Recenze: HORKOU JEHLOU (Rudolf Havlík)

 Přes Indii do Hongkongu tam a zase zpátky

Za recenzní výtisk děkuji společnosti Albatrosmedia.
Chci zakoupit tento titul!

Rudolf Havlík pracoval dvanáct let v Asii a procestoval i spoustu jiných zajímavých míst. V průběhu cest začal psát blog a později i vydávat knihy inspirované vlastními zkušenostmi. Jeho povídková prvotina Nikdo nechce čekat věčně vyšla v roce 2008. Mimo svou literární kariéru je také úspěšným scenáristou a režisérem, jeho filmový debut Zejtra napořád měl premiéru v červenci 2014. My se dnes zaměříme na jeho poslední literární počin Horkou jehlou.

Obálka je nádherně výtvarně zpracovaná, ihned nás naladí na cestovatelskou notu, barvy jsou rozmanité jako svět sám. Ilustrátorka Nikola Logosová se postarala nejen o krásný přebal, ale několika svými kresbami obohatila i obsah.

Zdroj: archiv recenzentky

Seznamujeme se s Joem, zaměstnancem velké textilní korporace, nikdy se nedozvíme, o jakou se přesně jedná, ale získáme pár indicií. Motivuje ho adrenalin, a i když to zprvu není zcela hmatatelné, i láska. Jeho kamarádka Kate Daytonová ho poprosí o pomoc při hledání nezvěstného bratra. On se bez rozmyslu pustí do boje s větrnými mlýny a neustálým jet lagem. Létá skoro tak často, jako si vy čistíte zuby. Navštívíme s ním Indii, Thajsko, Hongkong, Srí Lanku, a dokonce i Vietnam. Připravte se na jízdu prošpikovanou tezemi o zkaženosti dnešního světa.

Arogantní vypravěč k nám promlouvá ich-formou a možná až příliš přezíravě komentuje dění kolem sebe. Z jeho ironie lze cítit nadřazenost a pocit, že všude byl a vše zná. Text je květnatý, plný popisných částí a především odboček od hlavní dějové linie. Peprná mluva je samozřejmostí a díky ní máme pocit, že nás Havlík vzal na svá dobrodružství s sebou. Absence přímé řeči trochu ubírá na svižnosti a čtivosti, ovšem dává prostor pro filozofické úvahy hlavního hrdiny a jeho doporučení pro čtenáře. Dostane se nám velké dávky černého, mnohdy až fekálního humoru, který vám na rtech vykouzlí široký úsměv.

Když Ind usoudil, že příbytek nemá žádné nebezpečné nájemníky, stáhl si kalhoty, pohodlně si sedl na bobek a vykadil se do díry přímo před mýma očima, než bych stačil říct švec. Zas takové bio jsem si zrovna nepředstavoval. No, už to nejde vzít zpátky. Stalo se to. Až budu jednou umírat, budu se na tohle všechno muset dívat znova. (str. 74)

Ústředním tématem je kritika konzumní společnosti a její pokrytectví. Autor se nebojí z plna hrdla říci, co si myslí o udržitelnosti, a vyvést čtenáře z omylu, že oblečení tohoto typu, co si koupí v obchodním domě, opravdu není vyráběno tak, jak se mnohdy prezentuje. Havlík se neobává poukázat na farizejtství dnešní doby, kde lidé pouze zájem o ekologii předstírají, protože si ve skutečnosti pro dobro ostatních neodepřou nic ze své pohodlnosti a standardu. Joe nezapře svou pracovní deformaci a jistý smysl pro detail v oblasti oděvnictví.

Protagonista je neustále v pohybu a drží nás v napětí již od prvních stránek. Časová chronologie je rovněž záhadou celé publikace. Skáčeme z jednoho kontinentu na druhý a prodíráme se vzpomínkami z různých koutů světa bez ladu a skladu a je občas dost těžké se zorientovat. Napínavá detektivní linka se prolíná s prostými úvahami o těžkostech života na opačné straně zeměkoule, problémy jako jsou hlad, vykořisťování, nedostatečná hygiena a smog.

Lidé v naší, té lepší, západní společnosti, se neustále něčeho bojí. Žijeme v nepřetržitém strachu. Bojíme se aut, kol, migrace, nezaměstnanosti, budoucnosti, minulosti, přítomnosti. To všechno nás neustále ohrožuje. Připadáme si v pasti, v ohrožení a neustále máme z něčeho strach. Ze změny, ze stagnace, z recese. Máme pocit, že jsme pod neustálým tlakem, a málokdo si umí představit, jak doopravdy vypadá místo, kde mají opravdový strach. Ze života, z budoucnosti i z minulosti. Jen ze smrti ne. Ta bývá často mnohem milosrdnější než setrvání v téhle podivné realitě. (str. 115)

Všechny postavy jsou povětšinou pojmenovány především křestním jmény, z kterých lze vždy snadno vydedukovat jejich národnost. V Indii se proto seznámíme s obchodníky Rajem a Kujamarem, v Thajsku natrefíme na podvodníka Hana, v Číně s panem Šenem a paní Čou zavítáme do jejich továrny. 

Problémem je plochost charakterů, většina z nich se v příběhu neudrží tak dlouho, aby bylo možno je správně vykreslit – s výjimkou Kate Daytonové, jejího přítele Grega a zlodějíčka Hana. Všichni tyto tři jsou však obtěžkáni stereotypy. Kate dělá dojem nafoukané femme fatale, záhadná a jdoucí si vždy za svým. Greg vystupuje jako celkem primitivní svalovec, jenž jí zobe z ruky. Han je věčný povaleč, který se živí krádežemi všeho druhu, Joeovi je však zavázán. Sám hlavní aktér nám ze sebe ukazuje především to dobré, když už přijde nějaká ta chyba, dokáže si ji vždy perfektně obhájit.

Zdroj: archiv recenzentky

Zajímavostí je zmínka několika čínských legend, což působí jako zajímavá premisa našeho vyprávění a neobyčejná příležitost k sebeedukaci. V poslední třetině se Havlík až příliš účelově topí v patosu, stagnuje a dokola omílá bezútěšnost světa, v němž žijeme. Poněkud se vzdaluje od hlavního dějství, což může být iritující. Celé dílo je souborem rozličných myšlenek o stavu lidstva a postrádá určitou komplexnost. Náhodně poskládané zážitky z cest jsou zajímavé, ale jejich skladba není příliš promyšlená. Závěr je velmi zbrklý a úsporný.

Román bych doporučila všem, kteří se chtějí podívat zblízka do nejtemnějších a nejlidnatějších zákoutí naší planety, kde se místo koupě nového mobilu řeší základní uspokojení lidských potřeb, jako jsou hlad, chudoba a zima. Vyobrazení je to velmi naturalistické a zcela bez příkras.

Můj subjektivní názor je rozporuplný. Byly části, kde jsem hltala každé slovo, ale i ty, kde jsem se častým opakováním nudila. Horkou jehlou by slušela učesanější časová linie a méně patetických povzdechů, které na nás bohužel každodenně koukají z novinových článků.

Závěrečné hodnocení: 62 %

Anotace:
Druhý dobrodružný román známého českého režiséra nabízí asijskou exotiku, humor, ale také zamyšlení Rudolf Havlík je filmový režisér, scenárista a spisovatel. Býval taky barman, manažer, trenér, vězeň, řidič, grafik i nezaměstnaný. Měl úspěšný blog, vydal šest knih, natočil pět filmů a jeden přírodopisný seriál. Procestoval skoro celý svět, viděl věci, nad kterými zůstává rozum stát, a zažil okamžiky, nad kterými se ustrne srdce. Dávám věci do pořádku. To je moje práce. Hasím průšvihy pro textilní korporace na druhé straně světa. V Indii, Číně, Indonésii nebo Pákistánu. Viděl jsem bouřky nad Himálajem a svítání na ostrově, co není na mapě. Cítil jsem déšť uprostřed džungle v Malajsii a spalující horko na indických pláních. Slyšel jsem burácení vodopádů v Bangladéši a praskání ledovců v Arktidě. Potkávám lidi, které nikdo nezná, a vídám věci, které bychom měli znát, ale nechceme. Někdy mi jde o krk a jindy mi do klína spadnou všechny krásy světa. Řekl bych vám, abyste se připoutali, ale tahle jízda je bez pásů. Tak se mě držte.

Nakladatelství: Motto
Rok vydání: 2021
Žánr: dobrodružný román
Počet stran: 296
Vazba: pevná