Recenze: HLADOVÍ (Eliška Pohnerová)

Boj za lidskost

Hladoví (Eliška Pohnerová, nakladatelství Pointa)

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Pointa.
Chci zakoupit tento titul!


Eliška Pohnerová je studentkou Karlovy univerzity. Pochází z Náchodska a v současné době žije střídavě v Praze a zahraničí. Po bezmála deseti letech psaní do šuplíku se pomocí nakladatelství Pointa rozhodla splnit si svůj sen. Na její debut Hladoví se dnes zaměříme.

Vítejte ve světě, kde je každý sám za sebe. Přelidnění způsobilo hladomor a všechny pravidla a zákony civilizace přestaly mít smysl a zanikly. Sledujeme osamělé putování mladé dívky, jež stále zůstává umíněným dítětem. Celie se už osm let potuluje divočinou, přišla o rodinu a o všechny jistoty, předčasně ztratila dětskou bezstarostnost. Její ženství je zároveň handicapem. Něžnější pohlaví téměř vyhynulo a děti jakbysmet. Všude jsou hladoví muži. Lidé se změnili ve zvířata a jídlo je to jediné, co je zajímá. 

Každodenní boj sebral zbytky lidskosti a zabíjení je na denním pořádku. Skryta pod kusem látky a kapucí bloudí krajinou a odolává sebemenšímu pokusu o návrat do společnosti. Při jedné z pochůzek s úmyslem se najíst ji náhoda svede dohromady s Connorem, který trochu empatie přece jen stále pociťuje. Zvládne Celie potlačit svoje zvířecí pudy a najít v sobě ženu, jíž přece bezesporu pořád je? Nebo je civilizace a starý svět nadobro ztracen? 

Na obálce lze zahlédnout zahalenou dívku s dlouhými vlasy, není jí vidět do obličeje. Je obklopena loukami a hned z prvních řádků je jasné, že na nás hledí vypravěčka.

Příběh vypráví protagonistka Celie. Na vše nahlížíme z její perspektivy, ich-forma je dobrou volbou, působí opravdově. Hned od prvních strach víme, že se nebude jednat o veselé čtení. Jazyk je spisovný, zřídka se vyskytují vhodně zvolené vulgarismy. Rušivým elementem je přehršel popisných částí, co neposouvají směr dění kupředu. Značné množství přídavných jmen okrádá Céliino líčení o upřímnost a budí dojem patosu.

Hlad je zvláštní věc. Nutí nás podstupovat nebezpečí jenom pro základní potřebu lidského těla. Nutí nás obětovat lidskost. Možná to není jen hlad, spíš základní pud nutící nás držet se zuby nehty naživu. Jenže u hladu to začíná. Je to směšné. Riskujeme život pro jídlo, které nás drží při životě. Riskujeme život, abychom nezemřeli. (str. 18)

Celie líčí svůj způsob života důkladně, zpočátku bez větších emočních výlevů. S postupem času do příběhu vstupují retrospektivní momenty z dob, kdy hlad vypukl, a to prostřednictvím Céliných vzpomínek z dětství. Tyto pasáže tvoří nejzajímavější premisu románu a dotváří tak hutnou postapokalyptickou atmosféru plnou pachu krve, špíny a tlejících těl.

Ústřední hrdinka je rozporuplnou osobností. Díky komorní náladě jste jejími patetickými myšlenkami brzy přesyceni. Převážně vystupuje jako holka v nesnázích, která potřebuje zachránit od tlupy mužů, avšak když jde do tuhého, je i několik zástupců tohoto pohlaví schopno bez mrknutí oka zavraždit. Její chování mnohdy postrádá logiku. Asi má poukázat na to, že ji odchovala příroda, a to ve výsledku svůj účel splňuje.

Pohnerová zvolila jako klíčové téma lidskost a její ztrátu, což je samo o sobě velkým soustem. Bohužel nespecifikovala místo děje, dokonce nepadlo slovo ani o kontinentu. Z anglických jmen můžeme pouze hádat, že místem dění je země používající tento jazyk. V průběhu čelíme několika akčním scénám, některé nedávají možnost vydechnout a jiné vykouzlí spíše úsměv na rtech. Žánrové zařazení je široké, z anotace víme, že máme co do činění se sci-fi thrillerem s prvky young adult. Já bych ho klasifikovala primárně jako utopické science fiction.

Důležitým motivem je přátelství a soudržnost nově nalezených společenství. Romantická linka se vyskytuje pouze velmi okrajově, což je vzhledem k anotaci nežádoucí. Z té jsem měla pocit, že bude hnacím motorem celého dějství.

Dílo bych doporučila mladší generaci, která se snadněji ztotožní s Célií. Oddychovou literaturu tu nehledejme, zaujme čtenáře přemýšlivé a milovníky apokalyptických kulis, bojových scén a akce.
Kniha mě bavila, i přestože neměla takový spád, jenž by tématu slušel. Putování divokou stepí je pro mě oblíbeným námětem. Trochu mě mrzelo opomenuté ukotvení v lokaci. Vzhledem k tomu, že je autorčinou prvotinou, dá se to však odpustit. Její další prózu si ráda přečtu a budu se těšit, kam se posunula.

Závěrečné hodnocení: 70 %


Anotace:
Panika vypukla, když jí bylo deset. Tehdy se přelidnění zvrhlo v katastrofu, hladovění a krvavý boj o jídlo. Z lidí se stala zvířata bez soucitu, jen se sobeckým pudem sebezáchovy. Život se omezil na sháňku po jídle a rvačky.

Celie není jiná. Dožila se dospělosti jen proto, že se naučila zápasit a lhát o svém ženství. Ve světě tělesné síly jsou ženy jen ohroženou výjimkou, téměř vymřelým fenoménem odsouzeným k zániku. Ale co když se přeci jen najdou muži ochotní je chránit? A co když jejich láska dokáže porazit anarchii?

Nakladatelství: Pointa
Rok vydání: 2022
Žánr: young adult sci-fi, thriller
Počet stran: 289
Vazba: brožovaná

Komentáře