel Taussig a Fero Jablonovský, nakladatelství Grada – Cosmopolis)V kolektivu oblíbená (Pavel Taussig, ilustrace: Pavel Taussig a Fero Jablonovský, nakladatelství Grada – Cosmopolis)
Zdroj: archiv recenzentky

Trochu matoucí může být anotace, jelikož zcela neodpovídá obsahu. Aktérka sice v nakladatelství pracuje, s knihami přijde profesně denně do styku, ale figurují pouze jako doplňkový aspekt, tehdejší literární trh ani přiblížení konkrétních děl tu nemají valnou roli.

Vyprávění je poutavé, gradaci a dynamiku střídá stereotyp každodenního zaměstnání. Jednotlivé kapitoly působí trochu jako samostatné povídky, jež spojuje dohromady hlavní postava a tematický rámec. V příběhu na prvním místě figurují mezilidské vztahy a to, jak je může komunismus ovlivňovat a rozbíjet lehce jako výrobky ze skla. Hezky je to znázorněno na Hance a jejím snoubenci Míšovi.

Nyní se ocitla uprostřed lidí, kteří si chtěli vysloužit ke krajíčku chleba porci salámu navíc. Naštěstí jen v tomto podniku, pomyslela si, ale pak jí hlavou proletěla kacířská myšlenka: co když to jinde ve městě vypadá stejně? Než se ve svých protistátních úvahách stihla dopracovat na celostátní úroveň, přerušil její rozjímání žoviální hlas soudruha předsedy. (str. 170)


Kromě mladé doručovatelky se setkáme během čtení i s vedlejšími postavami, jako je například už zmíněný budoucí manžel, maminka, kolegyně Cicuška a další. Zůstávají však účastníky spíše vzdálenými, bez zjevných charakteristických rysů.

Velmi povedená je grafická úprava, počin dotváří koláže a ilustrace. Některé z nich vytvořil sám autor, jsou typickým znakem jeho práce. Ostatní pochází od jeho přítele Fera Jablonovského.

Pro mě byla V kolektivu oblíbená takovou historickou jednohubkou. Novela je opravdu krátkého rozsahu, dá se přečíst za jedno odpoledne. Obsahem je ovšem nabitá dobovými záležitostmi viděnými očima sotva dospělého děvčete.

Závěrečné hodnocení: 82 %


Anotace:
Rozmarný příběh osmnáctileté doručovatelky Hany čtenáře velmi živě přenáší do doby padesátých let, do velkého nakladatelství, kam mladá Hana souhrou okolností nastupuje jako doručovatelka, a přesně zachycuje období a události v národních podnicích vedení (nebo řádění) šéfů zvláštního ražení a odhaluje tak zásady (ne)fungování nakladatelství, potažmo celého státního řízení.

Hanino mládí a optimismus stojí v přímém kontrastu s tehdejší dramatickou situací, kdy se i ona musí vypořádat s velkým zásahem do života. Tak začíná její nový osud – obyčejný život v absurdních časech a její hořkosladká cesta mezi knihami.

Nakladatelství: Cosmopolis
Rok vydání: 2021
Žánr: historická novela
Počet stran: 264
Vazba: pevná s přebalem

Komentáře