Recenze NA VLNÁCH (Václav Šilha a Alena Šteffelová)

S foťákem až na světa kraj

Na vlnách (Václav Šilha, Alena Šteffelová, nakladatelství Jota), cestopis

Václav Šilha procestoval řadu zemí napříč všemi kontinenty. Mezi jeho oblíbené destinace patří zejména Keňa, Tanzanie a Botswana, ale zaujalo jej například také zachycování přírody na Floridě nebo na Aljašce. Pravidelně publikuje v celé řadě cestopisných a fotografických magazínů u nás i v zahraničí. Je držitelem ocenění v rámci novinářské soutěže Czech Press Photo. S tvorbou jeho se mohou pravidelně setkávat i návštěvníci různých fotografických výstav. Věnuje se také přednáškové činnosti. Titul Na vlnách sestavil společně s Alenou Šteffelovou.

Na vlnách (Václav Šilha, Alena Šteffelová, nakladatelství Jota), cestopis
Zdroj: archiv recenzentky

Cestopis Na vlnách zachycuje tři dobrodružné expedice z let 2010 až 2014, kdy fotograf oslovil pár nebojácných přátel a odjel s nimi postupně do mrazivých oblastí Jižní Georgie, Antarktidy a Sandwichových ostrovů. Na všech výpravách je doprovázel kapitán Jeroma Ponceta. Díky jemu, jeho zkušenostem a soukromé lodi objevují známější i civilizací zcela nedotčená místa. Bojují nejen s mořskou nemocí, nespoutanými živly, ale také s neústupnými lachtany, kteří si zuřivě střeží svá území před vetřelci. A dostanou se do bezprostřední blízkosti tučňáků. Asi každý z nás někdy slyšel pojem „až na konec světa“. Řekla bych, že tvůrce knihy může říci, že ten okraj našel a navštívil hned třikrát. A s fotoaparátem.

Když pozoruji jejich polární stanici, kterou tvoří jeden, maximálně dva domečky se satelity a všude okolo i uvnitř na dvorečcích domků jsou tučňáci, je mi jich vlastně líto. Ti ptáci strašně smrdí a oni v tom bydlí. Je sice pravda, že po třech dnech si člověk na ten pach zvykne a už ho tolik nevnímá, ale i tak. Když jsem se vrátil z první cesty a vybaloval věci, Olina málem padla. Měla pocit, že jsem přivezl v tašce tři tučňáky, kteří jsou už hodně dlouhou dobu mrtví. Všechno oblečení bylo děsivě cítit a ten puch skoro nešlo vyprat. (str. 166)

Titul je rozdělen, jak už bylo naznačeno, do tří částí, každý úsek se věnuje samostatně jedné výpravě. Jako první se zabývá cestou do Jižní Georgie z roku 2010. Tam se mimo jiné dozvídáme o tom, co vše je důležité před odjezdem zařídit, aby se člověk vůbec na takový adrenalinový zážitek mohl vydat. Nechybí ani upozornění, že cesta lodí (hlavně přes Drakeův průliv, pro který jsou typické obrovské vlny) nemusí být procházka růžovou zahradou a že na výpravu odjeli jen samí muži, aby se nemuseli před ženami stydět zvracet. Expedici na Antarktidu v roce 2012 komentuje v druhém oddílu a jsou znát již načerpané zkušenosti z předešlého dobrodružství. Minimálně ho opouští nervozita. A v třetí pasáži, která je hodně nostalgická, se podíváme na Sandwichovy ostrovy (2014). Václav Šilha tuší, že je tato výprava do těchto končin jeho poslední, proto k ní přistupuje s respektem a snaží se načerpat i maličkosti do sytosti.

Na vlnách (Václav Šilha, Alena Šteffelová, nakladatelství Jota), cestopisNa vlnách (Václav Šilha, Alena Šteffelová, nakladatelství Jota), cestopis
Zdroj: archiv recenzentky

Kvalita textu je velmi důležitou součástí každé knihy, ale tady, zdá se, to úplně neplatí. Hlavní slovo mají nádherné černobílé fotografie, které tvoří víc než třetinu obsahu a jsou doplněné několikaslovným popiskem a místem pořízení. Bez nich by bylo vyprávění neúplné a fantazie neukotvená. Proč jsou černobílé sám autor objasňuje  aby lépe vynikl kontrast.

Co se týče jazyka a stylu psaní, tak původce díla zvolil spisovnou češtinu. Používá kratší věty, více než na barvitost a košatost vět se soustředí na jednoduché a úderné sdělení. Právě jeho vypravěčská strohost je v některých částech trochu přehnaná a vybraným místem by určitě slušel podrobnější popis krajiny, pocitů i myšlenek.

Nejsem už žádný cestovatelský zelenáč, ale musím přiznat, že mi po příjezdu na nejjižnější kontinent spadla čelist a zavřu ji až na zpáteční cestě. Pokud pominu setkání s keporkaky, tuleni nebo tučňáky, zajímavý je třeba i miniaturní život krilu. Tito malinkatí korýši dávají život zdejším křišťálově čistým vodám a jsou potravou pro další živočichy.

Obsahová stránka je velmi zajímavá. Nedočteme se totiž jen o zážitcích z cest, ale rovněž načerpáme spoustu vědomostí. Publikace je částečně, nebála bych se říct, literaturou faktu. Zahrnuje plno zajímavostí z říše zvířat, z historie i geografických údajů. Například se dozvíme, co vše předcházelo tomu, než se Amundsenovi podařilo pokořit jižní pól a kdo byl Scott, který nakonec se zmíněným polárním badatelem prohrál dobytí jihu o pouhých třicet čtyři dnů.

Na vlnách (Václav Šilha, Alena Šteffelová, nakladatelství Jota), cestopisNa vlnách (Václav Šilha, Alena Šteffelová, nakladatelství Jota), cestopis
Zdroj: archiv recenzentky

Jsem milovník tučňáků, i když teď už vím, že kromě jejich roztomilosti se můžou chlubit nezapomenutelným odérem, což mě upřímně nikdy nenapadlo. Z knihy jsem byla unešená. Fotografie se mi líbily, ale pro zajímavost jsem si na jeho webových stránkách vyhledala i jejich barevnou verzi, která byla snad ještě krásnější, ale stejně tak rozumím autorovi, proč se rozhodl použít pouze černobílou verzi.

Jednoznačně lze cestopis doporučit všem milovníkům adrenalinu, kteří se třeba sami bojí na Antarktidu podívat nebo nemají prostředky ani čas, ale přesto touží načerpat tamní atmosféru. Na vlnách to rozhodně splňuje, navíc přináší ještě něco víc, než pouhý popis navštívených míst.


Nádherný cestopis, který vás zavane do mrazivých končin, a to nejen autorovým poutavým vyprávěním, ale také jedinečnými fotografiemi, jež na expedicích pořídil.

Kniha Na vlnách je cestopis českého fotografa Václava Šilhy. Zachycuje tři dobrodružné expedice z let 2010 až 2014, kdy se vydal s hrstkou odhodlaných přátel do mrazivých oblastí Jižní Georgie, Antarktidy a Sandwichových ostrovů. Na lodi světoznámého a svérázného kapitána Jeroma Ponceta objevují známější i civilizací zcela nedotčená místa. Bojují nejen s mořskou nemocí, nespoutanými živly, ale také s neústupnými lachtany, kteří si zuřivě střeží svá území.

Fotografie dokumentující čistotu přírody, její rozmanitost i surovost jsou nedílnou součástí svědectví o cestách na jih, stejně jako momenty zachycující život na palubě jachty. Mimochodem, fotografie z první expedice do Jižní Georgie se spícím Jeromem a rypoušem sloním, který s otevřenou tlamou zkoumá lidského vetřelce, obletěla svět. Stejně jako záběry zachycující skupinu kosatek při nácviku lovu z té následující. Nechte se unést vyprávěním o mrazivých místech a jejich obyvatelích. A možná budete stejně jako autor od prvního okamžiku, písmena a snímku až do toho posledního fascinováni nádherou těchto končin.


Nakladatelství: Jota
Rok vydání: 2021
Žánr: cestopis
Počet stran: 296
Vazba: pevná s přebalem

Komentáře