Temné tajemství lesa v Beskydech
Za recenzní výtisk děkuji společnosti Albatrosmedia.
Chci zakoupit tento titul!
V záhadném antikvariátu si od ještě podivnějšího prodavače pořídí starobylou mapu, která má dodat výletu na autentičnosti. V průběhu se však ukáže, že právě ona jim způsobí nemalé problémy. Kamarádi z mladistvé arogance ignorují značku zákazu vjezdu a zvolí zkratku lesem. Po odbočení se začnou dít věci, které se vymykají logice i racionálnímu uvažování. Zvládnou dojet do cíle včas, než je tma pohltí?
Hned prolog slibuje strašidelné vyprávění. Postupně poznáváme jednotlivé charaktery. Laura, zakřiknutá podnikatelka, která má sklon k podceňování sebe a příliš závidí ostatním, hlavně své nejlepší kamarádce Karin. Ta je jejím pravým opakem, sebevědomě kráčí životem a svou krásou oslňuje i všechny kolem. Štěstí našla s nevýrazným Felixem, který ji nosí na rukou a plní jí bezvýhradně každé přání, jeho posláním se stala starost o její spokojenost. Manželský pár Gábina a Dalibor se vzájemně doplňují, ona je plánovací maniak a on se veze, a tak trošku působí dojmem neinteligentního ňoumy.
První čtvrtina proudí v pomalejším tempu, seznamujeme se s povrchními téměř třicátníky, kteří jsou rozmazlení technologiemi a až příliš lpí na sociálních sítích. Bohužel ani jedna z postav není sympatická, pomlouvají se navzájem. Kluci vystupují jako zachránci, před ženami nedávají najevo svůj strach a stres. Holky budí dojem rozmazlených dětí zvyklých na luxus.
Dílo je psáno hovorovou češtinou v er-formě s občasným výskytem vulgarismů. Přítomné jsou hlavně v dialozích mezi přáteli a prohlubují tak jejich opravdovost. Jazyk je úsporný až strohý. Rušivým elementem jsou prazvláštní přirovnání a personifikace. Působí poněkud krkolomně, mnohdy úsměvně.
„Řecko rozhodně ne. Nemám na letenku, a ty víš moc dobře proč “, ozvala se Gábina kousavě a založila si ruce na prsou. V místnosti znovu zavládlo ticho, muži přehodili pohled zpátky na Lauru a čekali na reakci, stejně jako rozhodčí na odpal tenisové přihrávky přes síť. Hodiny sebraly odvahu a hlasitě odbyly. (str. 15)
Po poněkud zdlouhavějším úvodu se pomocí stále se zkracujících kapitol graduje napětí. V každé části vidíme úhel pohledu jednoho člena skupiny. Karolová nové informace dávkuje postupně, od knihy se díky tomu téměř nelze odtrhnout.
Pro Lauru byl pokaždé nejhorším momentem okamžik těsně před odjezdem. Směsice pochyb a starostí, představa úmorné cesty a hotelu, který ji zklame. Nerada opouštěla své zázemí, svůj stereotyp. Nechápala, jak se někdo nemůže dočkat odjezdu. „Tak jo, za pár dní jsem zpátky,“ kývla tiché předsíni na pozdrav. Neměla tušení, jak hluboce se mýlí. (str. 28)
Během čtení jsem jako zápor viděla nelogické chování postav, zejména to, že tak mladí lidé mají nulovou fyzickou kondici a nejsou schopni ujít ani třináct kilometrů v lese. Vše má však svůj důvod a spěje k bravurně vyvedené závěrečné pointě.
Autorce se podařilo mistrně vykreslit atmosféru zoufalství, při kterém tuhne krev v žilách a napětí je tak hmatatelné, že po dočtení budete mít problém usnout. Ústředním tématem je boj o holý život a přátelská soudržnost. Chování lidí se vlivem tísnivých situací mění k nepoznání. Nepříjemně mrazivá nálada vás neopustí až do poslední strany.
Dílo bych doporučila milovníkům hororů, thrillerů a všem, co se rádi bojí. Jedná se o velmi svěží, čtivou jednohubku. Zhltnete za pár dní či hodin.
Odbočka v lesích předčila mé očekávání, na začátku jsem měla problém s naivitou postav a jejich mezilidskými vztahy, které mi tak trochu připomínaly foto romány s dívčích časopisů, ale tento dojem se stránku po stránce vytrácel. Prostředí temného lesa a jeho mrazivého tajemství mě zcela pohltilo. Díky překvapivému závěru Karolová získala dalšího věrného fanouška.
Závěrečné hodnocení: 80 %
Komentáře
Okomentovat