Recenze: HYENA (Hana Lundiaková)

 Alkohol, poskytovatel jediné ryzí lásky

Za recenzní e-knihu děkuji portálu Palmknihy.
Chci zakoupit tento titul!

Možná více než jako spisovatelka je Hana Lundiaková známá v hudební branži. V kapelách Rudovous a Tři sestry hrála na akordeon, v současnosti vystupuje sólo pod jménem Stinka. Nicméně i na literární scéně zanechala stopu. Debutovala knihou Vrhnout, román Imago. Ty trubko byl v roce 2015 nominován na cenu Magnesia Litera za prózu. S neméně expresivním názvem vydala svůj poslední titul Hyena u nakladatelství Odeon.

Adam je pětapadesátiletý kybernetik pracující na fakultě. Má manželku, dceru, syna a také láhev alkoholu s krabičkou cigaret. Největší radost mu však dělají poslední dvě zmíněné propriety. Cítí se nenaplněný, neoceněný, životem požíraný. Jeho tvář připomíná hyenu, a stejně tak jako tento mrchožrout, ani on není ve své lidské říši příliš oblíbený. Dokáže se odrazit ode dna, nebo svrhne ostatní s sebou?

Sledujeme jeho proplouvání nástrahami rodinného i profesního života. Pracovitost není jeho krédo, stejně jako zdravý životní styl. Obtloustlý stárnoucí muž, jenž je věčně opilý. Román neobsahuje kapitoly, děj plyne čistě a nekontrolovatelně jako protagonistovy myšlenky. Autodiegetická forma nám dá nahlédnout do jeho současného života, dětství i prvních lásek.

Má první žena byla nymfa. Pánbůh stvořil Marjánu pro mrdání. Byla útlounká, tenká, houževnatá stehna měla vždy nachystaná. Jako stonožka neudržela nohy v klidu, stále někde pobíhala, dokonce i v noci, když jsem spal. Vstala a toulala se po domě nebo po městě jako fena a vrátila se teprve, až když kdekoliv a s kýmkoliv dosáhla svého. Zprvu jsem byl lítostivý, ublížený, ale protože jsem ji miloval, uvykl jsem. Odměňovala se mi za to nekonečným blahem. Byla veliká a nádherná… rozevřená, nádherně uvolněná, první a poslední jáma, jáma z níž není návratu. To pro mne byla vyhloubena. Měl jsem vždy dojem, že se jí takřka nedotýkám, pouze klouzám a s každým sebenepatrnějším dotykem o stěnu jejího světelného tunelu letím hlouběji do nepopsatelné blaženosti. Dotýkaná veškerenstvem. (ze 14 % knihy)

Na první pohled nám může připomínat Ignácia Reillyho ze Spolčení hlupců. Tělnatý potrhlý intelektuál, jenž také proklíná svět a ustavičně na něj lamentuje. Toolův hrdina je však humoristicko-satirický, což v případě Lundiakové neplatí. Adam je koncentrovaná zloba a sálající zapšklost. Není tedy divu, že text je maximálně prosycen vulgaritami dost drsného charakteru. Hledá lásku, ale vysílá nenávist.

A ještě nakonec z neupřímnosti a vychcanosti obviní tebe! A přitom ty sám chceš mít jen prachobyčejný klid a mír na svou práci a rodinu. Uvolněnost namísto vykrmovaného vzteku. Obviní tě. Zasypou pochybnostmi. Znehybní tě. Začneš tomu věřit. Pocítíš, že nejsi správný. Uvěříš, že nejsi autentický. Zpochybníš pevnost vlastního neochvějného základu. A nakonec podlehneš paranoii, že každý tvůj životní krok byl krokem do propasti. Zfalšují tě. Ukradnou ti identitu. Pak tě šoupnou na katafalk, devadesát tři minut grilují v peci, smetou do urny a zašroubují. Nezbude nic. Jen nic v prášku, o němž se poté zdvořile hovoří pouze v dobrém. A ty? Nic v prášku…ještě jim dáš za pravdu. Byl jsem to ale sobecké hovado, věčně najebaný mamrd! Leda hovno! Seru vám na celého ježíška! (ze 46 % knihy)

Text je interpretačně velmi bohatý a za prvoplánovými vulgaritami můžeme vnímat určitou imaginaci i protagonistovy alkoholové halucinace. Dle mého názoru je zřejmá i určitá inspirace Freudem (ustavičné falické symboly, problematický vztah k matce, nevědomý pocit viny a tak podobně).

Autorce se bravurně podařilo vyvolat emoce a ambivalentnost. V jednu chvíli sledujeme hrdinovo složité dětství, aby vás v ten samý okamžik znechutil svým vlastním chováním k bratrovi. Postupná degradace jeho osobnosti k naprostému lidskému odpadu, který přesto i na zlomek vteřiny vzbudí lítost a vy pocítíte, že má v sobě i kousek světla. Je to však rychle prchající chvíle a opětovně nastupuje hnus a štítivost. 

Lokálka mne vyplivne na peronu. Projdu malinkou budovou našeho nádraží. Nikde nikdo. Štráduji si to po asfaltu, letím k domovu jako netopýr setměním vylidněnou ulicí. A v mírném letu sním o tom, že se kojím. Ležím pod psicí, uprostřed teplého vrhu a vrním blahem napojený na cecík. Nechávám se nést mléčnou dráhou, těšený a utišený, není žádného zmaru, žádného puzení, nižádného pnutí, pozbyl jsem cukání, vyjma zachvění slastného úsměvu. Jsem celistvý, jsem správný, jsem naplněný. (z 84 % knihy)

Popisy sexuálních reálností i myšlenkových vjemů jsou plné symbolismu. Naturalistické a zároveň magické. Hana Lundiaková se nebála ztvárnit jakýkoliv detail, byť byl silně obscénní, či se týkal vlastní rodiny. Vnímáte jeho tučné tělo, cítíte jeho pot i vidíte jeho mastné vlasy. Dělá se vám z něj somaticky špatně. Spisovatelka vytvořila na pár stranách smutný, ale hutný text, v němž odprezentovala své velké literární nadání.

Vyústění pro mě bylo překvapením a paradoxně až úplný konec čtenářům demonstruje spolehlivost/nespolehlivost vypravěče.

Přestože titul hodnotím vysoko, musím konstatovat, že tohle je kniha pro opravdu úzké publikum, které za nadužívanými vulgarismy uvidí to pravé podobenství. Děj je převážně Adamovým monologem, narušený pouze drobnými socializacemi s rodinou či okolním prostředím. Vykonává jen nejnutnější úkony, probouzí se čím dál větší asociálnost s projevy agresivity. Ostatně alkoholismus je diagnóza a Hyena ukazuje konkrétní dopady, kam až vše může zajít.

Pokud se chcete pokochat skvělou kompozicí, citem pro jazyk a originálními slovními obraty, Hana Lundiaková vám ukáže, jak se to dělá. Připravte se ale na bizarní scény, přemíru vulgarismů a špínu, jež ze stránek čiší. Tohle nebylo jednoduché čtení. A nemyslím tím text jako takový, ale charakter hlavního hrdiny a jeho vyjadřovací schopnosti. Odpor budete pociťovat ještě dlouho po dočtení. Uvidíte, že problém s alkoholem není jen otázkou chudých a hloupých. Kam až se může dostat vysoce postavený, inteligentní chlap, jenž svůj život nedokázal zpracovat a neúspěchy přetavil do postupné destrukce své osobnosti?

Nemám odvahu dílo bezvýhradně doporučit, ale pokud věříte, že máte silný žaludek a zároveň máte rádi kvalitní literaturu, s chutí do toho…

Závěrečné hodnocení: 78 %

Anotace:

Hyena se zlověstně pochechtává ve stínu svých blízkých. Cení ostré tesáky a vyhlíží další bytost, kterou by mohla ohodnotit a zchladit si na ní žáhu. Hyena se hrbí nad každodenním kalichem hořkosti a slastně nasává to jediné, co ji dokáže opravdu ukojit - alkohol. To vše v přesvědčení, že plnými náručemi rozdává lásku. City, kterých si nikdo neváží. Hyena trpělivě číhá, aby zardousila i poslední zbytky svých životních příležitostí. Hyena je magický, naturalistický, barbarský a hluboce (ne)lidský příběh pětapadesátiletého kybernetika Adama, jehož existence je jedna obrovská otevřená rána. Přetékající nenaplněnou touhou. Hyena je románové podobenstvím o rozsévání nenávisti ve jménu hledání lásky.

Nakladatelství: Odeon

Rok vydání: 2021

Žánr: podobenství, psychologické

Počet stran: 136

Formát: mobi, epub