Božský den jednoho španělského potápěče
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Talent Pro ART.
Chci zakoupit tento titul!
Jan Hartman není na literární scéně žádným nováčkem. Psaní se věnuje už nějaký ten pátek. Mezi jeho záliby patří potápění a archeoastronautika (věda zabývající se dávnou návštěvou mimozemských civilizací na naší planetě Zemi). Ve svých spisovatelských začátcích spadal do žánru krimi a jeho trochu naivní prvotinou, jak sám uvádí, byl román z prostředí italské mafie Zabiju tě bezbolestně. Poté se pomalu, ale jistě posouval dál, až se ocitl v žánru mysteriózní thriller. Jeho počin Boží software do této škatulky skvěle zapadá a dnes se na něj zaměříme. Na úvod prozradím, že zde zúročil poznatky ze svého tak trochu mimozemského koníčku.
Obálka nás na první pohled zhypnotizuje, symbolizuje vodní živel, jenž v próze hraje velmi významnou roli.
Astronomka Diana se na letní dovolené bezhlavě zamiluje do španělského potápěče Adriána. Jejich milostný románek pokračuje i po návratu z rekreace. S tímto famózním párem se setkáváme těsně po svatbě, která se konala už deset měsíců po tom, co se dali dohromady. Letní Barcelona je nejen romantickým místem pro novomanžele, ale rovněž městem, kde si narkobaroni podávají dveře a násilí, vraždy a vydírání jsou tu na denním pořádku. Po ranní kávě Adrián odhalí Dianě šokující tajemství. Není jen tak ledajakým akvanautem, ale Bohem samotným a dnešek si vyhradil na splnění důležitého úkolu. Začíná zběsilá jízda španělskou metropolí, Přežijí jen ti nejsilnější.
Autodiegetické vyprávění je okořeněno pasážemi, v níž nás autor nechává nahlédnout přímo do myšlenkových pochodů postav. Tyto části jsou vždy vyznačeny kurzívou tak, aby se v textu neztratily. Jsme svědky perfektně dotažených pohnutek posouvajících děj zvolna dál. Dávají čtenáři možnost stát se také na chvíli bohem a být vševědoucí. Kapitoly jsou kratší, úderné a bez větších popisných pasáží. Častý výskyt vulgarismů podtrhuje autenticitu drogového podsvětí. Hartman nás přivádí do společnosti, kde není homofobie a vraždění pro zábavu ničím výjimečným.
S muži slitování nikdy neměl. Obzvlášť pasivní zženštilé typy ho iritovaly. O homosexuálech ani nemluvě. Když nějakého buzíka potkal, hned ho pro jistotu zmlátil. Zastával názor, že pokud chlap není alfasamec, není nic. (str. 114)
Ústředním tématem je člověk a jeho potenciál. Hartmanovi se podařilo skvěle vystihnout, jak lidé dokáží mrhat svým talentem a ovládají je v podstatě zvířecí pudy. Svou inteligenci si sice uvědomují, ale často se stávají otroky svých emocí, které neumí ovládnout. Knihou prostupuje spoustu zajímavých tezí. Některé z nich zůstávají v mysli i dlouho po dočtení.
Vzpomněla si na jeden článek o siru Francisi Crickovi, který kdysi četla. Tento britský molekulární biolog a zapřísáhlý ateista v roce 1953 spoluobjevil strukturu DNA. A pak prohlásil, že není možné, aby něco takového vzniklo samovolně. Že něco tak komplikovaného muselo být někým navrženo. Jedním z jeho argumentů bylo, že se spirála otáčí u všech druhů stejným směrem. Diana mu chtě nechtě musela dát zapravdu. Pokud by byla DNA hříčkou přírody, její spirála by se u každého otáčela jinak. (str. 130)
Mezi Dianou a Adriánem panuje úžasná chemie, převážnou část díla tvoří jejich slovní přestřelky nabité intelektem a erotikou. Debaty se nezřídka kdy nesou na vlně filozofického rozjímání. Občasné lechtivé scény ve spojení s Dianinou naivitou balancují na tenké hraně mezi romancí, až prvoplánovou latinskou telenovelou.
Postavy zůstávají spíše ploché a nevyvíjí se, avšak v krátkém časovém úseku, kdy se celý příběh odehrává, to ani nelze. Mezery tvoří zažité stereotypy do charakterů vtištěné. Ženy jsou líčeny jako prostomyslné husičky a jejich chování je ovládáno bezpodmínečnou láskou a mnohdy i žárlivostí. Muži jsou zmítání zvířecími instinkty a neutuchající ješitností.
Náladu Barcelony se Hartmanovi podařilo vykreslit skvěle – drogové podsvětí a turisty ovládané město, kde se nejeden prohřešek proti zákonu podaří lehce skrýt.
Nechybí pořádně napínavá detektivní linka. Naturalistické vyobrazení násilí, při němž tvůrce pro kapku krve nešel daleko. Explicitně jsou vylíčeny i sexuální scény, jejichž atmosféra funguje skvěle. Čtenáři jsou jakoby mimochodem dávkována vědecká témata, která lze využívat jako přirozenou edukativní příležitost. V závěru jsou bohužel nápady poněkud překombinované, nudu však rozhodně nečekejte.
Kniha se skvěle hodí do letních měsíců, kdy se čtenář chce pobavit při povalování na pláži. Jedná se o oddechovou literaturu, pokládá otázky k zamyšlení, jež zůstanou v paměti i po dočtení.
U Božského softwaru jsem se bavila, je to jedna velká akční jízda. Hartmanovu další tvorbu si s radostí přečtu. Jeho břitký humor okořeněný o zamyšlení nad současnými společenskými tématy mě nadchl.
Závěrečné hodnocení: 80 %
Mladá česká vědkyně Diana přijíždí se svým španělským novomanželem Adriánem do Barcelony. A následuje akční čtyřiadvacetihodinová jízda ve stylu Dana Browna plná teologických otázek a šokujících vědeckých faktů. Může být Adrián opravdu pozemským vtělením samotného Boha? Jak to, že zná osud každého člověka, který jim zkříží cestu? A jak to, že toho tolik ví o vesmíru? A jakou roli v tom hraje obávaný drogový král, který na ně uspořádá zběsilou štvanici? … Bůh existuje. Je to potápěč a žije v Barceloně…
Nakladatelství: Talent Pro ART
Rok vydání: 2021
Žánr: mysteriózní thriller
Počet stran: 210
Vazba: pevná
Komentáře
Okomentovat