Recenze: MRAK (Anna Basiková)

Nepřehledná lamentace mladé autorky

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Pointa.
Chci zakoupit tento titul!

Anna Basiková vystudovala publicistiku a literaturu a nejraději ze všeho čte a píše. Několik let psala pro ELLE, nyní je na volné noze a píše články do magazínů, ale také newslettery, tiskové zprávy nebo texty na webové stránky různých firem, živí se rovněž tvorbou PR kampaní. Je dcerou zpěvačky Báry Basikové. Její prvotinu Mrak vydalo v letošním roce nakladatelství Pointa.

V knize, která je sice vedena jako román, nicméně bych ji spíše nazvala takovým neuceleným povídkovým souborem, se vracíme do období milénia. Pomocí esejů různých rozsahů i čtyř ucelenějších příběhů nahlížíme do doby, kdy se randilo naživo, kdy jsme si lásku vyznávali přes SMS, a ne pomocí komentování facebookových statusů. Častým lamentováním nad sociálními sítěmi a jejich dopadem na dnešní život nás tvůrkyně obrací do dob dětství, kdy se všechny problémy řešily z očí do očí.

Publikace je rozdělena na čtyři zásadní pasáže, ve kterých vystupují dívky označené jako M, R, A, K. Od počátečních písmen jmen hrdinek je odvozen název, celá pojmenování se ale nikde neuvádějí. M ve své části hledá smysl života po rozchodu. R se musí naučit chuti k životu poté, co od ní odešel snoubenec. A se nemůže odhodlat odejít z toxického vztahu. K se snaží uniknout před rodinnými problémy i sama před sebou. Každá z protagonistek má trápení, kterému se musí postavit. Kompletní zpracování je ovšem výrazně nedostatečné. Navíc celkovou orientaci v textu ztěžuje fakt, že knize chybí obsah.

Úseky jsou nesourodě psané v ich-formě, která se střídá s neobvyklou du-formou (kdy nejspíš hrdinky mluví samy k sobě), a dokonce i s er-formou. Doporučovala bych způsob vyprávění sjednotit. Časté měnění formy působí vskutku chaoticky a nelze tak odhadnout, kdo vlastně děj vypráví. Navíc ke změně dochází klidně i uprostřed odstavce (viz ukázka ze strany 167), což je úkaz srážející úroveň celé knihy o několik stupňů. Pokud to byl záměr, unikla mi pointa. Jednotlivé oddíly jsou spíše vedeny jako vnitřní monology a myšlenkové pochody, dialogy se objevují jen jako okrajová záležitost. Dominancí díla je hovorová čeština přecházející plynně do obecné. Objevují se hojně i vulgarismy, jež sice v některých situacích vystihují pocity přenesené do slov, ale někomu může výskyt těchto expresivních výrazů vadit. Věty jsou krátké a úderné bez větších poetických znaků. Vyjadřují základní sdělení, ale svou strohostí na druhou stranu zabraňují čtenářům empatickému vžití se do příběhu a do postav.

Potřebovala by takové šipky a mapy na celý život. Ať se pořád neztrácí, ať není pořád ztracená. A taky jednu paní doktorku. Na doma. A spoustu prášků, kdyby náhodou. Ať má pořád v kapse jednu pilulku jistoty. Protože jeden nikdy neví. A ona neví docela často. Takže kam teď? Bylo to vpravo, nebo vlevo? Radši se vrátí a ověří si to. Jasně, vlevo, myslela jsem si to. Ach jo, ať už to mám za sebou. V dálce zakráká vrána. Zafouká vítr a na zem se sesype další várka unaveného listí. Měla bych začít balit. Za chvíli odjíždím a ještě nemám nic zařízeno, vyřešeno, zabaleno. Všechno naskládat do kufru, hezké spodní prádlo pro všechny případy a taky kupičku smutku a hromádku vzteku. Navrch položit deku a jít spát. Jsem tak unavená. Budova už je vidět. Chrám zkázy. Tajemná komnata. (str. 167)

Čtyři hlavní texty nejsou seřazeny chronologicky za sebou, ale jsou proloženy krátkými zamyšleními na pár stránek. Jednotlivé úvahy se zabývají nadčasovými tématy, jako například přátelství, kariéra (o kariéře) či vztahy (jak jsme přestali randit, o lásce v době internetu). Některé jsou podnícené zajímavou ideou (dospěLOST), jiné působí prázdně bez empatie a dětinsky, jako kdyby si autorka potřebovala vybít frustraci (např. o dětech). 

Často jsou to taková „uplivnutí si“ nad dobou technologií, která do jisté míry znesnadňuje reálný život ve sféře partnerství. Na druhou stranu v nich lze najít filozofické myšlenky a názory zabývající se osudem, důvodem existence, otázkami po životních prioritách (o sdílení a srovnávání) a další. Na humor narazíme také (vztahy 2018/2019/2020), ale spíše výjimečně a daleko ve větším měřítku je ze slov cítit bezmoc a deprese. Kromě otázek po účelu bytí spisovatelka prolíná titul poučnými krátkými informacemi, jež jsou odbornějšího rázu (např. antidepresivum str. 165). Všechny segmenty spojuje aktuálnost motivů. Vyzdvihnout je možné například pasáž o ženském přátelství, patřící k těm povedenějším, se zaměřením na aspekty charakterizující vztahy mezi ženami.

Proč se vlastně díváme několikrát denně na Instagram a Facebook? Proč se s ním probouzíme a s fotkami přátel a cizích lidí také usínáme? Protože máme strach, že kdybychom se tam nepodívali, anebo svůj profil nedejbože smazali, mohlo by se něco stát. Jenže ono se nestane vůbec nic. Stejně budeme dál chodit do práce, starat se o domácnost a o děti, jezdit na dovolené, kupovat si nové věci. Jen neuvidíme, že to dělají i ostatní, a ostatní neuvidí, že to děláme i my. (str. 142)

Dohromady vše působí opravdu přeplácaně, navzdory pokusu o komplexnost. Vedle ironie a pokusů o humor (str. 183) jsou zařazeny do souboru i motivační citáty, někdy hned za zábavné kapitoly, což působí skutečně jako „pěst na oko“.

Na první pohled určitě zaujme svou jemností knižní obálka. Což je asi jeden z mála pozitivních vjemů na celém vydání. Protože navzdory aktuálnosti témat je zbytek nedotažený.

S knihou jsem měla největší problém v tom, že mi přišla v určitých částech zbytečně povrchní, ačkoliv měla Anna Basiková určitě záměr zabývat se podrobněji tématy, o nichž se rozhodla psát. Celá publikace je relativně krátká na to, kolik se nám snaží předat myšlenek. V tomto konkrétním případě by přidání pár stránek a zdokonalení psychologie dívek určitě nebylo na škodu.

Anotace:

Čtyři kamarádky, čtyři příběhy. Přátelství, láska, závislosti, deprese, lži a smutek a také hledání smyslu života. Najdeme ho na dně filtrované kávy?

M hledá smysl života, R začíná znovu, A žije ve vztahu plném lží a K stále utíká sama před sebou. V životě těchhle čtyř mileniálek zdaleka nejde jen o avokádové tousty. Čeká vás příběh plný přátelství a lásky, ale i závislosti, deprese, lži a smutku. Najdou se v něm všichni, kteří mají někdy pocit, že je jejich život absolutní nesmysl, nevědí, kde a jak ten smysl najít, a zjišťují, že na dně filtrované kávy to asi nebude. Dobrovolně si ubližují tím, co je ničí. Ale naštěstí přijdou na to, že za každým mrakem je schované slunce. Tuhle knihu možná přečtete za chvíli, ale zůstane ve vás ještě dlouho potom.

Nakladatelství: Pointa

Rok vydání: 2022
Žánr: povídkový soubor/životní styl
Počet stran: 192
Formát: mobi, epub, PDF