Recenze: BĚLÁSEK (Irena Ričlová Lachoutová)

Dobrodružství motýlího človíčka

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Grada.

Chci zakoupit tento titul!

Spisovatelka a ilustrátorka Irena Ričlová Lachoutová své první ilustrace nakreslila už jako žákyně základní školy do jedné učebnice českého jazyka. Výtvarná výchova a sloh byly tím jediným, co ji z výuky bavilo, a tak se psaní a kreslení staly nedílnou součástí jejího života. Její ilustrace jste mohli vidět například v díle Mezi námi letadly od Ivy Hoňkové a Libora Špůrka. V roce 2022 autorce vychází v nakladatelství Grada pod značkou Bambook počin Bělásek s podtitulem Neobyčejný svět motýlů a asi nikoho nepřekvapí, že si sama knihu i ilustrovala.

Zdroj: archiv recenzentky

Příběh človíčka, který se měl stát motýlem, ale svou kuklu opustil v kouzelný okamžik, který zapříčinil jeho současnou podobu. A protože se měl stát běláskem řeřichovým, jmenuje se Bělásek. Sám je zprvu ze své existence zmatený, ale postupně se seznamuje s prostředím a zjišťuje, že stejných bytostí, jako je on, je na světě víc.

„Podívejte, co to tady leží,“ prohlížela si zvědavě spícího človíčka jedna ruměnice.

„Leží a spí,“ pokyvovala tykadly druhá. „Ale co je zač, netuším.“

„Je dobře, že spí,“ rozumovala třetí, „možná je nebezpečný.“

V tom okamžiku se človíček probudil a po vydatném spánku zeširoka zívl. Ruměnice se lekly veliké rozevřené pusy a utekly tak rychle, že si právě probuzený ani nevšiml, že měl společnost.

„Jak tak na sebe koukám, stále nejsem motýl,“ prohlížel si človíček zklamaně své ruce. 

Kousek vedle něj se zavrtěla motýlí kukla. Byla přesně taková jako ta jeho. Jen dosud byla plná. Netrvalo dlouho a na svět se z ní vysoukal motýl. Jeho křídla byla zatím maličká, mokrá a pomuchlaná. Do ladnosti a krásy měla ještě daleko. (str. 12)

Hlavní hrdina poznává říši motýlů, brouků, ale i ostatních zvířátek a zároveň s ní čtenáře seznamuje. Podrobně líčí vývoj různých druhů – od housenky přes kuklu až po krásného motýlka. Svá dobrodružství prožívá ve dne i v noci, a tak se setkáváme s nočními zástupci a také se zvířaty mnohem většími, než je on sám – má možnost popovídat si například s rejskem, rakem či hlemýžděm. Z motýlího človíčka se postupně stává velmi statečný, chytrý a hodný klučina.

„Co na mě tak koukáš? Holt jsem trochu nešikovná,“ spustila zhurta macatá samička štětconoše trnkového. „Ještě jsi nikdy neviděl spadnout motýla?“

Človíček překvapeně zamrkal a důkladně si ji prohlédl. Měla velikánský zadeček. Moc velikánský! Zdálo se, že nic jiného ani nemá.

„Ty jsi motýl?“ podivil se človíček.

„No ano,“ odpověděla popravdě samička.

„Vždyť nemáš křídla!“

„Ale mám, podívej,“ zakmitala drobnými pahýly.

„Tohle že jsou křídla?“ nechtělo se věřit človíčkovi.

„A ta tě jako unesou?“

„Neunesou. Já létat nepotřebuji. Jako housenka jsem jedla a rostla. Poté jsem se zakuklila a přeměnila se v dospělého motýla. Pak už jsem jen počkala, až si mě najde okřídlený sameček, abych nahoře na trnce nakladla vajíčka.“ (str. 29)

Pohádkové vyprávění o Běláskovi je plné známých, ale i neznámých druhů motýlů. O mnohých z nich čtenáři, pokud se o tyto živočichy více nezajímají, neměli doposud ani povědomí. Autorka dopodrobna popisuje jejich vzhled i život a ve svých ilustracích pak názorně ukazuje jejich zbarvení. Nejen na způsobu hledání si potravy všelijaké zvěře představuje dětem reálný koloběh života. Kniha je zábavná a poučná. Nenajdeme v ní stránku, na níž bychom se nenaučili něco nového. 

Zdroj: archiv recenzentky

Celkově je toto dílo velmi čtivé. Obsahuje mnoho přímé řeči, a tak si mohou dospělí předčítači pohrávat s intonací a tónem hlasu, a tím malé posluchače ještě více zaujmout. Kapitoly jsou nazvané jednoduše s náznakem toho, co nás v následujícím vyprávění čeká. Například v Kapitola popálená se človíček popálí o kopřivu a v Kapitola blátivá se Bělásek celý od bláta seznamuje s martináčem bukovým. 

„Jestli máš hlad, klidně se najez. Květů plných nektaru je tady habaděj.“

„To bohužel nepůjde. Jakmile jsem se jako dospělý martináč vysoukal z kukly, už se nikdy ničeho nenajím. Na rozdíl od většiny motýlů nemám sosák. Poslední jídlo jsem snědl, když jsem byl ještě housenka.“

Človíčkovi bylo najednou martináče líto víc než sebe. (str. 18)

Celý tento počin považuji za zdařilý. Děti mají pohádkové příběhy ze zvířecí říše rády a u Běláska se navíc dozví mnoho nových zajímavostí. Oceňuji pak zejména poslední tři stránky, na nichž nalezneme krásné obrázky zmíněných druhů motýlů pohromadě. Co bych z role matky vytkla, je, že kapitoly jsou dosti krátké, a tak při uspávání musím číst kapitolky dvě. Zaměření na jeden druh živočichů také poněkud zužuje okruh čtenářů, kteří po knize sáhnou. Líbit se bude zejména dítkám, které motýlí svět fascinuje, a těm, které se rády přiučí novým znalostem. 

Zdroj: archiv recenzentky

Závěrečné hodnocení: 90 % 

Anotace:
Jednou na jaře, pod velikým kopcem, z kukly vykouknul Bělásek. Jako motýl ale nevypadal, byl to motýlí človíček. Prozkoumejte spolu s ním neobyčejnost motýlí říše a vydejte se na dobrodružnou výpravu. Setkáte se s housenkami všemožných tvarů a s motýly vodními, zimními, těmi bez křídel i takovými, kteří umějí hlasitě pištět.

Odhalte neuvěřitelné zázraky přírody a ještě mnohem, mnohem víc…

Nakladatelství: Grada – Bambook
Ilustrátorka: Irena Ričlová Lachoutová
Rok vydání: 2022
Žánr: pohádkové čtení
Počet stran: 160
Vazba: pevná vazba