Proč si nepamatujeme své druhé narozeniny?
Za recenzní výtisk děkuji společnosti Albatrosmedia.
Chci zakoupit tento titul!
Tomáš Končinský je absolventem scenáristiky a dramaturgie na FAMU v Praze. Spolupracoval na řadě televizních pořadů pro veřejnoprávní Českou televizi i komerční televizní stanice. Na svém kontě má již nominaci na Českého lva za scénář k celovečernímu filmu Schmitke a v roce 2017 byl nominován na cenu Trilobit za scénář k animované minigrotesce Černobílo. Dále se věnuje psaní knih a komiksů. Dětská knížka Překlep a Škraloup dokonce vyhrála Magnesii literu a Zlatou stuhu za nejlepší knihu roku 2017.
Daniel Špaček je multižánrovým ilustrátorem, animátorem a mediumatikem. Jako malý se chtěl stát kosmonautem, a tak je jeho současný vesmír plně obsazen ilustrováním pohádek pro děti i dospělé.
 |
| Zdroj: archiv recenzentky |
Když Jasmíně její maminka oznámí, že o víkendu pojedou k tetě slavit druhé narozeniny bratrance Jáchyma, není z tohoto plánu zrovna nadšená. Oslavu naštěstí, i přes všechny strýčky a tetičky, přežije a v momentě, kdy uléhá ke spánku, má jediné přání – vypustit tento den co nejrychleji z hlavy. Jenže pak přistane v jejich pokoji stroj vysávající vzpomínky. Celé narozeniny by Jáchym navždy zapomněl, a to se Jasmíně nelíbí. Vydá se tak do Nepaměti, záhadné země, kde se vzpomínky zkoumají a obchoduje se s nimi, aby tu bratrancovu zachránila. Avšak to nebude jednoduché. Všichni o ni mají zájem a naši hlavní hrdinku čeká těžká zkouška. Podaří se jí získat co hledá zpět a vrátit se v pořádku domů?
„Co je to Nepaměť? Nikdy jsem o ničem takovém neslyšela,“ zeptala se potom, ale Vincenc mávl rukou a soustředil se na ovládání vrtuletu, který potichu bzučel. Jasmíně se začaly zavírat oči. Přece jen toho zatím v noci moc nenaspala. Zívla. „Nepaměť nikde nezačíná a nikde nekončí,“ zničehonic zase promluvil Vincenc. „Jenom pořád roste a rozpíná se. Skládají se dohromady všechny zapomenuté vzpomínky. Malé, prchavé a nedůležité, ale i ty velké a zásadní.“ (str. 44)
Jedná se o počin textovo-obrazového typu, který je vyprávěn v er-formě. Je obdélníkového formátu s brožovanou vazbou a velmi pevnými stránkami, jež zvládnou i těžší zacházení. Literární složka je tvořena velmi hravým jazykem. Často se vyskytují originální slovní hříčky a výrazy, jejichž význam mladší recipienti nemusí úplně znát. To ovšem vůbec nevadí, protože jsou po sléze vysvětleny a děti si tak mohou rozvinout svou slovní zásobu. Nejenže si autoři dali záležet na volbě slovních spojení, ale taktéž na samotném výběru jmen. Setkáte se tak třeba s Franzem Prskavkou či Vincencem Virválem. Věřím, že název třetí kapitoly (Vcuc nacucnutej do výcucu) jistě napoví, v jak zábavném duchu se příběh pohybuje.
 |
| Zdroj: archiv recenzentky |
Na stejné vlně je i obrazová stránka. Už když publikaci vezmete poprvé do ruky, svítivě fialová titulní strana vám napoví, že se ani při jejím prohlížení nebudete nudit. Ilustrace se vyskytují nejčastěji na dvoustranách a jsou laděny do opakujících se pastelových barev – fialové, žluté a růžové. Titul je taky bohatý na detaily a pozorný čtenář si může při každém prohlížení všimnout nových, jím dříve nezaznamenaných, maličkostí. Zmiňované podrobnosti v kombinaci s kontrastem barev vytváří zajímavý chaos odpovídající námětu.
„Ta vzpomínka, kterou hledáte je velmi vzácná.“ Prskavka se na ni podíval zase těma vodově lesklýma očima.
„Jak to? Vždyť to je jenom vzpomínka mého bratránka Jáchyma na druhé narozeniny.“
„Právě proto!“ rozpovídal se Prskavka najednou. „Vzpomínky z prvních dvou let života jsou nejčistší a nejcennější. Není v nich - jak bych to řekl - nic z venku. Nic rušivého. Jsou to ty nejvlastnější vzpomínky, jaké člověk může mít. Vzpomínky z doby, kdy svět vnímáte jenom vlastníma očima a nikdo vám neříká, co si o něm máte myslet. Nevěřila byste, kolik cizích vzpomínek se vám do těch vašich dostane během dalšího života. První dva roky ale patří jenom vám. Ty vám nikdo nevezme.“ (str. 102)
Hlavním tématem jsou vzpomínky, paměť a její důležitost. Na motiv nahlížíme především z dětského pohledu, jelikož je naše protagonistka ještě dítě. Hledá odpověď na otázku, proč si nepamatujeme brzká léta svého dětství a podobně. Děti se s jejími myšlenkami určitě ztotožní a dospělé vezme zpět do jejich mladých let, kdy se zamýšleli nad podobnými nápady.
 |
| Zdroj: archiv recenzentky |
Co dělá Do Nepaměti jedinečnou je především její originalita. Grafické zpracování přímo vybízí k bližšímu zkoumání a je to ten typ četby, jenž si budou ve stejné míře užívat s dětmi i jejich rodiče. Hned na první straně na vás čeká QR kód, jehož prostřednictvím se dostanete k oficiálnímu knižnímu playlistu. Ten dělá tento zážitek ještě více ojedinělým. Mě osobně nejvíce zaujalo, jak si z děje každý odnese něco jiného a při každém čtení bude objevovat nové motivy. To vás přiměje se do tohoto zajímavého a fantazií naplněného světa opakovaně vracet. Formát sice nemusí být pro každé dítko, ale máte-li kolem sebe ratolest s velkou představivostí a chutí objevovat nové a nečekané, určitě bych se po tomto díle poohlédla.
Závěrečné hodnocení: 88 %
Jasmína je úplně obyčejná holka, která třeba občas zapomene udělat úkol, občas si zase naopak vzpomene, že se jí do něčeho vážně nechce. A proč si taky věci pamatovat? Nejlepší je pustit všechno z hlavy a užívat si! To si ale myslí jen do chvíle, než zjistí, že v záhadném místě zvaném Nepaměť jí všechny vzpomínky mohou ukrást. A při dobrodružné pouti napříč fantastickými světy Jasmína zjistí, proč by nám to, co si pamatujeme, rozhodně ukradené být nemělo.
Nakladatelství: Albatros
Rok vydání: 2022
Žánr: humor pro děti
Počet stran: 256
Vazba: brožovaná
Komentáře
Okomentovat